Ranomafana (Madagaskar) 23. srpna (ČTK/AFP) - Většina lemurů na Madagaskaru může do 20 let vyhynout, pokud se nic neučiní proti bídě, která vede tamní venkovany k ničení lesů. Soudí tak experti, kteří odhadují, že plán na záchranu lemurů, který je podle nich třeba neodkladně přijmout, bude stát téměř šest miliard eur (asi 155 miliard Kč). Píše o tom agentura AFP.

Madagaskar je jediným místem na světě, kde je možno spatřit ve volné přírodě lemury, malé primáty, kteří se miliony let vyvíjeli odděleně od afrických opic. Jejich dny jsou ale podle vědců zřejmě sečteny.

Každoročně je vypáleno 200.000 hektarů lesa. Původního madagaskarského lesa zbývá už jen deset až třináct procent, což je 50.000 kilometrů čtverečních, které mohou vymizet za jednu generaci, pokud nebudou učiněna neodkladná opatření.

"Pokud se bude ve vypalovaní lesů pokračovat dosavadním tempem, pak můžeme říci, že za 20 až 25 let už nebudou žádné lesy, a tedy ani žádní lemuři," předpovídá slavný malgašský primátolog Jonah Ratsimbazafy. Jak dodává, za ohrožené se již považuje 93 ze 105 druhů lemurů. "Dokud bude bída, nemůžeme doufat, že bychom vymírání lemurů zabránili," dodává.

Dnes je totiž rentabilnější zbavovat les jeho vzácných dřevin, nerostných zdrojů a lemurů, než ho udržovat. Důvodem je ekonomická a politická krize, která zemi sužuje už čtyři roky.

"V parku je mnoho hledačů zlata. Za jeden gram zlata se dostane až 100.000 ariarů (asi 870 Kč). Přicházejí často z měst, protože tam nemají na živobytí," říká průvodce Národního parku Ranomafana na jihovýchodě země, který si nepřeje být jmenován. Mnoho chudých Malgašů se také pouští do kácení vzácných dřevin, aby přežili.

"Ti, kdo kácejí růžové dřevo na severovýchodě, jsou nuceni pojídat lemury při svých dlouhých výpravách do lesa. Ulovit lemura je lehčí než chytat ptáky," vysvětluje primátolog Tovonanahary Rasolofoharivelo.

Lesa také rok od roku ubývá kvůli zdejšímu způsobu hospodaření. "V tropických zemích, jako je Madagaskar, je půda opravdu velmi chudá," vysvětluje Ratsimbazafy. "Vesničané jeden rok obdělávají půdu tady, příští rok tam a stále se přemísťují a les odkrajují. Vzniká tak poušť," dodává.

Za této neblahé situace vydalo několik ekologických organizací výzvu k financování tříletého plánu na záchranu lesa za 5,7 milionu eur (asi 147 milionů Kč). Je jim dobře známo, že malgašský stát, který ani není schopen financovat volby, nesáhne do kapsy pro peníze na lemury.

"Budeme hledat finance jinde, u soukromých nadací," ujišťuje Benjamin Andriamihaja, který je zástupcem Institutu pro tropické životní prostředí (ICTE) na Madagaskaru. Je si vědom, že tři roky nebudou stačit k tomu, aby se ničení lesů zastavilo.

Aby se zabránilo nejhoršímu, realizuje se již několik let pár projektů, například pro ekoturistiku a pro rozvoj intenzivního zemědělství, které však vyžadují velké zapojení místních obyvatel.

"Snažíme se financovat takové aktivity, které jsou zdrojem příjmů, například vysazování fazolí, chov vepřů, slepic či rybářství, aby venkované přestali ničit les. Je ale těžké nabízet jim perspektivní příjem, protože oni nemyslí do budoucnosti," říká Andriamihaja.

Počátkem srpna se v Ranomafaně nedaleko národního parku o rozloze přes 40.000 hektarů konal mezinárodní kongres o lemurech s cílem vytvořit jasnou a přesnou strategii boje za jejich zachování.

U vstupu do parku čekají průvodci a stopaři na turisty celé hodiny. Je jich mnohem méně než loni.

Madagaskar prochází hlubokou politickou a sociální krizí od svržení prezidenta Marka Ravalomanany, kterého sesadil jeho soupeř Andry Rajoelina, kdysi starosta metropole Antananarivo. Od té doby je země řízena nezvolenou vládou, což má za následek mimo jiné i to, že byla pozastavena většina zahraniční pomoci.