pel
Moskva 17. září (ČTK/AFP) - Taťjana se vždy v létě ráda celé hodiny procházela v lese na předměstí Moskvy. Letos se však musela své kratochvíle zříci: její borový les, stejně jako 240.000 hektarů lesa kolem ruské metropole, totiž ničí paraziti.
Padesátileté borovice, zabarvené dohněda a celé vysušené, se jako v katastrofickém filmu tyčí podél volokolamské dálnice spojující Moskvu a Istru, městečko ležící 40 kilometrů severozápadně od metropole.
"Tyto stromy jsou vykotlané a odumírají. Některé již spadly. Je to skličující," říká sedmašedesátiletá Taťjana. Ekologickou katastrofu mají podle agentury AFP na svědomí noční můra bekyně mniška a nenápadný brouček lýkožrout.
Podle regionální správy lesů zničili tito škůdci každý 181.000 a 60.000 hektarů lesa kolem metropole. Celkem jim padlo za oběť přes 13 procent ze dvou milionů hektarů lesa v regionu oblíbeném zámožnými Moskvany, kteří si tam staví přepychové rezidence vzdálené městskému hluku.
"Během dvou let se zóna napadená škůdci téměř zečtyřnásobila, vedra v roce 2010 a následné vydatné deště stromy oslabily a vytvořily ideální podmínky pro šíření škůdců," vysvětluje mluvčí lesní správy Svjatoslav Někljajev.
Lýkožrout čili kůrovec napadl téměř pětinu ze 100.000 hektarů lesa kolem Istry, uvádí místní úřednice Mirra Platonovová.
Tento region na severozápadě Moskvy, z něhož byly vykáceny za druhé světové války stromy na stavbu zákopů a krytů, byl po válce znovu osázen a stal se pro kůrovce snadnou kořistí.
Škůdce, který měl v této oblasti přirozený výskyt, byl v dobách SSSR úspěšně huben. Když ale bylo zrušeno plánované hospodářství a postupně se začali snižovat počty lesních hlídačů, kůrovec se v lesích ponechaných mu napospas bez velkých problémů šířil.
Čtyřicítka lesníků pracujících v Istře není schopna bojovat proti hmyzu, který za dva měsíce zničí celý strom, říká Platonovová. V celém regionu Moskvy je třeba urychleně vykácet asi 14 milionů metrů krychlových stromů napadených kůrovcem, aby se zabránilo jeho dalšímu šíření.
Úkol to je téměř nemožný, přiznávají úřady. Komplikuje ho navíc současná legislativa, která byla zpočátku určena právě k ochraně lesů. Od roku 2011 je třeba k vykácení zasaženého lesa vyhlásit konkurz, což zabere dva až tři měsíce. Za tu dobu škůdci napadnou sousední zóny, vysvětluje mluvčí lesní správy Někljajev.
Na boj proti bekyni mnišce, která ničí lesy hlavně na východ od metropole, testovali ruští vědci letos v létě "biologickou zbraň" - predátorský hmyz, který útočí na tuto můru. Larvy Chouioia cunea se dovážejí z Číny, kde má hmyz pověst hlavního nepřítele larev bource morušového.
Příští rok v červnu začnou s jeho testováním. Jde o finančně náročný postup, ale úřady nemají jinou možnost, protože v hustě osídlené oblasti nelze použít chemický postřik.
Tato velmi medializovaná ekologická katastrofa vážně znepokojuje majitele luxusních chat postavených v lesích. Bojí se o hodnotu svého majetku, neboť prostředí, v němž je nemovitost umístěna, výrazně ovlivňuje její cenu, vysvětluje agentka s nemovitostmi Svetlana Badimovová, která má sama chatu ve zdevastované zóně.
