Šumava – V lese v Národním parku Šumava nedaleko Stožce bude čtvrt roku rušno, ke slovu se tam dostane i malý bagr. V odvodněné rašelinné a podmáčené smrčině, na území 22 hektarů, je třeba přehradit odvodňovací kanály, které tam dříve po sobě nechali lesní hospodáři a kterými, jednoduše řečeno, utíká z krajiny voda.
Napřed se podél stovek metrů kanálů, jimiž voda volně odtéká, vykácely stromy, další týden 14 brigádníků z hnutí Duha roznášelo po lese fošny a hatě (svazky smrkových větví) a pak na místo nastoupí stavební firma, která se postará o stavbu stovek přehrádek, které vodu zadrží na tzv. cílové hladině, tj. přirozené hladině podzemní vody v daném biotopu. „Fošny se zasadí až půl metru do země na péro a drážku, přes ně se udělá svlak, který je podrží, a nahoře se vyřízne chrlič na vodu, dvoucentimetrový výřez, kterým bude voda přetékat," vysvětlil Jan Zelenka, jeden z terénních pracovníků, kteří pro NP Šumava v rámci projektu Life for Mires (Život pro mokřady) zajišťují obnovu více než 2000 ha mokřadů. „Kdyby se nechala voda téct přes celou přehrádku, odplavila by kraje a dál odtékala."
Hráze pak bude třeba ještě vyplnit materiálem z valů kolem výkopů anebo hatěmi, aby mohly zarůst rašeliníkem a dalšími mechy. „Rašeliník potřebuje oporu, mnohé druhy na volné vodě nerostou. Až přehrádky zarostou, kanály se úplně ztratí. Pěkné příklady jsou k vidění na life.npsumava.cz," dodala Eva Zelenková z NP Šumava. „Revitalizace mokřadů se dělají od roku 1999, už teď proto můžeme porovnávat, v jakém stavu byly předtím a v jakém jsou dnes. Je úžasné sledovat, jak si to příroda bere zpátky."
