Marek Telička
Na světě roste odhadem 100 000 různých stromů, což představuje zhruba čtvrtinu všech rostlinných druhů. Mezi miliardami těchto rostlin se vykytuje pár výjimečných jedinců, kteří zaslouží zvláštní pozornost
Generál všech stromů
Kde stojí: národní park Sequoia, Kalifornie, USA Měli byste vědět: je nejmohutnější, přestože nejde o nejvyšší ani nejsilnější kmen světa. Stáří tohoto stromu odborníci odhadují na 2 300-2 700 let
Generál Sherman je největší známý sekvojovec obrovský (Sequoiadendron giganteum) a podle měřítka celkového objemu jde zároveň o strom s největším kmenem na světě. Sahá do výšky 83,8 metru a průměr kmene u paty je 7,7 metru. Celková masa dřeva jediného kmene dosahuje objemu 1 487 kubických metrů. Přitom největší zaznamenaný smrk Evropy, který rostl u bavorského Eichstädtu, by se do tohoto sekvojovce vešel asi třicetkrát!
Nenápadný gigant
Kde stojí: Fishlake National Forest, Utah, USA Měli byste vědět: zabírá plochu asi 40 hektarů a celkem váží více než 6 615 tun
V americkém státě Utah se můžete dostat do míst, kde roste nádherný les sestávající výhradně z kmenů topolu osikového (Populus tremuloides). Určitě by vás ani nenapadlo, že se jedná o jediný živoucí organismus, ale je to tak. Strom Pando, kterému se také přezdívá Chvějící se obr, je vlastně gigantickou kolonií vyrůstající ze společného kořenového systému. Jako takový představuje největší živoucí organismus světa.
Krasavec s plným pasem
Kde stojí: v centru mexického města Santa María del Tule Měli byste vědět: je pravděpodobné, že obrovský strom v minulosti inspiroval pořádání každoročního festivalu v nedaleké Oaxace Tisovec mexický (Taxodium mucronatum) na zahradě kostela v Santa María del Tule je podle dostupných poznatků asi 2 000 let starý. Už to budí respekt. Především ale jde o strom s nejsilnějším kmenem na světě. V pase byste mu naměřili 36,2 metrů (takže by ho spojenýma rukama obepnulo zhruba 20 dospělých lidí) a průměr 11,5 metru. I v případě, že byste odstranili žebroví kmene a „vyhladili” jej, stále se dostanete k průměru kolem 9,40 metru.
Královská koruna
Kde stojí: v okrajové části indické Kalkaty Měli byste vědět: strom je asi 250 let starý a zabírá aktuálně plochu cca 1,5 hektaru
Schovat se do stínu listoví je v horkém slunečném dni opravdová úleva a velký banyán (Ficus benghalensis) v indicObrovský banyán má asi 3 300 vzdušných kořenů, které se starají o jeho výživu ké Kalkatě by takové osvěžení mohl poskytnout několika stovkám, ne-li tisícům lidí. Jde totiž o strom s nejmohutnější korunou na světě. I když středový kmen v roce 1925 poničil blesk a museli jej odstranit, strom vyživovaný stovkami sloupovitých vzdušných kořenů, jež během let zmohutněly, tuto újmu překonal. Kolem banyánu vede 330 metrů dlouhá cesta, kterou už některé vzdušné kořeny překonaly, a strom dále roste.
Strom života
Kde stojí: uprostřed bahrajnské pouště Měli byste vědět: místní obyvatelé věří, že strom označuje polohu biblické rajské zahrady
Pomyslnou anketu s cílem zvolit nejosamělejší strom světa by s velkou pravděpodobností vyhrál bahrajnský Strom života, který roste uprostřed pouště.
Přesný věk tohoto stromu z čeledi bobovitých neznáme, ale jeho stáří se pravděpodobně pohybuje kolem 400 let. Na nevysoké duně se mu bezpochyby daří díky hluboko sahajícím kořenům, které se u tohoto druhu zavrtávají až 50 metrů pod zem.
Svědek dávných časů
Kde stojí: asi 150 km od australského Sydney, mnoho exemplářů dnes roste i v botanických zahradách Měli byste vědět: přesné místo nálezu bylo dlouho tajeno kvůli obavám o zachování této živoucí fosilie Wollemie vznešená (Wollemia nobilis) je druh, jehož blízcí příbuzní pokrývali povrch naší země již před 200 miliony let. Ještě před 16 lety byly stromy tohoto rodu známy pouze z fosilních záznamů, a byly tedy považovány za dávno vyhynulé. V roce 1994 se ovšem blízko australského Sydney našlo zhruba 100 jedinců tohoto druhu. Snad bude možné wollemie zachránit i díky tomu, že se poměrně snadno rozmnožují pomocí řízkování.
Strom z doby ledové
Kde stojí: na blíže neurčeném místě Švédska Měli byste vědět: před 11 000 roky pokrýval Skandinávii souvislý ledovec, smrk zde musel zakořenit relativně nedlouho po jeho roztání
Za nejstarší strom světa byla dlouho považována kalifornská borovice osinatá (Pinus longaeva) zvaná Metuzalém, která má zhruba 5 000 let. Roku 2004 ovšem švédští vědci z university v Umeä objevili smrk, který borovici téměř dvojnásobně předčí. Kmen tohoto nenápadného stromu je sice starý asi jen 600 let, ale kořeny žijí už asi 9 500 roků, jak bylo určeno radiouhlíkovou metodou. Smrk se totiž dokáže množit klonováním, a jakmile kmen uhyne, z kořenů vyraší nový kmínek.
