Priority pro šumavský národní park, které během své návštěvy stanovil nový ministr životního prostředí Pavel Drobil. Ředitel František Krejčí dostal ultimátum.
ŠUMAVA Zastavíme kůrovcovou kalamitu. Stmelíme nejcennější zóny parku. Od příštího roku bude platit zákon o šumavském národním parku. To vše slíbil v sobotu na Šumavě starostům obcí ležících v rezervaci nový ministr životního prostředí Pavel Drobil (ODS).
Vedení parku od něj okamžitě dostalo úkoly navrátit zničeným šumavským lesům zdravou zelenou barvu. Zároveň má vymyslet, jak zastavit kůrovce, kvůli kterému se letos v parku vytěží 500 tisíc kubíků dřeva - nejvíce od jeho vzniku v roce 1991.
Nechce, aby odumřel celý park
„Správa parku musí splnit úkoly, které jí nyní dávám, a musí získat znovu důvěru u svých zaměstnanců, starostů šumavských obcí i politiků. To, jak se tady kácí, není normální a nepřipustím, aby odumřel celý park,” zdůraznil Drobil, který si přijel situaci prohlédnout.
Starostové jej zavedli na Třístoličník na Prachaticku do míst, kde ještě před lety stál zelený les a nyní tu jsou planiny uschlých stromů. „Tady dobře vidí šířící se kůrovcovou kalamitu. Je třeba řešit i to, co bude s lesem, který už lýkožrout sežral,” komentoval šéf rady parku a předseda Klubu českých turistů Jan Stráský.
Nejkratší ministrův úkol pro správu parku je jasný. Ze 135 ostrůvků nejcennějších zón, tedy míst, kde se do přírody nezasahuje, musí vytvořit maximálně deset, ale větších lokalit. Na zbytku plochy -zhruba na 81 procentech parku, se stromy napadené kůrovcem budou kácet. „Návrh na scelení zón vypracujeme do konce září,” slíbil ředitel parku František Krejčí.
To, jak se Krejčí s požadavky od Drobila vypořádá, rozhodne i o jeho dalším osudu v ředitelském křesle. Víceméně tak dostal ultimátum. Do konce roku chce mít Drobil na stole i nový zákon o Šumavě, po kterém obce volají už 19 let. Platit má od července 2011.
„Zákon musí být kompromisem a je třeba, aby se na jeho tvorbě podílely Jihočeský a Plzeňský kraj, obce iministerstvo. Jestliže si všichni sedneme k jednomu stolu, rozdělíme úkoly a dáme jasné termíny, pak to pomůže. Dosud jsme slyšeli jen sliby a řeči,” komentovala starostka Stožce na Prachaticku Zdeňka Lelková.
Jihočeský hejtman Jiří Zimola zase ministrovi připomněl, že s kůrovcem je třeba začít bojovat co nejdříve. „Požadujeme, aby začal vůbec nějaký boj. To, co se nyní na Šumavě děje, se bojem nazvat nedá, jen jeho předstíráním,” apeloval Zimola, který věří, že s novým ministrem přijde na Šumavu i klid zbraní.
Naopak, ekologičtí aktivisté jsou z návštěvy ministra Drobila v rozpacích. Lesem se totiž prošel jen s politiky a starosty, bez odborníků.
„Ministr svým komentářem k situaci na Šumavě ukázal nejen to, že je odborně nekompetentní, ale že není ani dost chytrý na to, aby si od odborníků, kteří dělají výzkum lesů, vyžádal informace,” komentoval Drobilovu návštěvu Jaromír Bláha z Hnutí DUHA.
Tvrdí, že Trojmezenský prales není mrtvým územím, ale naopak se úspěšně zmlazuje. „Pod ochranou starých suchých smrků vyrůstá průměrně pět tisíc mladých stromků na hektar,” dodal Bláha.
Vůbec poprvé od vyhlášení parku v roce 1991 se proti jeho současnému vedení bouří i samotní lesníci. MF DNES získala pracovní dokument šéfů územních pracovišť parku, ve kterém svého ředitele Krejčího kritizují.
„Pan Krejčí zasahuje a řídí výkon lesního personálu tak, že nelze efektivně a odborně s kůrovcovou kalamitou bojovat,” píší v textu zaměstnanci.
