Zástupci vlastníků lesů, lesnicko-dřevařského průmyslu a dalších odvětví bioekonomiky žádají premiéra o podporu revize EUDR

Současná podoba EUDR podle signatářů neúměrně zatěžuje producenty ze zemí s nízkým rizikem odlesňování, včetně České republiky, a přináší nepřiměřenou administrativní zátěž bez reálného přínosu pro ochranu světových lesů.

Dopis podepsali zástupci vlastníků lesů, lesnicko-dřevařského sektoru a dalších podnikatelských svazů:

• Sdružení vlastníků obecních, soukromých a církevních lesů v ČR (SVOL)
• Svaz měst a obcí ČR
• Asociace lesnických a dřevozpracujících podniků
• Svaz průmyslu a dopravy ČR
• Sekce dřevozpracujícího průmyslu Hospodářské komory ČR

Zmínění zástupci dotčených skupin navrhují zavedení kategorie zemí s nulovým rizikem, která by umožnila efektivní naplňování cílů EUDR bez negativních dopadů na evropské podniky.

Čtěte také: Evropská komise zvažuje snížení byrokracie EUDR. Rozhodnutí má padnout do dvou měsíců

„Cílem nařízení EUDR je boj proti globálnímu odlesňování a degradaci lesů, což považujeme za zásadní součást udržitelného rozvoje. S velkým znepokojením však sledujeme, že současná podoba EUDR neúměrně zatěžuje obchod s produkty ze zemí, které disponují účinnou legislativou na ochranu lesů a kde je riziko odlesňování a degradace lesů ve smyslu požadavků EUDR zanedbatelné. Zemědělské a lesnické podniky v České republice, stejně jako v dalších členských státech EU, tak čelí nepřiměřené administrativní zátěži, přestože zde k odlesňování prakticky nedochází,” uvádí se v dopise.

Zatímco v Evropě dle výzkumů vzrostla plocha lesů například v letech 1990–2020 o 10 milionů hektarů a tento trend stále pokračuje, tropické primární lesy mizí – v roce 2024 se jejich úbytek v důsledku rozsáhlých požárů a zemědělské expanze zvýšil o 80 % oproti roku 2023. Z pohledu cílů EUDR by bylo tedy jednoznačně efektivnější zaměřit se na produkci dřeva ze zemí, kde k odlesňování skutečně dochází a na zvýšení transparentnosti dodavatelských řetězců v těchto regionech. „Není účelné plošně zatěžovat producenty v zemích, kde je odlesňování zcela marginálním problémem a kde je dodržování legislativy na ochranu lesů důsledně kontrolováno a vynucováno ze strany příslušných státních orgánů,” zdůrazňují signatáři dopisu.

  Česká republika patří mezi země, kde nedochází k odlesňování ani ke změně původních lesů nebo přirozeně se obnovujících lesů na lesní plantáže. „Registrace do informačního systému EUDR a podávání prohlášení o náležité péči je tak pro 300 000 vlastníků lesa a všechny dřevozpracovatele v ČR zbytečnou administrativní zátěží, která nevede k žádnému reálnému přínosu v ochraně světových lesů,” připomíná Jiří Svoboda, předseda SVOL.

Současná podoba EUDR podle zástupců naráží na praktické limity jeho proveditelnosti. Kontrolní orgány EUDR nemají technickou ani praktickou možnost ověřit klíčové údaje, jako je geolokalizace původu komodit, složení dodavatelských řetězců či druh dřeviny – zejména v oblastech Asie, Afriky a Jižní Ameriky, kde problém s odlesňováním skutečně existuje.

Nařízení podle nich dále přináší významná rizika v oblasti kybernetické bezpečnosti a ohrožení konkurenceschopnosti povinných subjektů v EU. Většina členských států EU sdílí výhrady k jeho platnému znění. Na jednání Rady ministrů pro zemědělství se Česká republika v květnu připojila k výzvě Lucemburska na zásadní zjednodušení EUDR, kterou podpořilo 18 členských států.

Signatáři společného dopisu se proto obracejí na premiéra, aby inicioval jednání s předsedkyní Evropské komise a navrhl zařazení revize EUDR do podzimních plánů Komise na zjednodušení legislativy ve smyslu zavedení kategorie zemí s nulovým rizikem odlesňování. To by podle signatářů umožnilo efektivní naplňování cílů EUDR bez zbytečné administrativní zátěže pro producenty a zpracovatele ze zemí, kde k odlesňování nedochází.

Podle TZ SVOL a Evropské komise, red.