Zjišťováním genetické diverzity javoru klenu se zabývaly vědkyně VÚLHM z útvaru Biologie a šlechtění lesních dřevin. Výsledky shrnuly v publikaci „Metodické postupy DNA analýz pro ověřování klonové příslušnosti a genetické diverzity u javoru klenu“.
V certifikované metodice představují postupy analýz DNA s využitím jaderných mikrosatelitových markerů pro získávání genetických charakteristik, jejichž cílem je objektivní ověřování deklarované příslušnosti ramet (jedinců) k určitému ortetu (klonu) a pro zhodnocení úrovně polymorfismu klonů v semenných sadech nebo směsi klonů javoru klenu.
Sledování genetické diverzity je nutné i při výběru vhodných zdrojů kvalifikovaného reprodukčního materiálu pro zakládání semenných sadů, z nichž je získáno osivo pro vysazování nových dostatečně variabilních porostů, které budou odolnější a budou zvyšovat biodiverzitu lesních ekosystémů.
Popis metodických postupů DNA analýz s využitím mikrosatelitových markerů pro ověřování klonové identity a zjišťování genetické variability mezi jedinci javoru klenu nebyl dosud pro potřeby semenných sadů nebo směsi klonů v ČR publikován.
Javor klen je poměrně mohutný strom, s přímým kmenem, v příhodných podmínkách se může dožívat 300 až 400 let. Je polostinnou dřevinou náročnější na půdní i vzdušnou vlhkost. Roste nejčastěji na humózních vlhčích půdách s vyšším podílem skeletu a na suťových půdách obohacených dusíkem. Kořenový systém srdčitého tvaru je hluboký a dřevinu v balvanité půdě dobře upevňuje.
V lesích je nejrozšířenějším druhem javoru, ale i tak jeho procentní zastoupení v našich lesích zůstává v současné druhové skladbě velmi nízké. Vyskytuje se jako vtroušená dřevina na celém území ČR od lužních lesů až po horské oblasti.
Hlavním těžištěm jeho rozšíření jsou však podhorské a horské polohy, kde roste jako příměs v bučinách i smrčinách. Typický a hojnější je jeho výskyt v chladných úžlabinách a údolích podél potoků v suťových lesích spolu s ostatními suťovými dřevinami. Opadem značně zlepšuje půdu. Daří se mu také na provlhčených štěrcích. Poskytuje pevné roztroušeně pórovité dřevo s cennými vlastnostmi a širokým uplatněním, např. v truhlářství, kolářství, řezbářství a pro výrobu hudebních nástrojů.
Prověřovat variabilitu reprodukčních zdrojů je důležité z důvodu převážně roztroušeného výskytu javoru klenu. Pro zakládání porostů odolnějších ke změnám klimatických podmínek je podstatné vycházet z dostatečně geneticky variabilní množitelské základny, kdy úroveň variability lze zjistit právě na základě analýz DNA. Cílené zvyšování genetické variability porostů přispívá k jejich lepší odolnosti k možným chorobám, škůdcům a nepříznivým podmínkám klimatu.
Významné uplatnění vypracovaných metodických postupů DNA analýz je při procesu uznávání semenných sadů dle pravidel Národního programu ochrany a reprodukce genofondu lesních dřevin, kdy podmínkou poskytnutí dotačního titulu je odebrání referenčních vzorků pro případnou budoucí kontrolu správnosti klonů vybraných ortetů na základě DNA analýz.
Metodické postupy umožňující získávat poznatky o diverzitě javoru klenu budou také napomáhat plnit cíle nově schválené dlouhodobé strategie pro posílení ochrany a udržitelné biologické rozmanitosti „Strategie ochrany biologické rozmanitosti České republiky 2026–2050“ a navazující „Akční plán pro období 2026–2030“. Tyto dokumenty jsou také v souladu s mezinárodními závazky České republiky.
Přečtěte si také: Vědci zkoumali potenciál nepůvodních dřevin pro lesní hospodářství ČR
Metodické postupy DNA analýz genetické identifikace jedinců javoru klenu mají celospolečenský přínos a podporují záchranu genofondu této v ČR méně zastoupené dřeviny.
Významným ekonomickým aspektem je přínos pro lesní hospodářství. Reprodukce genově bohatších populací zaručuje získání stabilnějších a odolnějších porostů, které budou zvyšovat biologickou rozmanitost, lépe se přizpůsobovat možným změnám klimatu, a tím přispívat k ochraně životního prostředí.
Vedle celospolečenských přínosů se dá reálně předpokládat i zvýšení tržeb z prodeje dřeva u vlastníků lesů v podobě budoucích zvýšených výnosů porostů založených z kvalitního reprodukčního materiálu. Lepší genetická produkční báze zvyšuje kvantitativní i kvalitativní těžební potenciál a přispívá tím ke zvýšení ekonomické životaschopnosti a konkurenceschopnosti trvale udržitelného obhospodařování lesů. Produkčním cílem pěstování javoru klenu jsou jednotlivé stromy s co možná největší hmotnatostí a rovným bezsukým kmenem.
Podle TZ VÚLHM, red.
Ilustrační foto: Jan Řezáč
Komentáře
A snad taky bezjaderné, ne ? Což příliš nejde v polohách pod 800 mnm, proto se taky jmenuje "horský".
" bude proto nutné více využívat umělou výsadbu "
Jako fakt "výsadbu"? Jestli je jedle háklivá na sázení, tak klen úspěšně sázet prakticky nelze. Viděl jsem X vysázených javořin, a je to běs, sazený klen se chová špatně, pravděpodobně z důvodu přischnutí kořenů sadby. Navíc klen lze velmi snadno množit výsevem napřímo. Ideál je česat semena těsně před opadem / říjen, listopad / a rovnou pohazovat po ploše - ideálně mezi kamení či do trní / ochrana před zvěří / , ale mám odzkoušený výsev i přímo na jehličí do mladých porostů - vzchází bez problému, jen to pak sežere zvěř.
Ze sadby nelze vypěstovat strom s prodejným kmenem, jen palivo.
Úplně stejně je to s mléčem, který je fajn do nižších poloh i na sušší místa, produkčně je lepší a prodejnost je jako u buku.