Ing. Vladimír Dolejský, Ph.D.
*1964
Vystudoval Střední lesnickou školu v Hranicích na Moravě a Lesnickou fakultu VŠZ v Brně. Doktorské studium zakončil v roce 1997 na Lesnické fakultě ČZU v Praze.
Pracoval jako revírník LS Znojmo, zástupce oblastního inspektora, lesní správce LS Telč, následně jako analytik, zástupce vedoucího odboru finančního řízení a strategie na generálním ředitelství Lesů ČR. V roce 2007 působil ve funkci výrobně technického ředitele a v závěru roku 2007 byl na dva měsíce pověřeným ředitelem Lesů ČR. Od roku 2008 pracoval na MŽP, nejdříve jako ředitel odboru ochrany lesů na ČIŽP a od roku 2009 do konce roku 2011 jako ředitel odboru péče o národní parky. Od 1. 7. 2012 je ředitelem Školního lesního podniku Masarykův les Křtiny MENDELU. Od 1. 2. 2014 je náměstkem pro řízení sekce ochrany přírody a krajiny MŽP. Je členem vědecké rady LDF MENDELU, externě přednáší na VŠE v Praze.
- Shrňte prosím hlavní důvody, proč by podle MŽP na Křivoklátsku měl vzniknout národní park?
Historie přípravy a projednávání vyhlášení NP Křivoklátsko se datuje od roku 2008. V roce 2010 byl předložen, a dokonce projednáván návrh se Středočeským krajem a obcemi, vlastníky nemovitostí. Je zajímavé říci, že v rámci projednávání v roce 2010 všechny obce kromě městysu Křivoklát se vznikem národního parku souhlasily. Území městysu Křivoklát bylo poté z parku vyčleněno. Proběhly změny ve vládě ČR a proces vyhlášení parku byl v roce 2013 zastaven, opět poměrně blízko před dokončením už v meziresortním připomínkovém řízení.
My dnes na tyto kroky nemůžeme navázat. Předkládáme novelu, která sjednocuje pravidla pro všechny parky.
MŽP musí znát zásadní, silnou veřejnou objednávku z regionu. Tu ale v současnosti nevidíme. Nebudeme vyhlašovat národní park silou. To jsme zopakovali i panu hejtmanovi. Jestliže bude i v roce 2016 trvat zájem kraje o debatu ke vzniku parku, potom aktivně vyjedeme na Křivoklátsko a dáme na stůl všechny argumenty, které jsou pro i proti, a budeme čekat na reakci.
- Takže poptávka po vzniku národního parku na Křivoklátsku vychází spíše z lokálního zájmu o turistické zatraktivnění území, než že by šlo o poptávku z odborného důvodu ochrany přírody?
Nikoliv, i kraj si uvědomuje, že je Křivoklátsko neobyčejně cenné území. Množství rostlinných a živočišných druhů na jednotku plochy je zde nesrovnatelně vyšší než jinde na našem území. To je dáno zejména úžasnou geomorfologií. Ptáte-li se na odborné podklady, tak Křivoklátsko si z pohledu ochrany přírody národní park zaslouží. Ale nemůže to být jediný důvod pro jeho vyhlášení. Veřejný zájem zde musí být zřetelný.
Kraj má zřejmě relevantní podklady a ví, že o národní parky je větší zájem turistů, zůstávají tam větší finanční prostředky, je tam nižší míra nezaměstnanosti než v obcích ležících mimo NP, což je doložitelné. Samozřejmě ten, kdo vnímá cestovní ruch, vnímá návštěvnickou infrastrukturu, ví, že spokojený návštěvník chrání přírodu sám bez represivních nástrojů. I proto věřím, že by Středočeši a Pražané NP Křivoklátsko velmi ocenili.
Je třeba upřímně říci, že nejde o národní park obcí ani o národní park Středočeského kraje, ale o národní park evropského formátu. Jsme ale přesvědčeni, že i obce si posléze vyhlášení parku objednají. To je ideální stav a my se k němu musíme dobrat.
Stručná charakteristika záměru Národního parku Křivoklátsko
- Rozloha: cca 100 km2
- Náklady na zřízení: Pokud jde o náklady na zřízení NP, ty není možné v současné době přesně stanovit. Největší část by představovaly prostředky na vybudování a vybavení budovy správy, o konkrétním projektu nebylo dosud rozhodnuto. Dokumentace RIA počítá s částkou 35–40 mil. Kč, existují však i varianty využití existujících budov ve vlastnictví státu.
- Celkové roční náklady: Roční náklady na provoz Správy NP Křivoklátsko byly dokumentací RIA odhadnuty na cca 20 mil. Kč (mzdy + provozní náklady).
- Odhad ekonomického přínosu pro region: Podle socioekonomické studie z roku 2010 vznikne v regionu 97 nových pracovních míst, neboť pozitivní efekt rozvoje cestovního ruchu převáží nad negativním dopadem útlumu produkční funkce a současně by měly být generovány zisky pro region ve výši 18,5 mil. Kč ročně.
- Pokud podobně jako MZe říkáte, že o vzniku NP Křivoklátsko rozhodne objednávka místních obyvatel, respektive veřejná objednávka z regionu, co si pod tím máme představit? Bude v dotčených obcích vyhlášeno referendum?
Představujeme si to tak, že starostové získají názor od zastupitelů a starostové buď objednávku učiní, nebo neučiní. Referenda a ankety neplánujeme.
- Ještě se vrátím k argumentu vzniku NP z hlediska ochrany přírody. Novela zákona 114 definuje NP jako „rozsáhlá území s typickým reliéfem a geologickou stavbou a převažujícím výskytem přirozených nebo člověkem málo pozměněných ekosystémů, jedinečná a významná v národním či mezinárodním měřítku z hlediska ekologického, vědeckého, vzdělávacího nebo osvětového." Na Křivoklátsku se ale po staletí lesnicky hospodařilo.
Ano, na Křivoklátsku se dlouhodobě lesnicky hospodaří, byť jeho ovlivnění v minulosti bylo z mnoha důvodů méně výrazné než v jiných územích. Existence přirozených nebo málo pozměněných ekosystémů se nevylučuje s činností člověka. Zachovalost lesních porostů, biologická rozmanitost a pestrost přírodního prostředí je na Křivoklátsku bezpochyby jedinečná a významná minimálně v národním měřítku. O tom svědčí existující národní přírodní rezervace, lokality soustavy Natura 2000 či biosférická rezervace UNESCO.
- Ano, ale ty tam už jsou a s největší pravděpodobností také budou i při stávajícím stupni ochrany.
Vy říkáte, že stačí CHKO, ale její poslání je velmi odlišné, spíše úplně jiné než poslání národního parku. Musíme se ptát, kolik chce český stát investovat do vzdělání, kolik chce mít národních parků, kolik v nich chce mít bezzásahového území. Spolková republika Německo má strategii rozvoje národních parků i tzv. bezzásahových území – byť jsem se výše terminologicky poněkud vymezil – v nich. Na této úrovni přijalo Německo vládní strategii, a až ji bude mít ČR, tak se bude na tyto otázky lépe odpovídat. V Německu budou mít v roce 2020 národní parky na 5 % rozlohy. U nás máme aktuálně národní parky na 1,5 % rozlohy.
- Nesouvisí podíl národních parků země také s ekonomickou kondicí státu? Domnívám se, že ekonomicky silné Německo si může dovolit financovat větší podíl národních parků než naše zadlužená republika.
Ptáte se, jestli ČR má ročně 20 milionů Kč, což jsou mzdy a provozní náklady projektované pro NP Křivoklátsko?
- Není tato částka příliš nízká? Srovnáním s hospodařením ostatních parků dojdeme k částce spíše dvojnásobné, a to nepočítám ztrátu z produkce dříví.
Pokud si toto číslo dáte do relace např. s rozpočtem MŽP, vyjde vám z toho nepatrné číslo, velmi zajímavá relace. To číslo je nepatrným zlomkem nákladů na ochranu přírody a krajiny v celé zemi.
Zřízení národního parku je dlouhodobou přímou i nepřímou investicí a projeví se to v celé společnosti. Zde nelze postupovat striktně ekonomicky. To není přece jen o národních parcích, ale i o povědomí lidí o neinstitucionální ochraně přírody. Snad jsem se tímto neproměnil v demagoga a environmentalistu.
Je prestiží ČR mít 5 národních parků. Okolní státy mají národních parků více než my. Z tohoto úhlu pohledu nelze považovat křivoklátské obyvatele za ty rozhodující. Oni a jejich rodinní příslušníci mají garantovaný vstup i do prvních zón národního parku Křivoklátsko. To bylo předjednáno a současné vedení MŽP míní dohody plnit.
- Kromě významné části místních obyvatel nesouhlasí se vznikem NP Křivoklátsko také správce většiny uvažovaných porostů, tedy Lesy ČR. Jedním ze zásadních argumentů je dostatečnost současné ochrany, ekonomika i to, že současný stav lesních ekosystémů a na ně navázaná druhová pestrost je do značné míry zásluhou generací místních lesníků. Jakým způsobem se budete snažit tyto argumenty a postoje měnit?
My se s představiteli ministerstva zemědělství a Lesů ČR setkáváme na různých jednáních a obvykle vedle sebe sedíme a pozorujeme aktivity Středočeského kraje a čekáme, jak se budou vyjadřovat obce. Lesy ČR asertivně říkají, že pro ně není Křivoklátsko vhodné pro vyhlášení národního parku. My asertivně tvrdíme, že si ČR zaslouží další národní park.
- Jak by podle novely zákona probíhal proces převodu pozemků na správu národního parku?
To není přesné, pozemky se nepřevádí. V zákoně 114 je paragraf, který uvádí, že právo hospodařit má správa NP. Pozemky zůstávají ve vlastnictví státu.
- Jaké by byly personální dopady zřízení národního parku na současný lesnický personál?
Například v NP České Švýcarsko přešli téměř všichni zaměstnanci z bývalého lesního závodu ke správě parku. Podobný vývoj bych očekával i na Křivoklátsku. V NP bude navíc potřeba více lidí na jednotku plochy než při tradičním hospodaření v lesích. V ostatních národních parcích téměř všichni hajní původně zaměstnaní ve „státních lesích" zůstali na svém území a jsou tam dnes poměrně spokojení.
První část rozhovoru: Díky novele zákona 114 by měly mít NP stabilnější podmínky
Kompletní rozhovor najdete v Lesnické práci 10/2015.
