Rektor MENDELU Martin Klimánek: Význam lesnictví a lesníků ve společnosti poroste

Směřování MENDELU a vysokého školství

Celou profesní kariéru se pohybujete v lesnictví. Jaké zkušenosti vás pro funkci rektora nejvíce formovaly?

Poslední tři funkční období (od roku 2014) jsem se již pohyboval ve vedení univerzity jako prorektor, takže tato skutečnost byla patrně nejdůležitější. Získal jsem mnoho informací o univerzitě, pochopil jsem procesy, které zde probíhají, a znám naše kampusy, součásti a účelová zařízení. Mám za tu dobu jistou institucionální paměť, vím, proč byla některá rozhodnutí v minulosti realizována, a mohu s větší mírou zkušeností posoudit, kde byly slepé uličky nebo naopak co se podařilo a mělo by smysl na tom dál nyní stavět.

Pokud bych měl zavzpomínat před toto období z oblasti mého působení v oboru, potom to byla jednoznačně léta strávená v taxaci. Formovalo mě jak období již za mých studií, kdy jsem se věnoval zejména zpracování grafické části lesních hospodářských plánů a osnov, tak doba po absolvování přímo v provozu. Naučil jsem se normovat svoji práci a rozložit si ji do celého roku, kombinovat různé metody, přičemž každá sezóna přinášela nové zkušenosti a znalosti.

Jakým směrem byste chtěl MENDELU profilovat?

Chtěl bych vyjít z několika základních předpokladů. Naše univerzita je živý ekosystém, jehož srdcem jsou lidé. Především naší vzájemnou spoluprací se můžeme stát úspěšnější. Naše úspěchy budou vycházet z kompetence a ochoty nás všech spolupracovat a využívat našeho potenciálu při každodenním nalézání kompromisů mezi tradičním a novým. Tím se zasloužíme o spoluvytváření prostředí, ve kterém ovlivníme naši budoucnost. Žijeme ve velmi turbulentní době, kde právě univerzity představují pilíř vzdělanosti, stability, ale i rozvoje, a je naším posláním, abychom vytvořili odpovědné a udržitelné prostředí v rámci naší společnosti. Budu usilovat o to, aby naše tvůrčí výsledky měly jasně měřitelný růst kvality a transferu znalostí v přímé spolupráci se školními podniky jako živými laboratořemi. Vzdělávací činnost bude využívat moderní výukové trendy a příležitosti celoživotního vzdělávání s přímým dopadem na zvýšení kvality a konkurenceschopnosti našich absolventů. Budu podporovat plně integrovaný přístup k udržitelnosti a společenské odpovědnosti. Posílím naši infrastrukturu, která bude odolnější a s integrovaným přístupem k AI, což povede ke smysluplné digitalizaci. V neposlední řadě bude mít naše univerzita aktivní celospolečenskou roli při popularizaci vědy a v dialogu s veřejností.

Kde vidíte potenciál pro další rozvoj ŠLP Křtiny a jeho zapojení do vzdělání a výzkumu?

Náš školní lesní podnik ušel za poslední roky obrovský kus cesty a já jsem hrdý na všechny jeho pracovníky. Obdivuji je, jak dokáží skloubit provozní stránku podniku s podílem na vzdělávací činnosti, řeší projekty a naplňují také tzv. třetí roli ve prospěch společnosti. Školní podnik při velikosti majetku, který obhospodařuje, má potenciál provozně ověřovat výsledky výzkumu a být nositelem špičkových projektů mezinárodního rozsahu a víceoborového zaměření. Již dnes je ukázkou majetku, který připravuje lesy na klimatickou změnu s ohledem na různé stanovištní podmínky a realizuje řádné obhospodařování lesních porostů v konkrétních pěstebních modelech. Má tak ideální podmínky, aby následně prezentoval své výsledky našim studentům a celé řadě dalších cílových skupin, a to včetně nadstandardních ekosystémových služeb, které poskytuje veřejnosti. Další potenciál potom vidím v odborném propojení se všemi součástmi naší univerzity.

Kompletní rozhovor najdete v aktuálním červencovém vydání Lesnické práce. Předplatné snadno získáte ZDE.

Aktuálně začíná diskuze nad reformou vysokého školství, která by podle ministra školství Roberta Plagy měla přinést vyšší pravomoci rektorům, umožnit manažerské řízení univerzit a rychlejší reagování vysokých škol na současné dynamické změny. Některé vysoké školy již ale vyjádřily obavy ze ztráty nezávislosti. Můžete přiblížit čtenářům hlavní teze této reformy a uvést, jak na ně nahlížíte?

V současnosti známe pouze teze nového vysokoškolského zákona a probíhá intenzivní debata napříč orgány reprezentace vysokých škol. Změny jsou plánovány do organizace a řízení, akademických kariér, financování, zabezpečování kvality, akreditace a studia. Rozsah je zásadní a tempo přípravy odpovídá plánovanému nabytí účinnosti již od roku 2027. Celá řada tezí měnících současné zaběhlé systémy a akademickou autonomii univerzit je terčem kritiky i očekávání.

Z mého pohledu je to debata žádoucí, protože stávající zákon z roku 1998 prodělal celou řadu větších či menších novel a v mnoha oblastech nyní neumožňuje efektivní řízení a financování univerzit. Obavy jsou ovšem také namístě, protože přes věcný záměr nás k paragrafovému znění čeká ještě dlouhá cesta a pozměňovací návrhy mohou původní myšlenku tezí zcela paralyzovat. Věřím, že nový zákon nám přinese právní úpravu, která bude reflektovat nejenom různorodost vysokých škol, ale také zavedení principů, na kterých již dnes stojí řízení a financování univerzit a známe je z osvědčených modelů v zahraničí.

Témata výzkumu a přenos do praxe

Jaká výzkumná témata dnes na MENDELU nejvíce rezonují? Nakolik jejich výběr ovlivňují potřeby jednotlivých oborů a nakolik směřování evropských a národních grantových programů?

MENDELU je primárně zaměřena na aplikovaný výzkum a domnívám se, že řešená témata reflektují potřeby jednotlivých oborů a až v druhé řadě se naši vědečtí pracovníci orientují podle možností grantových schémat. Samozřejmě je to individuální a bývá to kombinace obou přístupů, často záleží na dostupných zdrojích, možnostech partnerů a unikátnosti tématu či technologií. Spojujícím tématem mnoha našich excelentních týmů je globální klimatická změna, témata udržitelnosti nebo principy jednoho zdraví – řetězec zdraví rostliny, zvířete a člověka. Máme však celou řadu dalších oborových témat zejména podle fakult a s radostí vidím, jak se týmy napříč fakultami propojují do strategických projektů nebo při řešení smluvního výzkumu. Naše univerzita si zakládá na tom, že pracujeme v krajině, jsme hospodáři, kteří se dívají z minulosti do budoucnosti, propojujeme tradiční s novým, udržitelně a smysluplně, ať už jsme lesníci, zemědělci, zahradníci, nebo ekonomové doma i ve světě.

Budova Mendelovy univerzity v Brně. Foto: MENDELU

Vaším tématem bylo doposud mimo jiné precizní lesnictví (dálkový průzkum Země, letecké snímkování, monitoring…). V jakých konkrétních metodách a technologických inovacích vidíte největší potenciál přínosu pro provozní lesnictví?

Pojem precizní lesnictví se v provozu příliš neujal, i když jeho principy sledujeme zejména v oblasti plánování a udržitelnosti stále. Moderní technologie pronikají do provozu pomalu, stejně jako komplexní nástroje pro podporu ekonomických, ekologických a udržitelných rozhodovacích procesů. Obecně můžeme se vzrůstající náročností procesů hovořit o mapování, modelování a predikcích založených na principech precizního lesnictví. Často také vidíme daleko sofistikovanější využití z jiných oblastí, v jejichž zájmu jsou rovněž lesní ekosystémy, jako je ochrana životního prostředí či cestovní ruch a trávení volného času. V provozním nasazení můžeme vidět stále se zpřesňující metody měření na bázi globálních navigačních satelitních systémů či analýzu dat z dálkového průzkumu Země, ať už jsou to data leteckého laserového skenování, či různá multispektrální i hyperspektrální data a z nich odvozované produkty. Zajímavé jsou i aplikace využívající metody blízké fotogrammetrie, kdy díky současným možnostem mobilních zařízení můžeme měřit a stanovovat parametry jednotlivých kmenů či plošným přístupem u celých porostů přímo v terénu.

Blížíme se k tomu, že dokážeme na základě leteckých, případně satelitních dat objektivně stanovovat zásobu a přírůst porostů, nebo je zatím tato představa v dohledné době nereálná?

Určitě se těmto možnostem stále přibližujeme. Dnes dokážeme kombinací různých přístupů v této oblasti stanovit základní dendrometrické parametry tak, že z nich lze v ideálním případě počítat zásoby a přírůsty se srovnatelnou přesností jako při pozemním šetření. Obecně se vychází ze základních měření tlouštěk a výšek, pozic stromů a výtvarnice. Problém ovšem nastává v rámci bohatých porostních struktur, v lese výběrném a v různých kombinacích stanovištních podmínek, což je často podstatou lesních ekosystémů. Potom potřebujeme modelovat i další statistické parametry, které nám dají informaci o kvalitě takového odhadu, typicky pro vizualizaci v mapové podobě. Lze se tedy pohybovat od úrovně jednotlivých stromů až po plošné přístupy na úrovni různých statistických inventarizačních metod. Každý z těchto přístupů má svoje výhody a nevýhody a svoji ekonomiku.

Čtěte také: LDF MENDELU navázala další spolupráci v oblasti vzdělávání, memorandum podepsala se SLŠ Hranice

Studium

V zemědělství i lesnictví se dlouhodobě hovoří o nedostatku kvalifikovaných pracovníků. Projevuje se tento trend i v zájmu o studium na MENDELU? Jak lze zvyšovat atraktivitu studia?

Aktuálně nevidím v zájmu o studium na naší univerzitě žádný takový trend. Naopak stoupá zájem o studium celé řady oborů, které jsou vázány na zemědělství a lesnictví, a v těch tradičních máme již dlouhodobě stabilní množství zájemců. Tato skutečnost však hodně koreluje s vnějším prostředím, s demografií ročníků nastupujících na vysoké školy, případně i s blízkou konkurencí příbuzných oborů na jiných univerzitách. Zejména fakulty potom úzce spolupracují s řadou středních škol, ze kterých k nám tradičně nastupují jejich maturanti. Představují zájemcům naši nabídku studijních programů a poskytují středním školám cennou zpětnou vazbu k přípravě jejich studentů pro nástup do našich bakalářských programů. Fakulty také pravidelně aktualizují studijní programy, aby jejich studijní plány odpovídaly současným požadavkům na absolventy. Vznikají také nové moderní programy kombinující různé specializace nebo mezioborové přístupy.

Jak se podle vás změní práce absolventa zemědělských nebo lesnických oborů během příštích deseti let? Jak na to dnes připravuje univerzita své studenty?

To je docela těžká otázka, i když známe některé trendy. Současná doba je charakterizována turbulentními změnami na trhu práce, geopolitickými otázkami a měnícími se podmínkami ekosystémů v důsledku lidských činností. Z mého pohledu to obecně bude striktnější uplatňování globálních přístupů v lokálním kontextu. Bude pokračovat silný tlak na ekologické souvislosti a zejména uplatňování principů udržitelnosti. Další extrémy přinesou nová adaptační a mitigační opatření kvůli klimatické změně. V neposlední řadě to bude pokračování digitalizace hospodaření s nástupem robotizace a automatizace mnoha běžných činností. Náš absolvent bude v tomto kontextu vnímán spíše jako technologický a environmentální manažer krajiny. Již dnes zavádíme do většiny našich oborů přístupy rozvíjející digitální dovednosti a podporu nových technologií, ekologické myšlení, práci s riziky a scénáři a schopnost řídit týmy. To vše potom v propojení na ekonomiku a podnikavost našich studentů. Musíme zůstat otevřeni novým trendům a včas na ně zareagovat, aby naši absolventi měli nejen kvalitní oborové znalosti a dovednosti, ale také schopnosti plánovat, komunikovat a podnikat.

Cvičení z předmětu Lesnická entomologie studentů z Fakulty lesnické a dřevařské MENDELU. Foto: FB/Lesnická a dřevasřská fakulta

Umělá inteligence (AI)

Umělá inteligence přímo nebo nepřímo ovlivňuje práci mnohých z nás. Jak mění rozvoj umělé inteligence vysokoškolské vzdělávání? Jakým způsobem ji využívají studenti a pedagogové? Kde vidíte hlavní přínosy a rizika?

Rozvoj AI můžeme nyní vidět v celé řadě dílčích činností na univerzitě. Obecně posouvá důraz od memorování k porozumění a kritickému myšlení a schopnosti aktivně spolupracovat s těmito technologiemi. Typicky automatizuje rutinní činnosti, pomáhá s rychlejším porozuměním i dostupností studijních materiálů. Podporuje kreativitu možností generováním různých typů výstupů a dokáže lépe začlenit multidisciplinární přístupy. Stále však zůstává řada předmětů založených na seznámení s rozsahem studovaných systémů, jako jsou například botanické nebo zoologické systémy. Na univerzitní úrovni máme zásady využívání umělé inteligence, které obecně vycházejí z principu AI nástrojů, povinného přiznání jejich užití, plné odpovědnosti a ochrany dat. Řada našich pedagogů již AI začleňuje do výuky svých předmětů, a to jak v rovině studijních materiálů, které poskytují studentům, tak v rovině metodické, zejména v předmětech zvyšujících jejich digitální kompetence.

Zkusil byste odhadnout, jak se budou studenti, pedagogové, ale i výuka měnit v souvislosti s rozvojem AI?

Podle dosavadních trendů očekávám, že se zvýší důraz na dovednosti studentů, a to nejen pro používání AI. Tyto technologie umožní masivní rozvoj personalizovaného vzdělávání, kdy každý student bude mít individuální studijní tempo a styl, protože přicházejí na univerzitu s rozdílnými znalostmi. O to více však stoupne důraz na kritické hodnocení informací a schopnost ptát se. Pedagogové už nebudou jen zdrojem informací či zkušeností, stanou se mentory a facilitátory diskuzí a jakýmisi trenéry kritického myšlení studentů. Zmizí některé formy vzdělávání založené především na sumarizování faktů a rešerší, vzniknou nová virtuální prostředí pro simulace a experimenty a nové generace AI asistentů pro interdisciplinární úlohy v reálném čase. Vzdělávání tak nabude flexibility, která zásadně promění studijní plány v dosud celkem uzavřených studijních programech, a prakticky každý student tak může mít jiný studijní plán i s jiným tempem studia. To vše však bude klást zásadní požadavky na kompetence pedagogů a celou řadu souvisejících otázek v oblasti etiky, digitální gramotnosti a v důsledku reálné závislosti na AI.

Studenti LDF MENDELU při dni otevřených dveří fakulty. Foto: FB/Lesnická a dřevařská fakulta

Výhled do budoucna

Jak by měla univerzita vypadat za čtyři roky vašeho působení a s čím by ji měli opouštět absolventi, abyste byl se svou prací spokojený?

Budu spokojený, pokud univerzitu budou opouštět konkurenceschopní absolventi připravení na výzvy ve svých oborech – souborem znalostí, dovedností a přístupů k řešení různých problémů, které na ně v praxi mohou čekat. Absolventi, kteří budou mít na paměti, že titulem inženýr jejich vzdělávání nekončí, ale budou si nadále průběžně rozšiřovat a prohlubovat svoje znalosti a dovednosti v rámci různých forem celoživotního vzdělávání. Toho nedosáhneme pouze nastavením studijních plánů, ale je to o každodenním přístupu ve vzdělávacím procesu, zapojování do výzkumu, studentských soutěží nebo také vlastních aktivit studentských spolků. Sdílením naší společné vize a propojením celé naší univerzity budeme úspěšnější. Věřím, že se k nám bude hlásit stále více našich absolventů coby úspěšných zaměstnanců, manažerů a podnikatelů z celé řady oborů. Naše univerzita se totiž honosí jménem Gregora Johanna Mendela, jménem, na které slyší celý svět a na které můžeme být právem hrdi jako jeho následovníci.

Děkujeme za odpovědi (22. 6. 2026), Jan Příhoda, Martina Nentvichová

LESNICKÁ PRÁCE - ČERVENEC 2026

PŘEDPLATIT

OBSAH AKTUÁLNÍHO ČÍSLA: