logo Silvarium tisk

Priliaty olej do ohňa sporu medzi lesníkmi a ochranármi na Slovensku

Skutočnosť, že v novej vláde na Slovensku sú obe ministerské kreslá (Pôda aj MŽP) obsadené nominantmi jednej strany (OĽaNO) vzbudzuje nádej, že v situácii dôjde k zlepšeniu. O to viac, že ministrom pôdohospodárstva je historicky prvý krát lesník. Avšak nová politická garnitúra prichádza s myšlienkou presunúť lesné hospodárstvo pod rezort životného prostredia. Keďže verejnosť dostala túto informáciu bez dôkladnej analýzy a vysvetlenia, v čom je navrhované riešenie prínosom, reakcie sú do značnej miery nesúhlasné.

Ilustrační foto: Lesmedium.sk

Zánik Ministerstva lesného a vodného hospodárstva v roku 1992 a presun lesného hospodárstva pod kuratelu Ministerstva pôdohospodárstva bol sprevádzaný nádejami, že popri farmároch sa ujde dotácií aj lesníkom. Tieto očakávania sa nenaplnili – Sekcia lesného hospodárstva a spracovania dreva bola akýmsi „nechceným dieťaťom" ministerstva. Po zániku Štátneho fondu zveľaďovania lesa Slovenskej republiky prišli vlastníci a obhospodarovatelia lesov o nástroj priamej podpory. Nesúlad v legislatíve (Zákon o lesoch, Zákon o ochrane prírody a krajiny, resp. vykonávacie predpisy) spôsoboval a spôsobuje v praxi rôzne problémy, čím ale trpí najviac les.

Vyjadrenia členov novej vlády bezprostredne po vymenovaní o tom, že do konca tohto volebného obdobia má byť lesné hospodárstvo presunuté z rezortu pôdohospodárstva a rozvoja vidieka pod kuratelu ministerstva životného prostredia vzbudilo v spoločenstve vlastníkov a obhospodarovateľov lesov a spracovateľov dreva v lepšom prípade údiv a sklamanie, v tom horšom rozhorčenie a kategorické odmietnutie takéhoto strategického rozhodnutia. Potvrdzujú to nielen telefonáty a maily, ktoré sme dostali aj do našej redakcie, ale aj prvé verejné vyhlásenia.

Neštátni vlastníci lesov cítia krivdu ešte z čias socializmu, kedy boli zbavení lesného majetku a pociťujú ju aj dnes, po tridsiatich rokoch od zmeny spoločenského a politického systému, kedy obmedzuje štát ich vlastnícke práva v mene ochrany prírody. Od každej novej vlády očakávajú, že tieto krivdy napraví a že bude postupovať voči nim korektne a zodpovedne. Že si ich nielen vypočuje, ale bude aj akceptovať ich právo slobodne sa v demokratickej krajine rozhodnúť o tom, ako naložia so svojím majetkom, či prijmú a za akých podmienok návrhy štátu na režim ochrany a obhospodarovania lesného majetku, ktorý im patrí. Podľa reakcií od lesomajiteľov je jasné, že stále čakajú márne. Ani aktuálne vyhlásenia nových ministrov pôdohospodárstva a rozvoja vidieka a životného prostredia po vymenovaní novej vlády pre viaceré masmédiá im na nádeji nepridávajú. Skôr naopak.

Čtěte také: V čele Ministerstva zemědělství a rozvoje venkova na Slovensku bude poprvé lesník

Lesníci a drevári sú unisono skeptickí a odmietaví k podriadeniu hospodárenia v lesoch pod štátnu ochranu prírody. Mnohí z nich sa za uplynulé tri desaťročia a zvlášť po vetrovej kalamite z roku 2004, ktorá prerástla v nasledujúcich rokoch v rozsiahlu podkôrnikovú kalamitu, takže Národné lesnícke centrum a Lesnícka ochranárska služba označujú súčasný stav za pandémiu smrekových porastov na Slovensku, ktorým hrozí z veľkej časti rozvrat, presvedčili o tom, že so štátnou ochranou prírody, podporenou ekoaktivistami, nie sú vo vyváženom a rovnocennom vzťahu, vybalansovanom racionálnymi odbornými argumentami. Lesomajitelia a lesní hospodári si mnohokrát odniesli z kontaktov s ochranármi pocit, že boli oklamaní a podvedení, že ochranári nedodržiavajú dohody, nerešpektujú odborné argumenty a dlhoročné skúsenosti lesníkov a snahu vlastníkov lesov hospodáriť na svojom lesnom majetku a chrániť si ho. Najnovšie príklady sú z národných parkov Muránska planina a Poloniny.

Ak teda politici majú predstavu, že podriadenie hospodárenia v lesoch ochrane prírody pod jednu strechu, ktorou má byť ministerstvo životného prostredia prinesie zmier medzi lesníkmi a ochranármi, tak prvé reakcie nasvedčujú tomu, že tomu tak nebude. Zvlášť, ak by nemala prebehnúť v nasledujúcich rokoch systematická odborná diskusia s objektívnym poznaním reálnej spoločenskej objednávky a vyčíslením ekonomických dopadov a finančných možností pred prijatím strategického rozhodnutia takéhoto dosahu na slovenský vidiek a celú našu krajinu. Zvlásť, ak by išlo len o direktívne, administratívne rozhodnutie bez predchádzajúceho napravenia starých krívd, urovnania zdeformovaných vzťahov, dohodnutia obojstranne prijateľných pravidiel a účinného zabezpečenia ich dodržiavania.

Len tak sa podarí uhasiť oheň sporu medzi lesníkmi a ochranármi. Aktuálne politické vyhlásenia do neho iba priliali ďalší olej.

Jozef Marko a redakce Lesmedium.sk

Líbil se vám článek? Dejte hvězdy:
(0 hlasů)

Komentáře  

+17 # Lynx 2020-03-31 17:50
Lesnictví bylo roky bráno jako "jistota", plnič erární kasy, plnič pil.
A najednou možnost prozření - bohužel nevyužitá.
Zásadní změna přijde až s řádným finančním plněním mimoprodukčních funkcí lesa.
Do té doby budou lesy stále brány jako pomíjivá jistota a budou se muset dále vyrovnávat se zvěrstvy myslivecké loby, ekonomickými nesmysly atd.

Lidé dodnes nedokázali docenit význam lesů. Až na to přijdou, bude možná pozdě.
Howgh.
-9 # Vladimír Pelíšek 2020-04-01 09:35
Oni už to oceňují. To jen (nejen) tady bude muset řada plantážníků spolknout hořkou pilulku a kapitulovat před realitou postupně povolující holoseče jen výjimečně a hlavně ty kalamitní a neumožnující vysazovat víc než jen nějakých 10% smrku.
-15 # Vladimír Pelíšek 2020-03-30 11:52
Je samozřejmě pochopitelné, že běžní lesníci a dřevaři proti přeřazení LH pod kuratelu MŽP budou protestovat.
Jenže právě probíhající fatální kalamita jasně ukazuje, že k lesům přistupovat jako k zemědělské položce už prostě nelze a že ekosystémové pojetí lesa není pouhá možnost, ale nutnost.
A toto do budoucna těžko zajistí ministerstvo zemědělství, byť jakkoliv osvícené.
Vývoj k tomu směřuje i u nás a je možné, že se tyto návrhy objeví už v průběhu roku 2020.
Pokud jsou na MŽP nekompetentní lidé (s čímž se dá do jisté míry souhlasit), je potřeba to změnit, ale to nemění nic na tom, že les není zemědělská kultura jako pšenice nebo řepka. Toto pojetí je zkrátka dnes už překonané.
+16 # Starý 2020-03-30 12:33
Dovolím si oponovat a upozornit, že jen pouze nezávislé ministerstvo lesního hospodářství dokázalo čelit dost rozdílným pojetím lesa a názorům různých skupin a dokud bylo akční i v této nové společnosti, tak to lesy ustáli.
A dokud to nebude pochopeno, tak tu bude hiearchie a povedou názorové proudy stav lesů ode zdi ke zdi.
+2 # Rensa 2020-03-30 13:18
Obávám se, že dnes už není doba hledání postu pro člověka se zásluhami z Květnového povstání typu soudruha Smrkovského, pro kterého by bylo třeba budovat ministerskou sesli s malým a nenáročným resortem.
+13 # Starý 2020-03-30 13:23
Osobně si myslím opak, samostatnost resortu by tkvěla v hlídání spousty jiných legislativních zmetků - "zákonných požadavků", které hospodaření v lesích ničí a nejsou k užitku a toto může zvládnout jen samostatná a kultivovaná odbornost, které se dnes na ani jednom ministerstvu nedostává......
O tom jsem přesvědčen a mohu doložit.
Vždyť to nemusí být ansábl hodný našich Mze a Mžp, ale důležitá je nestrannost a samostatnost....
pak samozřejmě další.
-2 # Vladimír Pelíšek 2020-04-01 09:27
I s tím souhlasím, protože takové ministerstvo by muselo nutně zohledňovat i environmentální požadavky na péči o lesy.
S čím nesouhlasím, je pouze stávající podoba, tj. lesnictví jakožto součást polnohospodářství řepky a kukuřice. Přesně podle toho totiž naše lesy vypadají.
+11 # Starý 2020-04-01 10:25
Asi jen náš společný sen, ale jsem rád že zájem o les máme v tomto společný a rád vnímám váš pohled.
+11 # Rensa 2020-03-30 13:16
Sen mnohých od roku 1990, kdy došlo k rozdělení kompetencí ministerstva lesů vod a strání pod MZe (více pravomocí) a MŽP (pravomocí méně).
Dokud ale většina lesnického provozu bude financována z peněz za prodané dříví (dnes cca 97% veškerých příjmů), nemá převedení pod MŽP logiku.
A dokud v lesích převažují porosty založené jako plantáže, budou až do obnovy vyžadovat spíše zacházení jako s polem řepky či pšenice, než jako s přírodním ekosystémem.
Ostatně si stále myslím a jsem o tom přesvědčen, že za současnou kůrovcovou kalamitou je snaha nahlížet na smrkové monokultury spíše jako na přírodní les, než řepkové pole.
+16 # Starý 2020-03-30 13:27
Souhlas, cítím, že bude změna v lesích a nepopírám, ale pochybuji, že Mžp dokáže tak nezaujatě vkládat prostředky do lesů, tak jak je bez zvláštního významu vkládá do svých parků a rezervací....kde je výsledkem co?
Jen v dnešní době stejně závislost na prodeji dřeva....
Ostatně všimněte si prosím, jak kdykoli dojde k nějakému uvolnění peněz pro lesy, ihned se s tím veze zemědělství a nějaké zaplácnutí pro zemědělce...tuším naposledy kauza "hraboš", nebo sucho, nebo mráz, nebo mokro, nebo teplo, už to ani nevnímám, ale stále se něco nese .....
A v lesích jednou za 300 let kůrovci a je zaděláno na nečinnost..
-11 # Vladimír Pelíšek 2020-04-01 09:41
To není a už nikdy nebude jednou za 300 let. Pořád žijete v dogmatech 19. století, pane Starý. V té sebebludné víře, že člověk je pánem úplně všeho, a že pokud něco nefunguje, bude na to stačit vymyslet jen o něco lepší stroj, vymyslet lepší technologii, lépe proškolit pracovníky atd.
Smrkové hospodářství tady už 100 let nemělo být. Podívejte se do Bavorska, kde si to uvědomili i bez kůrovce už před nějakými 15 lety.
Těch 15 let teď mají náskok a o těch 15 let budou mít a už mají menší škody na jednotku plochy než my.
Podívejte se do Braniborska nebo jižního Polska, uvidíte tisíce hektarů borů a smrčin podsazovaných dubem a bukem. Dělají to tak už těch 15-20 let.
Co dělalo naše LH? Čekalo na kůrovce. Takže teď to udělat MUSÍ, a to na holinách. Ne jako Sasové v pohodlně prořeďovaných borech.
Už si to sakra přiznejte. Stejně vám nic jiného nezbude.
+11 # Starý 2020-04-01 10:29
Ale p. pelíšku, toto rád přiznám, ale SM nevylučuji...malý můj nedostatek dle vašeho mínění, ale ani ten Vám neberu.
Osobně myslím, že bez SM to jen tak nepůjde, ale změnám se nebráním....
-11 # Vladimír Pelíšek 2020-04-01 12:54
Smrku skutečně přežije jen těch max. 10%, to ukazují skoro všechny scénáře. Samozřejmě, pokud Vám nebude vadit sklízet ho jako čtyřicetiletý do kamen, těžko Vám v tom někdo zabrání. Jinak, smrk skutečně není světová dřevina č.1, pokud jde o rovné stavební dříví. V obdobných klimatických podmínkách, jaké má a bude mít ČR, "jedou" jinde úplně jiné dřeviny, a tamější trh s rovným dřívím tím určitě netrpí.
+7 # Starý 2020-04-01 13:52
Jistě, už měsíc sázím "poučen" JD, DG, MD a další, jen s tím, že JD dost těžko dýchá počasí posledních 20 dnů, kdy mrzlo a svítilo slunce, zkrátka chybí ji přistínění.
Ale ještě z jiného těsta, vysvětlete mi, proč SM v pohodě přežívá v žáru měst a v parcích, kde není v dosahu kůrovcové potěšení, pila či lidi více spalují listnaté, jelikož dovoz SM se nevyplatí?
-12 # Vladimír Pelíšek 2020-04-01 15:36
Nejen to. Stačí trochu cestovat a zjistíte, že smrk výborně přežívá dokonce i v subtropech, třeba uprostřed olivových hájů ve střední Itálii, nebo v horké a dusné Jižní Karolíně.
Samozřejmě, pro plantážníky je to důkazem, že smrk je něco jako zázračný strom, který se dá pěstovat od jižní Antarktidy po Kongo, a pokud na některém z těch míst náhodou nepřežije, tak někdo zanedbal péči o něj, ale určitě to neznamená, že by tam smrk neměl co pohledávat.
JENŽE - a sám jste to naznačil tím nedosahem kůrovcového potěšení. Toho smrku by s výjimkou nějakých poloh ve středním či severním Švédsku, severozápadním Rusku či vysoko v Alpách, NIKDE NEMĚLO RŮST VÍC NEŽ TĚCH DESET PROCENT. Navíc by mělo jít o smrk výškově a věkově rozrůzněný.
Takže pěstujte si smrk - jako příměs, pokud ho máte tak rád. Pokud ho ale budete mít 50% a navíc stejnověký, zapomeňte na to, že Vám přežije první suchou a teplou několikaletou periodu. Ledaže byste tam každý týden stepoval a kontroloval, jestli se už objevil kůrovec.
Smrk Vám totiž přežije i v té saharské oáze, jsem o tom přesvědčen.
Nebylo by ale lepší pěstovat tam něco "jistějšího", třeba datlovník?
+8 # Starý 2020-04-01 15:45
No pokud budu pěstovat "datlovník" v našich podmínkách a nad 10 %, tak zase budu každých 5 let škemrat o dotaci na namrznutí a věřím, že i nějaký škůdce se najde, či se sem obchodem, tak jak u smrku dostane...
To až se na datle přeonačí pily a celá eko výroba.

A co pak? Není lépe s jistotou i když třeba i na 50 let pěstovat ten smrk!!!
Za tu dobu z datlovníku bude pouze bonsai a dřevo tak na sirky.
-7 # Vladimír Pelíšek 2020-04-01 18:44
Děláte si legraci? Nerozumíte metaforám? Musím Vám to vysvětlovat?
Datlovník v saharských oázách žádnou dotaci nepotřebuje. Stejně tak žádnou nepotřebuje u nás buk ve většině poloh, podobně javory, duby, habr. Vyrostou samy i bez dotací.
Když si nebudete třicet let všímat bukového nárůstu ve střední poloze, nestane se kromě přeštíhlení nic.
Když necháte takto napospas přírodě na stejném místě smrk, za třivet let tam možná nenajdete ani jeden.
Datlovník v saharské oáze nepotřebuje NIC, pouze trochu vody.
Podobně smrk na 62. rovnoběžce v Evropě.
Naopak smrk někde v pahorkatině střední Evropy potřebuje neustálou péči, aby se vůbec dožil běžného mýtního věku.
Podobně datlovník. Už jste nějaký vypěstoval, nebo umíte jen smrk, borovici, modřín a břízu jak někde u polárního kruhu??
Jsou rostliny, které jsou v dané oblasti původní a dokážou tam dobře růst i bez vlivu lesníka.
A jsou rostliny, které tam bez tisíců umělých zásahů, dotací a kontroly nepřežijí.
Na 90% ploch, kde se dnes ve STŘEDNÍ Evropě na stanovištích LISTNATÝCH A SMÍŠENÝCH LESŮ pěstuje cizorodý a naprosto nevhodně zavedený smrk, dokáže růst zdravý a prosperující les i zcela bez "pomoci" člověka.
To jen vy si myslíte, že to bez vás nejde.
+9 # Starý 2020-04-01 22:22
Ano, bez lesníků - "pěstitelů datlovníků! jich tam v poušti je již sotva pár a pouště rostou a lidi už tam nemají prostor a nepřežili by !!!!

Však pouští výrazně přibývá !!!

Jakpak to asi dopadne tady u nás, myslíte, že bude také kam prchat. Ten proces může být velice rychlý....

Jen pár lidí si myslí, že vše spasí radikálními změnami. No i v těch pouštích byl kdysi život a dnes....

Ano, legrace to opravdu není !!!
-7 # Vladimír Pelíšek 2020-04-02 15:22
Není, protože republika je doslova zasvi..ná masově se rozpadajícími plantážemi smrku ztepilého, které jakmile odumřou (a odumře jich většina), tak na oněch místech často neporoste NIC, protože nekvalifikovaní lesníci minulých generací se postarali, že české lesy na mnoha místech jsou jen smrk, smrk, sem tam borovice, modřín, a zase smrk.
Lidé, které obhajujete, vytvořili mrtvý systém, neschopný samoobnovy, kterému stačí pár suchých a teplých let spojených s chaosem v LH a zhroutí se jak německá obrana Berlína v dubnu 1945.
Žádné radikální změny, ale návrat k přírodě blízkému lesu ve střední Evropě! Protože pokud tu bude v budoucnu nějaký les, tak buďto právě takový, nebo žádný - jak nedávno citoval ing. Košulič p. Míchala.
Tu poušť jste vytvořili VY, ne ti, co vás kritizují. Jeďte se podívat do listnatých lesů v zemích, které jste nestačili zničit - třeba už jen na Slovensko, do Maďarska, Slovinska. Představte si - i tam je kolikrát v lesích chaos, někde i třeba větší než u nás, i tam se oteplilo a pořádně neprší - ale lesy tam ROSTOU! Proč? Protože tam nedosáhla líná pracka českého plantážníka a nedokázala je "vylepšit". Naštěstí.
-9 # Vladimír Pelíšek 2020-04-01 09:33
Nebude, protože na to už teď nejsou peníze a v budoucnu nebudou tím tuplem. Už teď je jasné, že z ČR vymizí nejméně 50% smrku, většinou toho plantážního - a to podle toho nejmírnějšího scénáře. Rovněž je jasné, že plantážní dřevo už teď nejde na odbyt a situace se bude dál zhoršovat.
Není nic. Nejsou lidi - Ukrajinci a spol. se vrátili domů a do dubnového rojení se určitě nevrátí. Nejsou peníze - ani 20 miliard ze státního rozpočtu, které by nebyly, ani kdyby nebyl koronavirus, už nezabrání apokalypse při rojení v nadcházejících týdnech. A není už příhodná doba k záchraně - počkejte za několik týdnů. Situace už je za bodem zvratu.
V jistém okamžiku (a může to být už letos) tudíž nastane situace, že prostě LH v dnešní podobě už nebude více "samouživitelné", tedy stane se stejně závislé na dotacích, podpoře ze státního rozpočtu, jako například ochrana jalovcových pastvin nebo mokřadů. V té chvíli se ho i MZe velmi rádo zbaví.
A to není nerealistický scénář, pane Renso, i když je mi jasné, že za něj sklidím další dávku dinosauřích mínusů.
+13 # Starý 2020-04-01 10:35
I za mne si myslím že podobný scénář je reálný.
Ovšem kroky našeho státu jsou neúměrně pohodlné a dlouhé, a místo aby zachránil co se dá, tak jen přešlapuje a lepí díry například dotacemi na techniku a podobné, což zcela jistě za rok až dva nebude potřeba a technika se zastaví a co pak...
Naopak si myslím, že lidé budou a i více, ale až tak za rok, možná i více, až skončí toto malé koronavirové šílenství. Ekonomický propad byl na spadnutí a toto jej jen urychlilo.
Les je v takovýchto chvílích jistota a člověk se i zabaví a nedělá kraviny..
-8 # Vladimír Pelíšek 2020-04-01 18:51
Les je jistota, ale mluvíme o lese, nikoliv o plantážích nepůvodních dřevin, které se tady 200 let za les pouze vydávaly.
+9 # Starý 2020-04-01 22:17
No a vidíte, za pomoci lesáků ten les jako jistota fungoval i více jak 200 let !!!!
Náš dnešní stát dost jistot ztratil a les dostatečně poškodil a to nevratnými procesy, které nesmyslně nastavil i v zákonech a předpisech.
No obávám se, že se toho ztratí ještě více a o těch plantážích budeme ještě s úctou dětem vyprávět.
Ostatně veřejnost vnímá les asi trochu jinak nežli vy.

No čas vše ukáže a věřím, že výstřelky dnešní doby a posledních pár let rychle skončí.
-9 # Vladimír Pelíšek 2020-04-02 15:25
Ne za pomoci "lesáků", ale na mnoha místech navzdory.
Ve střední Evropě les nepotřebuje lesníka - ve střední Evropě potřebuje lesník les.
Přičítáte si zásluhy, které nemáte. Jsou Lesníci, a jsou parazitičtí plantážníci. Těm prvním patří hluboký obdiv - za "dílo" těch druhých bude v následujících letech celá společnost hradit mnohamiliardové škody.

Psaní komentářů k článkům na serveru Silvarium.cz zůstává přístupné pro všechny čtenáře. Pro vkládání komentářů je nutná registrace pomocí e-mailu. Pravidla diskusí na Silvarium.cz (Kodex diskutujícího) a stručný návod jak se registrovat naleznete zde.

Populární zprávy

VÚLHM: Má douglaska v našich podmínkách opravdu výrazně vyšší zásoby dřeva oproti smrku?

VÚLHM: Má douglaska v našich podmínkách opravdu výrazně vyšší zásoby dřeva oproti smrku?

Zobrazení: 3534

Introdukované druhy dřevin jsou v lesním hospodářství českých zemí využívány dlouhodobě, stejně jako v jiných zemích...

Modřín opadavý pohledem institucí a správců lesů

Modřín opadavý pohledem institucí a správců lesů

Zobrazení: 3250

Nové transdisciplinární poznatky o původnosti modřínu opadavého a jeho výskytu na našem území otevírají dveře k...

Nejvyšší strom v České republice byl po deseti letech znovu přeměřen

Nejvyšší strom v České republice byl po deseti letech znovu přeměřen

Zobrazení: 2967

Video uvnitř článku! Dne 22. října 2014 byla v lese na Železnobrodsku vybrána a přeměřena douglaska tisolistá...

Vědci zkoumali, v čem spočívá riziko pěstování některých dubů a ořešáků v době klimatické změny

Vědci zkoumali, v čem spočívá riziko pěstování některých dubů a ořešáků v době klimatické změny

Zobrazení: 2362

Zásadním problémem, s nímž se musí potýkat současný lesnický sektor, je globální klimatická změna. V Evropě...

Poslanci projednali v prvním čtení tři zákony, změny přinesou především v lesním hospodářství

Poslanci projednali v prvním čtení tři zákony, změny přinesou především v lesním hospodářství

Zobrazení: 2334

Tři důležité zákony vypracované Ministerstvem zemědělství (MZe) projednali dne 11. 12. 2024 poslanci v 1. čtení. Novely...

Sezóna dražeb cenného dříví začala, Lesy ČR se v ní účastní sedmi dražeb

Sezóna dražeb cenného dříví začala, Lesy ČR se v ní účastní sedmi dražeb

Zobrazení: 1929

Právě začala sezóna dražeb nejkvalitnějšího dříví. Vyrábí se z něj hudební nástroje, sudy na alkohol, pažby zbraní...

Poslední komentáře

Anketa

Jak hodnotíte rozhodnutí státu zdvojnásobit odvody LČR na sedm miliard korun?

Naši partneři

Lesy ČR VLS UHUL ČLS LOS DYAS.EU PEFC LESmedium.SK Lesnicko-dřevařská komora ČR Arcibiskupské lesy a statky Olomouc s.r.o. Agrární komora ČR Projekt LARIXUTOR

Naše další weby

Sociální sítě