Přihlásit

Pomůžou nám při obnově lesů po kalamitě introdukované dřeviny?

Dominantní příčinou současného zdravotního stavu lesů je sucho v kombinaci se zvyšující se průměrnou roční teplotou a působením hmyzích škůdců. To dohromady indikuje prohlubující se změnu klimatu. Vědci i lesníci si stále častěji kladou otázku, zda by bylo možné při obnově lesů využít některé druhy cizokrajných dřevin.

Doporučený Borovice rumelská. Foto: archiv VÚLHM Borovice rumelská. Foto: archiv VÚLHM

Správný výběr introdukovaných dřevin vhodných do našich přírodních podmínek není jednoduchý. Vědci z VÚLHM, v. v. i. a ČZU v Praze za podpory Lesů ČR, s. p., proto zpracovali publikaci Katalog taxonů introdukovaných dřevin s potenciálem lesnického využití na stanovištích s nižší dostupností vláhy. Cílem jejich práce je nabídnout lesníkům i dalším zájemcům odborný podklad pro rozhodování o volbě druhové skladby dřevin v podmínkách měnícího se klimatu a narůstajících problémů s nedostatkem půdní vláhy.

Katalog popisuje 23 introdukovaných dřevin, které jsou využitelné zejména v podmínkách nižších lesních vegetačních stupňů, kde v posledním období dochází k chřadnutí smrku ztepilého a zahrnuje: jehličnany – borovice černá, borovice rumelská, borovice těžká, borovice pokroucená, cypřišek Lawsonův, douglaska tisolistá, jedle řecká, jedle makedonská, jedle stejnobarvá, tsuga západní, pazerav sbíhavý, sekvojovec obrovský, smrk Engelmannův, zerav obrovský; listnáče – dub balkánský, dub cer, dub červený, dřezovec trojtrnný, jeřáb oskeruše, kaštanovník jedlý, líska turecká, ořechovec hořký, platan javorolistý.

Základními kritérii výběru dřevin byla jejich přijatelná produkční schopnost, předpokládaná zvýšená odolnost k dlouhodobějšímu působení sucha, možnosti jejich lesnického využití, mortalita po výsadbě a zdravotní stav podmíněný abiotickými i biotickými vlivy, schopnost vytvářet vhodné porostní směsi s domácími dřevinami, schopnost přirozeného zmlazování, míra pozitivního či negativního ovlivňování lesního prostředí. Kritéria byla přizpůsobena tak, aby byl více zohledněn i předpokládaný projev dřevin v podmínkách měnícího se klimatu.

Jedle stejnobarvá. Foto: archiv VÚLHM

V systémech ekologicky orientovaného lesního hospodářství je nutné preferovat původní druhy dřevin, které jsou odrazem evolučního působení v daných podmínkách. Pokud však existuje relevantní zdůvodnění, je žádoucí využívat i introdukované dřeviny, avšak takovým způsobem, aby negativně nenarušovaly lesní ekosystém a krajinný ráz. Je nepochybné, že tyto dřeviny budou nová stanoviště vždy určitým způsobem ovlivňovat, při správném výběru však mohou být změny méně výrazné, než jaké může vyvolat např. vysoké zastoupení smrku ztepilého v přirozených polohách listnatých a smíšených lesů.

Introdukované druhy představují jednu z variant jak zmírnit škody vznikající po intenzivním chřadnutí a odumírání smrkových porostů. V úvahu přicházejí především takové dřeviny, které pocházejí z oblastí se srovnatelnými klimatickými podmínkami, přičemž je nutno vyvarovat se výsadeb druhů, u kterých byly zjištěny závažné negativní vlastnosti, především tendence k invaznímu šíření a riziko křížení s domácími druhy. Přínosy mohou být nejen produkční a ekologické (zachování lesní biocenózy), ale i estetické, technické, krajinářské, půdoochranné, vodoochranné, rekreační, zdravotně hygienické, vzdělávací ap.

Existují však i hrozby, které jsou s využíváním introdukovaných dřevin spojeny. Nejzávažnější je invazní chování, příp. invaze na ně vázaných škodlivých organismů (houbových a hmyzích patogenů), jak lze v současnosti pozorovat u kloubnatky smrkové, voskovičky jasanové či plísně olšové, které napadají naše domácí druhy dřevin. Některé nepůvodní druhy jsou příčinou i řady dalších environmentálních a socioekonomických problémů, např. ohrožení lidského zdraví produkcí toxinů, alergenního pylu aj.

Dřezovec trojtrnný. Foto: archiv VÚLHM

Důsledky rozhodování v rámci lesnického plánování se často projevují (pozitivně či negativně) až ve vzdálenějším časovém horizontu, a proto je třeba činnostem, ke kterým nepochybně patří i sestavování porostních směsí, věnovat pečlivou pozornost. Vždy je třeba respektovat genetický původ (provenienci) reprodukčního materiálu a specifičnost stanovištních podmínek v místě výsadby i s ohledem na předpokládaný postup klimatické změny.

Ekonomika je zřejmě nejvýznamnější příčinou, proč jsou v ČR stejně jako v jiných zemích introdukované druhy lesních dřevin dlouhodobě hospodářsky využívány. Pěstování některých druhů (např. douglaska tisolistá, ořešák černý) je již tradiční, spektrum se však s postupem času mění, mj. s ohledem na dynamické změny faktorů vnějšího prostředí, na které musí lesnictví reagovat. K základním nástrojům patří právě úprava druhové skladby lesních porostů za účelem zajištění jejich dostatečné odolnosti. Předpokládá se i širší uplatnění teplomilných dubů, které jsou na menší části území ČR autochtonní, takže se v jejich případě jedná spíše o podporu přirozené expanze.

Zachovaní existence lesa i na klimaticky nepříznivých stanovištích má vysoký ekonomický dopad, který zahrnuje udržení ekologické stability lesního prostředí, zachování biodiverzity a plnění celé řady dalších mimoprodukčních funkcí (ekosystémových služeb), především však i nadále umožňuje pokračování produkce obnovitelné dřevní suroviny.

Z hlediska trvale udržitelného lesního hospodářství může vyšší druhová variabilita v důsledku využívání vhodně zvolených introdukovaných druhů podle příslušných rozhodovacích kritérií přispívat mj. ke snížení nákladů na umělou obnovu lesa omezením potřeby opakovaných výsadeb (např. ceněná růstová schopnost dubu červeného ve srážkovém stínu Krušných hor).

Líska turecká. Foto: archiv VÚLHM

Některé introdukované druhy (např. ořešák černý, cypřišek Lawsonův, pazerav sbíhavý, kaštanovník jedlý) mohou poskytovat ekonomicky velmi cenné sortimenty pro speciální využití. Jiné druhy mohou být zase hodnotné pro včelařství, obornictví či potravinářství (kaštanovník jedlý, dub cer, jeřáb oskeruše).

Katalog byl zpracován v rámci řešení výzkumného projektu GS LČR č. 15/2016 „Založení výzkumných ploch s introdukovanými dřevinami potenciálně odolnými vůči suchu v oblasti pahorkatin severní Moravy postižené chřadnutím smrku“.

Katalog taxonů introdukovaných dřevin s potenciálem lesnického využití na stanovištích s nižší dostupností vláhy je ke stažení zde

TZ VÚLHM

Naposledy změněno: čtvrtek, 15 září 2022 13:29

(0 hlasů)

Komentáře   

0 # Josef Knap 2022-09-16 08:12
Prosím, proč nejsou v katalogu uvedeny cedry, které se mi takto nádherně v Polabí = Čelákovice daří v suché velmi teplé úpalné a insolativní poloze daří - viz odkaz zde: https://ingjosefknap.rajce.idnes.cz/CEDRY_2/ ,,, Byly cedry zavrženy kvůli tomu, že od svých cca 25let věku každoročně masivně kvetou a rozkvétají právě až nyní a kvetou tedy v babím létě až do konce října a tím znovuotevírají sezónu pylových alergenů? Děkuji za odpověď.

Diskuse na serveru Silvarium.cz zůstává přístupná pro všechny čtenáře. Pro vkládání příspěvků je nutná registrace pomocí e-mailu. Pravidla diskusí na Silvarium.cz (Kodex diskutujícího) a stručný návod jak se registrovat naleznete zde.

Hlavní zprávy

MŽP v úterý 27. září zahájí proces vyhlášení Národního parku Křivoklátsko

MŽP v úterý 27. září zahájí proces vyhlášení Národního parku Křivoklátsko

Lesnictví

Ministerstvo životního prostředí v úterý 27. září zahájí proces vyhlášení Národního parku Křivoklátsko a zveřejní podklady. Na vyjádření k nim budou mít obce 90 dní...

Šéf Národního parku České Švýcarsko byl odvolán

Šéf Národního parku České Švýcarsko byl odvolán

Lesnictví

Ministryně životního prostředí Anna Hubáčková odvolala ke 30. září ředitele Správy národního parku České Švýcarsko Pavla Bendu. Podle ní nedostatečně komunikoval s obcemi a nezvládl...

Nekula: Lesy ČR budou v příštích 6 letech potřebovat 50 miliard Kč na investice

Nekula: Lesy ČR budou v příštích 6 letech potřebovat 50 miliard Kč…

Lesnictví

Video z tiskové konference uvnitř článku. Lesy ČR budou v příštích pěti až šesti letech potřebovat na obnovu cest a pěstební činnost 50 miliard korun. Na...

Rok 2021 v lesích: nový rekord v zalesnění, roste podíl listnáčů

Rok 2021 v lesích: nový rekord v zalesnění, roste podíl listnáčů

Lesnictví

Video z tiskové konference uvnitř článku. Výsadba listnatých stromů v Česku roste. Loni bylo obnoveno téměř 50 tisíc hektarů, což je nejvyšší hodnota v novodobé...

Populární zprávy

Agresivita v lese: Lesní cesty nepatří „jen“ veřejnosti

Agresivita v lese: Lesní cesty nepatří „jen“ veřejnosti

Lesnictví

Zobrazeno:5735

Řidiče kamionu, který z lesa odvážel dříví, tento týden na Šumavě brutálně napadli dva cyklisté. Vadilo jim, že se musí na lesní cestě nákladnímu vozu...

Jak fungují stromové lapáky proti lýkožroutům na smrku

Jak fungují stromové lapáky proti lýkožroutům na smrku

Lesnictví

Zobrazeno:3420

Vzhledem k rozsahu existujících smrkových lesů a stupni jejich ohrožení lýkožroutem smrkovým je nutné zdokonalovat metodické postupy pro kvalitní kontrolu, prognózu a eliminaci tohoto druhu...

Do výběrového řízení na šéfa Lesů ČR se přihlásilo 21 zájemců

Do výběrového řízení na šéfa Lesů ČR se přihlásilo 21 zájemců

Lesnictví

Zobrazeno:3146

Do výběrového řízení na generálního ředitele státního podniku Lesy ČR se přihlásilo 21 zájemců. Na twitteru to uvedl ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL). Výběrové řízení...

S výběrem šéfa Lesů ČR pomůže za půl milionu korun personální agentura

S výběrem šéfa Lesů ČR pomůže za půl milionu korun personální agentura

Lesnictví

Zobrazeno:2649

S výběrem generálního ředitele Lesů ČR pomůže pražská personální agentura Constellation. Ministerstvo zemědělství jí za to podle dat z registru smluv zaplatí půl milionu korun...

Naši partneři

Lesy ČR VLS UHUL ČLS LOS DYAS.EU PEFC LESmedium.SK Lesnicko-dřevařská komora ČR Arcibiskupské lesy a statky Olomouc s.r.o. Agrární komora ČR Projekt LARIXUTOR

Naše další weby