Ing. Petr Vondráček
Česká asociace podnikatelů v lesním hospodářství
- Při kůrovcové kalamitě došlo v ČR k nárůstu těžebně-dopravních kapacit na více než dvojnásobek běžného stavu, ale zásadním způsobem bylo třeba navýšit také kapacity pro asanaci napadeného dříví. S jakými nejzásadnějšími problémy se lesnické firmy v tomto kontextu potýkaly a jaké poučení z toho pro firmy vyplývá?
Nesouhlasím s názory, že ke zpracování kůrovcové kalamity zásadním způsobem pomohly velké firmy nebo navýšení vlastních kapacit např. státní firmy. Co vím, tak všichni pracovali na víc než 100 %, OSVČ, malé a střední firmy ještě více – jsou přirozeně akčnější, tržnější. Ale jak se kalamita rozjela, bylo toho zkrátka přespříliš.
Mezi zásadními problémy bych uvedl:
- pomalost zpracování: Časté výmluvy na složitost a pomalost výběrových řízení uznávám pouze zčásti. Jde to i velmi rychle, nicméně musí se důvěřovat trhu. Na úvod kůrovcové kalamity jsem byl svědkem, že se například aukce nastojato opakovaly 5x. Na začátku se napadené čerstvé dříví nechtělo prodat např. pod 1 000 Kč/m3, ale na konci se pak prodalo ve formě „blonďáků“ (rozpraskaných souší bez kůry) pod 100 Kč/m3 – v nejhorším i na rozštěpkování.
- selhání státní správy: Populismus podporovaný tehdejší vládou, že v této krizové situaci vlastně není potřeba vymáhat lesní zákon ohledně rychlosti zpracování, vedl k tomu, že ti svědomití vlastníci, kteří to rychle, ale draho zpracovali, asanovali a pak levně „prodali“, byli za „hlupáky“ ve srovnání s těmi, kteří si počkali, nechali kůrovce vylétnout ke svým sousedům, potom dřevo třeba už za lepší cenu prodali a nechali si ještě zaplatit dotaci za zpracování kůrovcového dříví. Ač ledacos chápu, pro toto pochopení nemám. Majetek zkrátka zavazuje, a když na to nemám, tak ho prodám někomu, kdo se o něj starat umí.
- Specifikem kůrovcové kalamity byla komplikovaná logistika včetně exportu dříví v kontejnerech do Číny nebo obrovské výkyvy v jeho cenách. Jaké zkušenosti si z této situace odnášíte?
Za kůrovcové kalamity bylo dříví zkrátka najednou příliš. Firmy, které na to dokázaly zareagovat, sehnaly a zorganizovaly odbyt dle mého názoru zasluhují respekt. Že šlo dříví např. do Číny, bylo proto, že u nás, ale i v Evropě byl trh zasycený. Dokázat to celé zorganizovat a snášet velká finanční rizika se ne každému chtělo.
- Jaká jsou klíčová doporučení, která by na základě vašich zkušeností snižovala riziko rozvoje a případně zlepšovala možnosti řešení plošných biotických kalamit?
Zásadní je rychlost zpracování a funkčnost státní správy. Nicméně to už je řešení situace, když se kalamita stane. O prevenci zde určitě bude napsáno mnoho od povolanějších a já s tím z velké části souhlasím: vhodné druhové, věkové i prostorové složení, využití přirozených procesů. Ovšem nezapomínejme na to, že co nyní pěstujeme, musí mít též praktické využití. Ač přirozeně nevíme, co bude za 60–100 let, některé věci se moc nemění ani za tisíc let. Zřejmě bude pokračovat poptávka po dřevu jako přírodním materiálu, který bude hodnotnější, když bude dobře vypěstovaný, tzn. zdravý, rovný, s pravidelnými přírůsty, adekvátně silný. My lesníci zkrátka musíme splnit zadání společnosti.
- Jaké změny lesního zákona by přispěly k lepší prevenci a zvládání případných kalamit?
V principu souhlasím s názory, že je současný lesní zákon zbytečně restriktivní a zásadní je zodpovědnost vlastníka za hospodaření. Nicméně pouze do toho okamžiku, než by začalo jeho špatné hospodaření ohrožovat vlastní funkci lesa, případně způsobilo škody ostatním vlastníkům. Pak musí nastoupit vymahatelný zákon a funkční státní správa. A chce-li stát (společnost) něco navíc, ať to i zaplatí.
Ing. Ivan Ševčík
Asociace lesnických a dřevozpracujících podniků (ALDP)
- Kůrovcová kalamita znamenala mimo jiné nárůst těžebně-dopravních kapacit na více než dvojnásobek běžného stavu. Jaké byly nejzásadnější komplikace navýšení kapacit a jaké poučení z tohoto pro firmy vyplývá?
Lesnicko-dřevařský sektor byl v letech 2018–2021 ovlivněn dvěma kritickými jevy s výraznými dopady na něj. Prvním byla klimatická kalamita včetně kůrovcového napadení a druhým pandemie koronaviru, do které sektor vstoupil výrazně oslabený, a následky byly o to dramatičtější.
V některých lokalitách se během zmíněného období těžil 2–3násobek etátu dle platného LHP, což způsobilo výrazné navýšení těžebně-dopravních kapacit. Jednalo se o navýšení technologie pro těžbu, přibližování a manipulaci dříví (harvestorové uzly, kolové traktory, vyvážecí soupravy, hydraulické ruky atd.).
V oblasti přepravy kůrovcového dříví došlo k rozsáhlým logistickým problémům při přepravě zpracovaného kalamitního dříví. Řešení těchto problémů probíhalo v rámci jednání u kulatých stolů a pracovní skupiny při Úřadu vlády ČR. ALDP prosadila řadu konkrétních opatření jako např. zajištění výjimek z omezení doby jízdy či při přepravě nadrozměrných nákladů. V oblasti železniční dopravy bylo např. nutné zajistit nákup nových železničních vagónů, kterých byl nedostatek, a nastavit krizové řízení při nakládání a přejímkách kůrovcového dříví na jednotlivých nádražích v nejpostiženějších oblastech.
Kromě nutného nárůstu těžebně-dopravních kapacit bylo v této době nutné řešit řadu dalších opatření, která z nastalé situace vyplynula, jako např.:
- Nedostatek zaměstnanců ze zahraničí z důvodu uzavření hranic a zákazu vstupu cizím státním příslušníkům výrazně omezil činnost jednotlivých členů ALDP. Toto značně snížilo kapacity pro zvládání nahodilých těžeb v rámci kůrovcové kalamity a zajištění nutné obrany před kůrovcem.
- I přes kritický vývoj se podařilo zabránit tomu, aby snížení kapacit v pěstební činnosti nevedlo k nesplnění plánovaného objemu zalesnění a následných pěstebních prací včetně zajištění kapacit pro asanaci dřeva proti kůrovcům.
- Dlouhodobý přebytek dříví na trhu vedl k výraznému poklesu cen. Průměrná cena dříví v období 2017–2021 klesla 2–3násobně, což výrazně negativně ovlivnilo možnost obnovy lesních porostů. V letech 2019–2020 v nejpostiženějších krajích převýšily kůrovcové těžby mnohonásobně průměrný roční přírůst.
- Specifikem kůrovcové kalamity byla komplikovaná logistika včetně exportu dříví v kontejnerech do Číny nebo obrovské výkyvy v jeho cenách. Jaké zkušenosti si z této situace odnášíte?
Export kůrovcového dříví do Číny představoval v době kalamity významný odbytový kanál. Následná pandemie koronaviru však tento odbytový kanál negativně poznamenala. Vývoz do Číny, která byla jedním z nejdůležitějších odbytišť kalamitního dříví, se tak zastavil. Kontejnery začaly chybět a kulatina, která se zpracovávala na čínských pilách, nebyla v čem přepravovat.
K tomu se přidala přísná fytosanitární opatření při přepravě dřeva vyžadovaná čínskou stranou. Dřevo v kontejnerech se muselo fumigovat (napouštět plynem) a nechat delší dobu stát. Čínská strana v té době poslala do ČR několik nót a upozornění, že některé kontejnery byly nedostatečně ošetřeny fumigací, tj. postřikem proti hmyzu, a požadovala užívání účinnější chemie, která však v Česku podléhá přísné regulaci. I proto se dříví začalo exportovat přes Polsko, kde na to byly dostupné prostředky i schválené postupy.
Dále v ČR byly minimální kapacity na odkorňování dříví pro export do Číny, jeho provozování bylo nákladné a výrazně znevýhodňovalo možnosti exportu dříví do Číny ve srovnání s okolními státy, kde toto vyžadováno nebylo.
- Jaká jsou klíčová provozní a logistická doporučení, která by na základě vašich zkušeností snižovala riziko rozvoje plošných biotických kalamit?
Včasné odstranění rizikového dříví z lesa před začátkem rojení a dále, důsledné vyhledávání a včasná a efektivní asanace napadeného dříví nebo dočišťování pomocí odchytových zařízení.
Dále je to celkové zvýšení pestrosti dřevinné skladby a uplatnění sukcesních dřevin, zvýšení podílu hluboko kořenících a suchu odolných dřevin, zvýšení zastoupení melioračních a zpevňujících dřevin a využití přípravných dřevin.
Velmi důležité je postupné snižování obmýtí v rámcích platné legislativy při tvorbě LHP a plánování reálné výše předmýtní těžby a nahodilých těžeb.
V provozní praxi je namístě nezašetřovat méně atraktivních starých porostů na úkor přetěžování atraktivních porostů na počátku mýtnosti.
- Jaké změny v rámci novely lesního zákona by přispěly k lepší prevenci a zvládání případných kalamit?
Na přípravě návrhu novely lesního zákona se podílely všechny významné subjekty lesnicko-dřevařského sektoru v ČR, a pokud bude schválená, tak přispěje k lepším preventivním opatřením a řešením dopadů klimatické a kůrovcové kalamity v ČR.
Vhodný je základní návrh novely lesního zákona, tj. prodloužení lhůty pro obnovu ze 2 na 5 let. Tato změna vychází z pozitivních zkušeností s prodloužením uvedených lhůt v rámci obnovy lesa po kůrovcové kalamitě. Prodloužena by měla být také lhůta pro zajištění lesa, a to ze 7 na 10 let.
Významnou změnou je návrh snížení obmýtí z 80 na 60 let. Toto opatření je vzhledem k očekávaným nižším celkovým těžbám v letech 2025–2030 v ČR z pohledu dřevozpracujícího průmyslu adekvátní.
Na tomto místě je také důležité velmi pozitivně ocenit celý proces přípravy Surovinové politiky pro dřevo. Výsledný dokument je nyní v připomínkovém řízení a měl by být projednán vládou ČR.
Ing. Jana Kostelníková
Sdružení lesních školkařů ČR
- Jaké zkušenosti získali pěstitelé sazenic lesních dřevin během několikaleté obnovy kalamitních holin?
V kalamitním období se jasně ukázalo, že je lesní školkařství nedílnou součástí našeho lesního hospodářství. Díky včasné umělé obnově lesa došlo na rozsáhlých kalamitních plochách k rychlé obnově porostů, které během krátké doby začínají plnit zejména půdoochrannou a vodoochrannou funkci lesů. Velké úsilí bylo věnováno sběru a uskladnění osiv, bez čehož by nešlo sazenice vypěstovat.
Úrody byly především v letech 2020 a 2022, kdy se podařily rekordní sběry. Část osiv se uskladnila na další sezonu, část se rozpěstovala jako prostokořenný sadební materiál a část byla vyseta do pěstebních obalů. Jelikož produkci krytokořenného sadebního materiálu je možné expedovat do lesa již za 1 až 2 roky a u prostokořenného je to většinou 2 až 4 roky, podařilo se v krátké době zajistit kontinuální pokrytí poptávky z tuzemských zdrojů. Ze strany vlastníků a správců lesních majetků byla v tuto dobu větší ochota dělat záměny ve výškových kategoriích sadebního materiálu. To přispělo k využití téměř všech velikostí u napěstovaného sadebního materiálu a docházelo tak k menšímu plýtvání. V ČR se zvýšil podíl produkce krytokořenného sadebního materiálu, který má kratší dobu pěstování ve školce a delší období pro výsadbu. Zalesňovací práce tak mohly začít dříve a na ně navázala výsadba prostokořenného sadebního materiálu. Výrazně se zlepšil poměr podzimní (40 %) a jarní výsadby (60 %). To přispělo k rozložení prací do delšího časového období a umožnilo zvládnout činnosti v lesních školkách i v lese.
- Jakým směrem by se do budoucnosti mělo ubírat semenářství a školkařství, aby se podpořila probíhající přeměna druhové skladby lesů v reakci na klimatické změny?
Spektrum dřevin pěstovaných v našich školkařských provozech se stále rozšiřuje, a to směrem k listnatým dřevinám a méně zastoupeným druhům. Toto však nelze realizovat bez dostatečného množství kvalitního osiva. Při jeho zajišťování mnohdy narážíme na ubývající či nedostatečné zdroje ke sběru. Při tvorbě nových lesních hospodářských plánů mnohdy dochází spíše k úbytku uznaných zdrojů než k jejich navyšování.
Bohužel ani v průběhu kalamity a vyšší poptávky po sadebním materiálu se nepodařilo začít dlouhodobější spolupráci mezi školkaři a vlastníky lesů, která by směřovala ke smluvnímu pěstování či alespoň k získání rámcové představy, co a v jakém množství pěstovat. S navyšujícím se počtem pěstovaných druhů dřevin se producenti dostávají do stále větší nejistoty, zda se daný sadební materiál následně podaří uplatnit na trhu. Aby byla zajištěna druhová přeměna a naplněny požadavky vlastníků, je tedy nutná jejich úzká spolupráce s producenty sadebního materiálu.
Poměrně významnou úlohu sadebního materiálu vidíme při přeměně druhové skladby porostů formou podsadeb. Tento způsob obnovy pod porostem umožňuje vnášení dřevin, které není vhodné vysazovat na rozlehlých kalamitních holinách nebo je není možné obnovit přirozeně pod daným porostem.
Děkuji za odpovědi (20. 2. 2024), Jan Příhoda
Celou anketu najdete v březnovém čísle Lesnické práce.
