První testovací plochy začal státní podnik zakládat po roce 2000. Ke všem zpracoval a zveřejnil na webu „průvodce“ s charakteristikou místa, jeho klimatickými, pedologickými, biogeografickými, fytogeografickými a lesnicko-typologickými poměry i vlivy, jako je třeba myslivost nebo ochrana životního prostředí.
„Vycházíme z naší aktuální strategie, v níž počítáme s výrazně větším využitím těchto principů hospodaření spojených s podporou biodiverzity, důsledným managementem myslivosti a vyváženým plněním produkčních i mimoprodukčních funkcí lesa. Podle místních podmínek vždy zakládáme rozmanitý les s pestrou skladbou dřevin různé výšky a věku,“ řekl Libor Strakoš, výrobně-technický ředitel Lesů ČR.
Demonstrační objekt zvaný Krušná hora, (Křivoklátsko, květen 2025). Konečná fáze přirozené obnovy buku s ponecháním stojících stromů do jejich rozpadu.
Hospodaření blízké přírodě je společným tématem lesníků ze státního podniku i lesních hospodářů, vlastníků a přátel lesa ze spolku Pro Silva Bohemica. Koncem dubna to stvrdili smlouvou o spolupráci. Podle metodiky zmíněného spolku loni Lesy ČR založily pět demonstračních objektů, letos jich přibude dalších pět, každý na sto až sto padesáti hektarech.
„Naše metodika vychází z dlouholeté lesnické praxe v tuzemsku i zahraničí. Na jednom hektaru této plochy zaznamenáme každých pět let údaje o dřevinách, objemech, přírůstu i vznikající přirozené obnově a zjistíme, jak les reaguje na klimatickou změnu i prováděné pěstební zásahy,“ uvedl Tomáš Pospíšil, předseda spolku Pro Silva Bohemica, a dodal: „Změny ve struktuře lesa mohou být na první pohled patrné až za několik desetiletí. Během této doby si lesníci vyzkouší a osvojí postupy, díky nimž budou lesy pestřejší a tedy odolnější“.
Podle TZ LČR, red.
Foto: Lesy ČR
