Hospodářská komora představila pět opatření pro dlouhodobou stabilitu dřevařského průmyslu

Seminář pod záštitou předsedy zemědělského výboru Michala Kučery zorganizovaly Hospodářská komora ČR a Fakulta lesnická a dřevařská ČZU v Praze ve spolupráci s Ministerstvem zemědělství. 

 „Dřevostavby a dřevěné konstrukční prvky jsou jednou z cest k posílení českého dřevařského sektoru. Navíc cestou, která může přispět k řešení bytové krize. Pokud chceme využít benefity dřeva z našich lesů a zabránit, aby hlavní přidaná hodnota z jeho produkce odtékala do zahraničí, musíme hledat cesty, jak posilovat využívání dřeva v tuzemsku,“ zdůraznil na semináři prezident Hospodářské komory ČR Zdeněk Zajíček.

Hospodářská komora ČR, Asociace lesnických a dřevozpracujících podniků, Sdružení dřevozpracujících podniků ČR, Asociace dodavatelů montovaných domů, Česká rada pro šetrné budovy a Fakulta lesnická a dřevařská ČZU v Praze na semináři nabídly státní správě odbornou spolupráci při prosazování diskutovaných priorit vedoucích k rozvoji a růstu stavebnictví v ČR.

Diskuse mezi účastníky semináře vyzdvihla potřebu osvěty, změn v legislativě, ale hlavně potřebu, aby ČR měla dokument o dlouhodobé strategii udržitelného stavebnictví. Účastníci se také shodli na potřebě spolupráce mezi státem, výzkumnými institucemi, univerzitami a celým stavebním sektorem jako na klíčovém faktoru pro řešení bytové krize.

Cílem dřevařského sektoru je, aby nové vícepodlažní bytové domy na bázi dřeva v ČR tvořily do roku 2035 alespoň 20 % výstavby a aby státní sektor upřednostňoval stavby veřejných budov s vyšším podílem dřeva v rámci dekarbonizační politiky státu, zaznělo od vystupujících.

 „Není obvyklé, aby se tak rozsáhlý sektor sjednotil a prezentoval jasně definované cíle a cestu, jak toho dosáhnout. Jako zákonodárce musím takto širokou platformu odborníků reflektovat v zájmu podpory nově vznikajícího segmentu trhu, aby se stavebnictví na bázi dřeva mohlo i v ČR dynamicky rozvíjet,“ uvedl předseda parlamentního zemědělského výboru Michal Kučera.

 „Jednou z cest, jak podpořit koncové zpracování této trvale udržitelné surovinové základny v českém hospodářství, jsou připravované legislativní změny. První z nich je založení Lesnického a dřevařského fondu. I nadále je naší prioritou snížení exportu surové kulatiny a zajištění dřevozpracujícím podnikům dostatečného množství dřeva v odpovídající kvalitě ke zpracování a k tvorbě vysoké přidané hodnoty, což bude mít pozitivní efekt také pro vlastníky lesů,“ řekl ministr zemědělství Marek Výborný.

Ministr také v souvislosti s dynamickým technologickým vývojem upozornil na důležitost osvěty, vzdělávání ve dřevozpracujících oborech a investic do inovací z pohledu zpracování listnatých dřevin, které budou v budoucnu tvořit vyšší podíl našich lesů z důvodu adaptace lesů na měnící se růstové podmínky.

 Ministerstvo průmyslu a obchodu pak připravuje změny k podpoře a rozvoji vícepodlažních dřevostaveb. „Dřevo má významný byznysový potenciál, který plně nevyužíváme. Česká republika každoročně vyprodukuje přibližně 15 milionů kubických metrů dřeva, značná část však směřuje do zahraničí a vrací se k nám ve formě finálních výrobků s přidanou hodnotou. To jsme se konečně rozhodli změnit, a tak teď intenzivně pracujeme na změně – chceme zajistit, aby hospodářské benefity a přidaná hodnota zůstávaly u nás v Česku a aby dřevo nacházelo širší uplatnění například ve stavebnictví. Mezi klíčová opatření, která připravujeme, patří úprava stavebních norem a předpisů, která umožní stavět vícepodlažní dřevostavby, jako je to běžné na sever a západ od nás. Naším cílem je rozšířit možnosti českého stavebnictví, podpořit inovace v oboru, hospodářský růst, přispět k lepšímu životnímu prostředí a zvýšit kvalitu života obyvatel. Jsem rád, že se k iniciativě, kterou jsme odstartovali už na začátku volebního období, přidali také kolegové z dalších státních organizací i soukromý sektor,“ říká ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček, který se většímu využití dřeva ve stavebnictví věnoval ještě jako poslanec.

 „Předložili jsme návrh na úpravu normy, která posouvá výšku pro dřevostavby z dnešních 12 metrů požární výšky na 18,5 metrů u čistých dřevostaveb a 22 metrů u staveb s kombinovaným konstrukčním systémem,“ doplnil náměstek generálního ředitele HZS ČR generál Daniel Miklós.

Foto: Hospodářská komora ČR 

 Náměstek ministra životního prostředí Eduard Levý účastníkům připomněl také ekologické benefity dřevěných staveb. „Dřevo je obnovitelná surovina, která váže uhlík a přispívá ke snížení emisí CO₂. Vícepodlažní dřevostavby jsou nejen estetické, udržitelnější ale také přínosné pro naši planetu. Ne nadarmo se říká, kdo staví ze dřeva, aktivně chrání klima a buduje udržitelnější a odolnější ekonomiku,“ poznamenal náměstek ministra životního prostředí Eduard Levý.

 Děkan Fakulty lesnické a dřevařské ČZU v Praze Róbert Marušák zdůraznil vzdělávací a vědecký potenciál v oboru. „Prioritou naší fakulty je přispívat k podpoře udržitelného lesního hospodářství a zpracování dřeva, a to nejenom svojí vzdělávací a výzkumnou činností, ale i praktickým příkladem vícepodlažní dřevostavby, kterou chceme demonstrovat využití dřeva ve veřejném sektoru. Zároveň jsme připraveni nadále spojovat a propojovat celý lesnicko-dřevařský a dřevo-stavbařský sektor,“ řekl.

V rámci akce byly představeny příklady dobré praxe, včetně českého pavilonu pro Expo 2025, projektu Timber Praha – Arcus City a výukové dřevostavby Lesovny Fakulty lesnické a dřevařské ČZU. Tyto projekty demonstrují nejen technologickou vyspělost Českého stavebnictví, ale i jeho schopnost reagovat na environmentální výzvy.

Podle TZ Hospodářské komory ČR, red.