Křest filmu dne 15. ledna 2026 proběhl symbolicky - posypáním CLT panelu dřevěnými hoblinami.
Česká republika stojí před důležitou výzvou změnit svůj přístup k využívání surového dříví. Ačkoliv v našich lesích vyroste během jednoho týdne dostatek dřeva pro výstavbu všech rodinných domů realizovaných v ČR za celý rok, podíl dřevostaveb na domácím trhu činí pouze 15 %. V porovnání se Skandinávií (80 %) nebo sousedním Rakouskem a Německem (50 %) zde tedy vzniká značný prostor k růstu. Jedním z odvětví, které má potenciál pro zpracování dříví ve větší míře, je jeho využití při stavbě budov a konstrukcí ze dřeva.
Film je nyní veřejně dostupný na YouTube
Ekonomický potenciál a uhlíková stopa
Současná situace, kdy se v ČR vytěží 15–18 mil. m³ dříví ročně, pily jsou schopné zpracovat 14 mil. m³, ale přesto se 25 % kulatiny vyváží v surovém stavu, představuje citelnou hospodářskou ztrátu. Podle docenta Romana Dudíka z Katedry lesnické a dřevařské ekonomiky FLD nebyla v roce 2023 v důsledku nezpracování 3,6 mil. m³ dřeva vytvořena přidaná hodnota ve výši přibližně 16 mld. korun. Stát přichází o více než 4 000 Kč na každém vyvezeném kubíku dříví v závislosti na finálním výrobku.
Kromě ekonomiky hraje klíčovou roli ekologie. Stavebnictví celosvětově produkuje až 40 % emisí CO2. Dřevostavby nabízejí řešení díky schopnosti dřeva dlouhodobě ukládat uhlík ve své struktuře – například v administrativní budově Lesní správy Hořice Lesů ČR je ve 150 m³ dříví fixováno až 35 tun uhlíku. „Výroba jednoho kubíku CLT panelu zanechá až pětkrát méně CO2 než výroba stejného objemu železobetonu,“ vysvětluje ve filmu Róbert Uhrín z Katedry zpracování dřeva a biomateriálů FLD.
Budova Lesní správy Hořice Lesů ČR.
Moderní technologie – KVH, BSH a CLT panely
Dnešní dřevostavby již dávno nejsou jen pomocnými konstrukcemi. Základem novodobého stavění jsou certifikované prvky jako KVH hranoly (napojované lepeným cinkovým spojem) a pevnější BSH hranoly, které vznikají podélným lepením tří a více lamel a spojují se cinkovým spojem. Tyto materiály jsou tvarově stálé, nepraskají a nekroutí se.
Rámové konstrukce, kde nosnou konstrukci tvoří dřevěné hranoly, se dnes využívají při stavbě nízkopodlažních budov v 80 %. Rám je již na dílně doplněn tepelnou izolací a z obou stran opláštěn deskovým materiálem (sádrokartonem, OSB deskami), což značně urychluje výstavbu.
Revoluci však představují CLT panely (křížem lepené dřevo), které umožňují realizaci víceposchoďových budov, hal i výškových staveb. Výhodou CLT panelů oproti rámové konstrukci je vyšší požární odolnost a zejména lepší mechanické vlastnosti. Výroba v závodech, jako je Stora Enso Wood Products ve Ždírci nad Doubravou, využívá k třídění řeziva rentgen GoldenEye, který kontroluje pevnost a vizuální kvalitu každé lamely. Hotové panely jsou následně opracovány na CNC strojích včetně přípravy pro rozvody elektroinstalace.
Rozhovor o konstrukcích dřevostaveb s Tomášem Nemravou, výkonným ředitelem NEMA spol. s r. o., kde se zaměřují na výrobu prefabrikovaných dřevostaveb.
Výzkum bezpečnosti a odolnosti
Časté obavy veřejnosti z požárů nebo vlhkosti vyvrací vědecký výzkum. Vědci na FLD se zaměřují na vývoj protipožárních nátěrů z expandovatelného grafitu a nanocelulózy, které jsou čistě přírodní a efektivně chrání dřevo již ve vrstvě o tloušťce 0,1 mm.
Požární zkoušky CLT panelů provádí Univerzitní centrum energeticky efektivních budov ČVUT v Praze (UCEEB). Teplota při hoření se pomocí termočlánků měří ve 48 přesně daných bodech, testuje se prostup tepla a teploty uvnitř jednotlivých vrstev. „Nutné je zajistit, aby plamen neprošlehl na druhou stranu stěny a aby na odvrácené straně nebyla nadměrná teplota, tedy aby se případný požár udržel pouze v omezeném požárním úseku,“ popisuje požadavky požární bezpečnosti Petr Hejtmánek z UCEEB.
Na ochranu proti vlhkosti se dnes stavby zajišťují čidly. Senzory usazené v kritických místech (koupelny, kuchyně) měří teplotu a vlhkost konstrukčního materiálu v reálném čase. Pokud by došlo ke kondenzaci vlhkosti nebo zatečení vody do konstrukce, je uživatel automaticky varován.
Administrativní budova Kloboucké lesní v Brumově-Bylnici získala Národní cenu za architekturu a stala se vítězem kategorie Průmysl v soutěži Adapterra Awards.
Budoucnost ve výškách
Zatímco v zahraničí rostou výškové stavby, jako je 85 metrů vysoký Mjøstårnet v Norsku nebo 25patrový obytný dům s 259 apartmány Ascent Milwaukee v USA, česká legislativa je zatím konzervativnější. Limit pro čistě dřevěné konstrukce je u nás 18 metrů (7 podlaží), u kombinovaných systémů s betonem nebo ocelí až 22,5 metru.
Dřevostavby jsou dnes cenově srovnatelné s tradičními zděnými domy – cena se obvykle pohybuje mezi 45 a 60 tisíci korun za m2. Z pohledu pojištění jsou moderní dřevostavby hodnoceny stejně jako stavby realizované jinými technologiemi a při správné údržbě mohou bez problémů sloužit i více než 100 let.
Příklady, jako je administrativní budova Kloboucké lesní v Brumově-Bylnici nebo moderní roubenky z BSH hranolů, které mají při tloušťce 280 mm stejné tepelně izolační vlastnosti jako 450 mm široká keramická tvárnice, potvrzují výhody dřeva jako stavebního materiálu.
Martina Nentvichová
Foto archiv FLD
Článek vyšel v Lesnické práci č. 2/2026.
