Libor Konvičný stál u samotného vzniku Biskupských lesů. Už v roce 2012 jej tehdejší ostravsko-opavský biskup František Václav Lobkowicz pověřil přípravou organizace, která bude po církevních restitucích spravovat navrácené lesní majetky. Jejím cílem podle něj bylo nejen odborné a ekonomicky odpovědné hospodaření, ale také vytváření pracovních příležitostí pro místní obyvatele. „Přál si, aby lesy v majetku biskupství byly spravovány tak, aby jejich stav byl vzorem pro lesy ostatních vlastníků, aby dávaly práci především místním lidem a aby z lesa byl i patřičný zisk,“ vzpomíná Libor Konvičný na zadání, které od biskupa dostal.
„Před Liborem Konvičným stál před dvanácti lety nesnadný úkol: nejen vybudovat novou strukturu Biskupských lesů, ale také přesvědčit pochybující, že církev dovede v lesích dobře hospodařit. Obojí se mu povedlo,“ poděkoval končícímu řediteli biskup Martin David.
Biskupské lesy jako organizační složka Biskupství ostravsko-opavského hospodaří na téměř 25 tisících hektarech lesa v majetku biskupství a jím zřizovaných farností. Má dvě lesní správy – na Ostravici a ve Vrbně pod Pradědem, stará se také o oboru Hukvaldy.
Přečtěte si sérii článků Lesnické práce o Biskupských lesích, která vyšla v rámci jejich desetiletého výročí. Najdete ji v digitálním archivu:
Za největší úspěch svého působení považuje Libor Konvičný zvládnutí několika rozsáhlých kalamit. Biskupské lesy musely řešit následky kůrovcové kalamity, sucha, rozšíření václavky, větrných polomů i povodní. Jen v oblasti Ondřejníku bylo potřeba obnovit více než 600 hektarů lesa. „To je více než polovina výměry revíru,“ upřesnil.
„Podařilo se nám zvládnout všechny nástrahy přírody, aniž bychom přistoupili k bezhlavému kácení smrkových porostů. V lokalitách, které nebyly kalamitou zasažené, jsme naopak těžbu brzdili tak, že roční výše nepřesáhla více než 20 % běžné roční plánované těžby. To považuji za jeden z největších úspěchů naší práce,“ hodnotí Libor Konvičný. Vedle obnovy lesních porostů se během jeho působení podařilo opravit lesní cesty, vybudovat expediční sklady a zrekonstruovat řadu provozních i obytných objektů.
Podle něj bude jedním z největších úkolů lesníků i nadále reagovat na klimatickou změnu. Budoucnost vidí v druhově pestřejších porostech, zároveň je však přesvědčen, že smrk má své nezastupitelné místo tam, kde pro něj existují vhodné přírodní podmínky.
Vyhlídka Na Solné, LS Vrbno pod Pradědem.
Nový ředitel Tomáš Peka přichází z Lesů ČR, kde řadu let působil jako lesní správce na Frýdecko-Místecku. Za jednu z nejdůležitějších profesních zkušeností považuje nejen své první lesnické začátky pod vedením revírníka Vojty Nováka: „Na začátku své profesní kariéry jsem měl štěstí na kolegu – revírníka, u kterého jsem v roce 1996 začínal jako adjunkt. Obdivoval jsem jeho klid, nadhled, pracovitost a pečlivost. Uvědomil jsem si, že odpovědnost za les neznamená jen péči o svěřené území, ale také odpovědnost za lidi, kteří v lese pracují. Dokázal být náročný, ale vždy spravedlivý a férový,“ vzpomíná nový ředitel Tomáš Peka, kterého formovala také práce v lese jako taková. „Les člověka učí trpělivosti, pokoře a přemýšlení v dlouhodobých souvislostech. Výsledky lidské práce se často projeví až po mnoha letech. O to větší odpovědnost nese každý, kdo o lese rozhoduje,“ říká.
Podívejte se také na videoreportáže z Biskupských lesů na silvarium.tv:
Na dosavadní práci Biskupských lesů chce Tomáš Peka navázat. Oceňuje zejména dlouhodobý přístup ke správě majetku i investice do lesnické infrastruktury. „Mým přáním je, aby Biskupské lesy byly lesnicky i ekonomicky silnou součástí diecéze. Chci pokračovat v přírodě blízkém hospodaření, posilovat stabilitu a odolnost lesních porostů a rozvíjet spolupráci s regionálními odběrateli dřeva,“ uvádí. Vedle hospodářské funkce lesa chce nový ředitel věnovat pozornost také jeho rekreačnímu a společenskému významu.
Podle TZ Biskupství ostravsko-opavského, red.
Komentáře
Nad 1 200 mnm ?