Zobrazení položek podle značky: Smrk

Introdukované druhy dřevin jsou v lesním hospodářství českých zemí využívány dlouhodobě, stejně jako v jiných zemích Evropy. V našich podmínkách měly pomoci vyřešit řadu problémů. U některých dřevin bylo hlavním cílem zalesnění extrémních stanovišť. Od 19. století tak byl využíván například trnovník akát, dnes doložený jako invazní druh, nebo borovice černá.

Postupující klimatická změna stále více nastoluje otázku vhodnosti dalšího pěstování smrku v řadě tradičních oblastí, kde začínají být podmínky pro jeho přežití do mýtního věku v dobrém zdravotním stavu značně nepříznivé. Lesnický výzkum se v současnosti zaměřuje především na ověřování geneticky podmíněné proměnlivosti a získání nových poznatků o možnostech šlechtitelského výběru. Aktuálně se do popředí dostávají otázky odolnosti dílčích populací smrku vůči změně klimatu.

Foto: Smrkový porost na výzkumné ploše Červená Voda, Jeseníky. Autor Jaroslav Dostál

Po výrazném snížení imisního zatížení sloučeninami síry nadále přetrvává v našich horách výrazný vliv depozic dusíku. Vysoká zátěž sloučeninami dusíku vede dlouhodobě k ohrožování stability porostů i plnění funkcí lesa. Důležitou součástí strategie snižování citlivosti lesních ekosystémů na dusík může být využívání pěstebních postupů podporujících vysokou míru biodiversity, a to nejen rozmanitosti mezidruhové, ale také variability v rámci populací jednotlivých druhů.

Foto: Obnova lesa v Orlických horách, archiv VÚLHM

Hlasujte v anketě! Jak uvedlo 12. 12. 2019 Sdružení vlastníků obecních a soukromých lesů (SVOL) na tiskové konferenci, smrk ztepilý je dřevinou, která by měla i v obnově lesů po kůrovcové kalamitě hrát důležitou roli. Shodují se na tom nestátní vlastníci lesů, vědci i akademici z oboru lesnictví i představitelé dřevozpracujícího průmyslu. Upozornili i na fakt, že bez smrku ve vyšších nadmořských výškách budou povodně v Česku větší než v minulosti.

Zachování cenných, původních a odolných populací dřevin pro další generace je důležitou prioritou lesnického výzkumu. Vedle generativního množení (semeny) ověřují odborníci na biologii a šlechtění lesních dřevin také metody vegetativního množení.

Ačkoliv v současné době smrkové porosty, zejména na severní a střední Moravě, chřadnou, lze jejich úplnému rozpadu zabránit pěstební péčí. Tak zvaná výchova, pokud ji lesník zahájí včas, představuje významné stabilizační opatření, které nelze vynechat ani v chřadnoucích lesích. Do budoucna se skladba lesů změní na smíšené, ale stále ji bude tvořit i příměs smrku, jako ekonomicky cenné dřeviny. Odborníci na pěstování lesa připravili pro lesníky soubor pěstebních postupů v chřadnoucích mladých smrkových porostech v podmínkách 4. a 5. lesního vegetačního stupně.

Správa Krkonošského národního parku (KRNAP) usiluje ve spolupráci s dalšími institucemi o zachování původních krkonošských smrků. Na několika místech proto tyto stromy vysadí.

Vrátí se na českou stranu Krušných hor potomstvo tamější původní populace smrku? Touto otázkou se již řadu let zabývá lesnická věda. Díky podrobnému výzkumu a experimentům s namnoženými potomky jedinců, kteří přežili ničivou imisní kalamitu, vyznívají prognózy kladně. Šlechtitelskými programy zaměřenými na záchranu dílčí populace krušnohorského smrku postižené imisemi se již v minulosti zabývala řada vědeckých pracovníků.

Stav lesů na Vysočině se kvůli suchu zhoršuje asi nejrychleji v Česku, i kvůli vysokému zastoupení smrků. Oslabené stromy se nedokážou bránit kůrovci, který je likviduje. Ve státních lesích pracovníci za letošních prvních sedm měsíců vytěžili 303 500 metrů krychlových kůrovcového dříví, o 40 procent víc než loni za rok.

Meteorologické podmínky hrají důležitou roli při reprodukčních procesech jehličnatých stromů. Jaký vliv mělo počasí v uplynulých více než 40 letech na kvalitu semen borovice lesní a smrku ztepilého, zjišťovali odborníci na reprodukci lesa z Výzkumné stanice Kunovice, která je součástí Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti, v. v. i., a z firmy IDS.