Lesy v České republice i zbytku Evropy se musí adaptovat na klimatické změny. Příroda to však nezvládne sama, a proto je zásah odborníků nevyhnutelný. Řešením jsou smíšené lesy a možnost využívat větší paletu dřevin při obnově lesů. Společný postup veřejných institucí, vědců a lesníků je při ochraně lesů, zemědělské půdy a biodiverzity v dlouhodobém horizontu stěžejní. Shodli se na tom tuzemští i zahraniční odborníci v průběhu Fóra pro budoucnost zemědělství, které se minulou středu uskutečnilo v Praze.
Každých 10 let se planeta otepluje o jeden stupeň, což má za následek vysušování lesů. Stromy přirozeně následují studenější podnebí, a tak se každou dekádu rozrostou o 150 km směrem na sever, aby dosáhly svého typického klima, jak uvedl na konferenci Alessandro Cescatti, seniorní výzkumník Evropské komise. Příroda však přizpůsobení se novým podmínkám nezvládne sama.
„Lesnický sektor se na změny velmi obtížně adaptuje, protože stromy rostou desítky let. Proto druhy, které zasadíme dnes, budou předmětem zájmu za sto let. Výzvě klimatických změn proto musíme čelit společně a řešit budoucnost lesů už dnes. Je zapotřebí prosazovat trvale udržitelné hospodaření v lesích na agendu zájmů Evropské komise, vnímat rozmanitost místních podmínek a využívat vědeckých poznatků,“ apeluje Constantin Kinský ze Sdružení vlastníků obecních, soukromých a církevních lesů v ČR (SVOL), a dodává: „Ve všech oblastech zemědělství je už vliv klimatických změn patrný. Všechny zainteresované strany, lídři EU, vědci, obce, zemědělci a lesníci, musí vést dialog, postupovat flexibilně s ohledem na aktuální situaci v daných oblastech, a především začít jednat společně. Díky systematickému přístupu můžeme už nyní utvářet budoucnost pro další generace.“
Smíšené lesy jako odpověď na klimatické změny
Diskutovaným řešením, které se postupně začíná prosazovat v řadě zemí Evropy, je výsadba většího a rozmanitějšího množství druhů dřevin. „Na lesy nyní máme takové nároky, které sama příroda nezvládne adaptovat. Zároveň se potýkáme s nedostatkem vláhy, nerovnoměrně rozloženými srážkami a v zimních měsících také s neobvyklými změnami počasí. Potřebujeme proto sázet více různorodých lesů, které dokáží lépe odolat klimatickým změnám. Smíšené lesy, zahrnutí nových druhů stromů, prioritně evropské provenience, či prokládání nestejnověkými porosty podpoří adaptaci na nové podmínky," vysvětluje Jiří Svoboda, předseda Sdružení vlastníků obecních, soukromých a církevních lesů v ČR (SVOL).
Inspirací může být pilotní projekt z Francie, kde vysazují smíšené lesy o dvou až třech hlavních druzích stromů, které se lépe adaptují na klimatickou změnu. Ty prokládají novými druhy z jiných zemí či dokonce ze zámoří. Tamější lesníci pracují s mozaikovou koncepcí lesů, která kombinuje běžné a nepravidelně uspořádané lesy, mikro rezervace, zóny pro ochranu biodiverzity, místa pro experimentování s novými druhy a styly výsadby stromů, a myslí i na rekreační oblasti. Adaptační proces se odvíjí od velikosti lesa, dopadu klimatické změny a potřeb místních v daném regionu. Aktuálně Francouzi experimentují s 30 novými druhy na 200 různých stanovištích, avšak o skutečné adaptaci budou moci hovořit s odstupem 50 až 100 let.
„Musíme začít tím, že hospodářům a vlastníkům dáme větší prostor rozhodovat se v konkrétním okamžiku na konkrétním místě. Bez takové úpravy podmínek se bohužel neposuneme, nyní máme v podstatě možnost reálně sázet jen 4 nebo 5 druhů dřevin. Právě širší rozhodovací pravomoci jsou podle nás první věcí, kterou by se nyní mělo začít. Rozmanitou výsadbu dřevin, která by budoucnosti českých lesů pomohla, tak zatím můžeme Francii pouze závidět,“ uvádí Jiří Svoboda.
Průmyslové zpracování dřeva se připraví na inovace
Budoucnost zpracování surovin má dobré vyhlídky díky rychlému vývoji chemického zpracování dřeva. Odběratelé mají dostatek času se připravit, aby dokázali za několik desítek let inovovat procesy a zavést moderní linky pro opracování nových druhů dřevin. Navzdory aktuální situaci v České republice, vidí experti budoucnost zpracování dřeva pozitivně. V současné době totiž probíhá řada výzkumů se zaměřením na průmyslové využití dřeva např. ve stavebnictví. I když v budoucnu budou možnosti pro pěstování smrku, nejvíce využívané suroviny v dřevařském průmyslu, omezené, díky inovacím a technologiím se podniky zaměří na zpracování jiných druhů dřevin.
„Vědci ve Francii zkoumají téměř 150 druhů stromů z celého světa, které jsou odolné vůči suchému a horkému období, z větší části se jedná o jehličnany. Možná brzy narazíme na netradiční druhy stromů i u nás a zvykneme si na to, že už se nebudeme setkávat se stejnými dřevinami jako v posledním století,“ uvádí Constantin Kinský.
Péče o biodiverzitu a snížení živočišné produkce nás přiblíží klimatické neutralitě
Mezi hlavní témata Fóra pro budoucnost zemědělství patřila také oblast zemědělství a potravinářství. Účastníci konference se shodli na nutnosti snižování objemu používaných pesticidů a minerálních hnojiv. Snížit spotřebu přípravků proti škůdcům by pak měla Evropa do roku 2030 o polovinu. Zapomínat by však společnost neměla ani na dostatečnou ochranu opylovačů a zachování biodiverzity zemědělské krajiny. V souvislosti s vysokou živočišnou produkcí experti mluvili o posílení udržitelných řešení ve stravování a změně uvažování po celé délce potravinového řetězce, od zemědělců až po spotřebitele. Aby však byly členské státy schopny realizovat všechny společné evropské záměry, je nutné ekologické cíle přizpůsobovat jednotlivým regionům a úrovni místních zemědělců.
TZ ELO a SVOL
Komentáře