Totální zkáza, kolaps, měsíční krajina. Letecké záběry ukázaly katastrofický rozsah lesní kalamity v podhůří Jeseníků. Podle ekologů je situace alarmující, lidé z oblasti čelí důsledkům překotné těžby.
JESENÍKY Ještě před několika lety to byla rekreační oblast vyhledávaná kvůli kouzelné přírodě. Dnes plochy lesních porostů v podhůří Jeseníků zaujímají holiny a nekonečné moře pařezů, odkud vytěžené dřevo denně odvážejí stovky náklaďáků. Rozsah největší lesní katastrofy v republice nově ukázaly letecké záběry pořízené v okolí Petrovic na Bruntálsku. Právě oblast u Města Albrechtice v sousedním Moravskoslezském kraji patří k těm nejpostiženějším. Odtud se pak kůrovec rychle šíří i do našeho regionu. Nejvíce decimuje lesy na Zlatohorsku, v okolí Mikulovic, v Rychlebských horách či mezi Javorníkem a Jeseníkem. Lesní dělníci však těží nemocné smrky i na svazích Biskupské kupy, na níž stojí proslulá rozhledna. „Poslední dva roky to graduje. Když vyjdete na kopec, vypadá to jako měsíční krajina. Jen sem tam je vidět smrk, do roka, do dvou budou všechny pryč," popsala situaci starostka Petrovic Ilona Biličková.
Vize, že se kůrovcovou pohromu podaří zastavit, už podle místních vzala za své. „Smrkové lesy pravděpodobně odejdou úplně, už se s tím nedá nic dělat. Těží se, těží a těží," přidává starosta nedalekých Holčovic Pavel Šprinz.
Kalamita postihla nejen okolní lesy, ale trpí jí úplně všichni. „Řešíme to denně. Trpí okolní pozemky, řešíme špinavé silnice, přetíženou dopravu. Změnil se krajinný ráz, a tedy například i vítr – mnohem víc fouká. Lesy také zadržovaly vodu, jak to bude při větších deštích, teď nikdo neví," vyjmenoval Šprinz.
Vytěžené plochy se nahrazují novou, druhově různou výsadbou. V tak velkém rozsahu se však lesní správci potýkají s chybějícím množstvím sazenic i nedostatečným počtem lidí na lesní práce.
Kůrovec proniká i do vyšších partií Jeseníků
Od „sousedů" se kůrovcový problém rychle šíří i do regionu a zasáhl dokonce do chráněné krajinné oblasti Jeseníky (CHKOJ). „Nejhorší je to v okolí Javorné na Zlatohorsku a Mikulovic. Právě tam proniká kůrovec z Bruntálska a Polska," uvedl Jindřich Chlapek ze Správy CHKOJ. Škůdce napadá ve velkém také smrky v Rychlebských horách nebo v pásu mezi Javorníkem a Jeseníkem. A počasí podle ochranářů přeje množení obávaného škůdce i ve vyšších oblastech.
„Může se dostat ve větším počtu i do nadmořských výšek 600 až 800 metrů," odhaduje Chlapek s tím, že zatím alespoň nejsou ohroženy rezervace v nejvyšších horských polohách. „Přece jen je tam už o poznání chladněji a větší vlhko, což množení kůrovce brzdí. Zatímco v nižších polohách má za rok až tři generace, nahoře je to pouze jedna," vysvětlil ochranář.
Přemnožení kůrovce na Zlatohorsku potvrzuje i starosta Zlatých Hor Milan Rác. „Už loni jsme těžili v obecních lesích kvůli kůrovci zhruba sedminásobek plánovaného ročního objemu a letos to bude obdobné. Napadené smrky se objevují už i v rekreační oblasti Rejvíz, jsou ale také přímo ve městě," popsal zlatohorský starosta. Město má jen omezené lesní plochy, další správci podle něj těží mnohem víc. „Těžké kamiony plné dřeva a těžební mechanismy poškozují komunikace. Škody jdou do desítek milionů korun," odhaduje Rác.
Ekologové: Je to poslední varování
Podle ekologů je situace alarmující. „Masivní hynutí smrků v jesenickém předhůří je jedno z posledních varování lesů, že musí dojít k rychlé změně," je přesvědčený Jan Skalík z Hnutí Duha. I na základě leteckých záběrů na zpustošené porosty, jež má k dispozici, se Hnutí Duha snaží novou kampaní Zachraňme lesy přimět vládu, poslance i státní podnik Lesy ČR k hospodaření, které povede ke zlepšení odolnosti lesů. Mezi změnami, jež požaduje, je mimo jiné i výsadba vhodných druhů stromů, které budou umět lépe čelit klimatickým změnám. Jak ochránci, tak i jednotliví správci lesů se totiž shodují, že příčinou kalamity je nevhodné vysazení smrkových monokultur, jež snadno oslabí například sucho a deficit vody v půdě. Tyto stromy jsou pak náchylné k napadení škůdci a různými nemocemi.
Smrčiny se už nevrátí nejen do oblasti Jeseníků, v nichž se nyní těží kůrovcové dřevo, ale také nové lesy budou smíšené. „Obnovujeme vzniklé plochy směsí dřevin, které by měly být mnohem stabilnější vůči změnám klimatu," potvrdila mluvčí Lesů ČR Eva Jouklová.
V celém Olomouckém kraji se v loňském roce u Lesů ČR zpracovalo 380 tisíc metrů krychlových dříví napadeného kůrovcem. „Zima nevylepšila zásoby vody v půdě, proto lze předpokládat i v letošním roce, že stromy budou oslabené a budou snáze podléhat ataku kůrovce. Podle odhadů pro letošek proto počítáme s obdobnými čísly jako v loňském roce, v případě dalšího sucha však může dojít i ke zhoršení," varuje Jouklová.
