; "m_krchov.jpg")
Vladimír Krchov odmítl polemizovat o tom, zda je či není nejvlivnějším lesníkem ve službách státu. V dalších odpovědích již byl sdílnější a představil své názory na současnou situaci v lesním hospodářství, smluvní vztahy mezi Lesy ČR a lesnickými firmami, kvalitu lesnického hospodaření, ochranu lesa i myslivost.
Stejně jako z písemných odpovědí personální ředitelky Jitky Věkové (LP 8/2009) není bohužel ani z rozhovoru s výrobně technickým ředitelem jasně patrné, jaké konkrétní kroky představuje tak často zmiňovaná restrukturalizace Lesů ČR. Jedním z mála známých kroků je audit krajských ředitelů, jehož princip a očekávaný přínos vysvětlují oba manažeři státního podniku.
Využijte speciální letní nabídky předplatného LP s bonusem zdarma!
Jaká je pracovní náplň nejvlivnějšího lesníka ve službách státu?
Rozhodně si nemyslím, že jsem nejvlivnější lesník ve službách státu.
A kdo je v současnosti vlivnějším lesníkem ve službách státu?
To nehodnotím a nikdy jsem tímto směrem neuvažoval.
Jaká je vaše pracovní náplň?
Do výrobně technického úseku spadá celé spektrum činností, které se váží na lesní hospodářství a ochranu přírody. Zabýváme se také hospodářskou úpravou lesů, tvorbou lesních hospodářských plánů a kontrolou dodržování závazných ustanovení lesních hospodářských plánů s veškerou podporou pro náš lesní provoz, včetně provozování lesnické části datového skladu. Součástí úseku je i oddělení podnikové a lesnické inspekce, které vyhodnocuje dlouhodobé trendy hospodaření na jednotlivých lesních hospodářských celcích a organizačních jednotkách. Za správné považuji, že nově je v kompetenci úseku i Semenářský závod v Týništi nad Orlicí, který zajišťuje luštění, skladování a případnou předosevní přípravu osiva pro LČR i ostatní vlastníky lesů, kteří o tuto službu projeví zájem.
Osobně se domnívám, že do úseku výrobně technického ředitele by měl patřit i odbor vodního hospodářství a správy toků.
Pracovní náplň spočívá zejména v tom, aby z ředitelství LČR odcházely vyvážené pokyny, které by usměrňovaly hospodaření v námi spravovaných lesích. Musíme vyvažovat zájmy LČR i s celkovou situací, která je dnes v lesním hospodářství ČR.
Do LČR jste se vrátil ze společnosti LESS & FOREST s.r.o. Co bylo náplní vaší práce a jakým způsobem tato zkušenost ovlivňuje vaši současnou činnost? Neobáváte se obviňování z preferování bývalého zaměstnavatele?
Tohle byla samozřejmě má první úvaha a dávám si velký pozor na to, co by mohlo být vykládáno jako střet zájmů. Nicméně u LESS & FOREST jsem pracoval 8 měsíců jako zástupce ředitele a byla to pro mě velmi cenná zkušenost.
Je třeba si uvědomit, že LČR existují od roku 1992, takže již 17 let. Na základě průměrného produktivního věku lesníka můžeme teoreticky dojít k tomu, že již zhruba polovina zaměstnanců LČR nebyla nikdy ve skutečném lesním provozu a nemá tudíž praktickou zkušenost s tím, jak se některé činnosti, které jsou u LČR projektovány a řízeny, skutečně provádějí a jaká úskalí jsou s tím spojena.
Pro mě byl návrat do provozu osvěžující, s tím, že jsem se sám musel vyrovnat s některými svými minulými rozhodnutími a rozhodně dnes vím, s čím se podnikatelské prostředí musí potýkat.
Lesnická politika a legislativa
Vyučujete lesnickou politiku na lesnické fakultě v Brně. Jak hodnotíte současnou lesopolitickou situaci?
Když se snažím lesnickou politiku přiblížit studentům, říkám jim s kusem nadsázky, že v rovině teorie – výuky je prakticky o tom samém, o čem se oni baví po třetím pivě v hospodě. To může člověk nalézat poměrně jednoduchá až zkratkovitá řešení. Denní praxe, ve které se ve skutečnosti pohybujeme, ale obvykle úplně jednoduchá řešení nenabízí.
Já lesnickou politiku vnímám především jako snahu skloubit všechny zájmy vlastníka se zájmy a úkoly společnosti tak, aby byli všichni přiměřeně spokojeni. Případně zhruba stejně nespokojeni, protože nemůžete vždy vyhovět všem, ale jde o to, jak se lesník vyrovná se všemi zákonnými povinnostmi, tlaky a zájmy.
Jestliže lesník dokáže nejdůležitější zákony, které mají vliv na lesní hospodářství na spravovaném území, sladit, potom dělá svou práci dobře. A je jedno, jestli je to revírník, lesní správce, výrobní ředitel nebo generální ředitel.
A daří se vám tohle naplňovat?
To musí posoudit jiní.
Koho máte na mysli?
To nejlépe ukáže čas. A můžete sledovat odborné diskuse i v Lesnické práci.
Jaké by z pohledu výrobně technického úseku měly být hlavní rysy zákona o státním vlastnictví lesa?
Každý podnik, který bude spravovat státní les, by měl mít možnost podle tohoto zákona dobře a operativně řešit své hospodaření. Do tohoto tématu samozřejmě spadají i záležitosti kolem privatizace, což je jednoznačně politické rozhodnutí.
Jaký je váš názor na případnou privatizaci významné části státních lesů?
Když odejdete z lesnické fakulty a nemáte to štěstí, že jste současně velkým vlastníkem lesa, jste připraven sloužit a je vám v podstatě jedno, na jakém majetku. Prostě jste připraven pro výkon praktické lesařiny. Jestliže budou zabezpečeny všechny funkce lesů, potom lesník v rámci svého aktuálního zaměstnání nemá důvod řešit podobné otázky. Navíc je privatizace jednoznačně politickým rozhodnutím, a pakliže lesník není současně politikem, může vzít rozhodnutí pouze na vědomí.
Mohu to chápat tak, že jste připraven pracovat na současné podobě podniku a teoreticky i na jeho případné privatizaci?
Ale domnívám se, že v průběhu zbytku mé aktivní služby k masivní privatizaci státních lesů nedojde.
Jak hodnotíte dění v národním parku Šumava, minimálně v prostoru, který sousedí s územím národního parku?
Audit krajských ředitelů a podniková inspekce
Lesy ČR vyhlásily audit na pozice krajských ředitelů. Co si výrobně technický ředitel od tohoto kroku slibuje?
Je zřejmé, že audit by měl směřovat k zlepšení výkonu. Současně by těm, kteří na pozicích zůstanou, nebo těm, kteří nově přijdou, měl poskytnout vyšší mandát. Po několikerých výměnách celého top managementu považuji audit krajských ředitelů za regulérní, jestliže se má na krajské úrovni pokročit vpřed, i co se týče realizace nové koncepce.
Vstupujete aktivně do výběru nových krajských ředitelů?
V podstatě jsme se shodli na tom, že na úrovni krajského ředitele nemusí být nutně lesník, jestliže bude obklopen kvalifikovanými lesníky. Ale měl by to být rozhodně manažer. Podle mých informací je zájem kandidátů obrovský. U personální agentury je dnes shromážděno asi 190 životopisů. Aktivně se budu účastnit až užšího výběru.
V lesnických médiích jsem nezaznamenal inzerát na pozici krajského ředitele. To může budit dojem, že jsou preferováni nelesničtí kandidáti.
Informace byla zveřejněna v Hospodářských novinách, Mladé frontě Dnes, na webu LČR, na poradě krajských ředitelů a ředitelů lesních závodů a tiskovou zprávou. Dle mých informací zpráva pronikla nejvíce právě do lesnických struktur.
Chcete posílit mandát krajských ředitelů. Znamená to, že budete posilovat i jejich kompetence?
Dnes respektujte to, že z celého managementu, který sem přišel, měl znalost firmy do určité míry pouze pan generální ředitel, mohu-li zmínit sebe, tak také já, nicméně jsem i já tady měl více než dvouletou proluku.
Jste přesvědčeni, že krajský ředitel nemusí mít lesnické vzdělání a zkušenosti z oboru? Že skutečně stačí manažerská dovednost a zkušenost?
V podmínkách je jednoznačně řečeno, že lesnické vzdělání je výhodou. To hovoří o všem. Ale to, že je člověk vzdělán v nějakém oboru, rozhodně neznamená, že v něm nutně musí vynikat. Čím výše ve struktuře firmy, tím méně je nutné „tlačit“ na formální vzdělání, a je nutné se podívat na skutečné schopnosti. Krajský ředitel je ryze manažerská pozice s veškerými úkony řízení a kontroly. To, že se výrobní ředitel musí zabývat například situací v ochraně lesa na celém území, je špatně. To je přesně úkol krajských ředitelů, aby se svým týmem odborníků udrželi odbornost na patřičné úrovni.
Součástí vašeho úseku je také podniková lesnická inspekce. Jaké jsou dosavadní nejdůležitější výsledky její činnosti a co od tohoto oddělení očekáváte do budoucna?
Podniková lesnická inspekce byla jedním z posledních kroků, které jsem zde stihl udělat při svém minulém působení. V průběhu posledních dvou let se velmi dobře a kvalitně rozeběhla inspekční činnost komplexu lesnického hospodaření na našich organizačních jednotkách. Nyní před námi stojí úkol začít s výsledky pracovat. Výsledky zveřejníme, aby měly naše organizační jednotky a naši lidé možnost srovnání mezi sebou v rámci srovnatelných podmínek. Výsledky inspekce by měly být i součástí personální práce pro konkrétní organizační jednotku.
Co hlavně inspekce hodnotí? Týkají se výsledky pouze lesnického hospodaření, nebo zohledňují i ekonomické aspekty?
V současné době používáme čtyřbodovou stupnici, kterou hodnotíme ryze lesnické kroky, od vedení lesní hospodářské evidence, dokladování zákonných výjimek, přes procenta nezdaru zalesnění, všechna závazná ustanovení, až po kvalitu prvního věkového stupně atd. Prostě vše, co lesnictví dělá lesnictvím.
Prozatím jedinou ekonomickou závislostí je finanční motivace v případě dobrých výsledků.
Jak hodnotíte aktuální stav lesnických činností na lokalitě P i OM?
Nacházíme se stále ještě ve vleku střednědobých trendů, tak jak byly vyhlášeny LČR a naceněny podnikatelskými subjekty. Následně došlo k podstatnému propadu cen a menšímu zájmu o těžbu dřeva za vysoutěžené ceny. My budeme postupně tlačit na to, aby se smlouvy z limitu umožňujícího 80 % nasmlouvané těžby posouvaly dál a na trh se dostávaly dostatečné objemy dříví.
Jakým způsobem jsou sankcionovány firmy, které odstoupily od smluv na období 2008–2010?
Případné sankce je možné posoudit až po ukončení tříletého období, protože musíme nejdříve znát případné škody, které mohou odstoupením smluvního partnera podniku vzniknout. Smluvní vztah byl uzavřen na 3 roky, a teprve až vyhodnotíme míru plnění danou firmou a porovnáme je s podmínkami nabídnutými jinými, resp. novými smluvními partnery, můžeme přistoupit k vymáhání sankcí.
A neobáváte se, že na konci platnosti Memoranda nebude v mnoha případech na kom případnou škodu vymáhat?
To je samozřejmě možné, ale pokud začneme s výpočty nyní, tak se nemáme o co opřít. Nemáme k dispozici dva srovnávací stavy.
Součástí smluvních vztahů jsou i rámcové smlouvy. Daří se naplňovat objemy dříví, které jsou v těchto smlouvách obsaženy?
Rámcové smlouvy jsou považovány za splněné, když plnění dosahuje alespoň 95 %, ale to je otázka spíše pro odbor obchodu.
V letošním roce bylo k překlenutí období bez smluvních partnerů využito jednací řízení bez uveřejnění. Kolik subjektů a podle jakého klíče bylo osloveno?
Krajští ředitelé navrhují podle svého uvážení vždy šest firem na oslovení. Nejsou oslovovány firmy, které jsou po splatnosti ve vztahu k LČR. Pouze v případě, kdy se u krajského ředitelství opakují stále stejné subjekty, vloží ředitelství pro zlepšení kvality do soutěže jeden nebo dva další subjekty.
V jaké fázi je příprava a jaké jsou hlavní rysy výběrových řízení pro období od začátku roku 2011?
Pracujeme na nich. Mezi hlavními rysy budou například střednědobost až dlouhodobost a větší výměra smluvních územních jednotek. Celkově by měl připravovaný systém situaci v sektoru stabilizovat.
Jednou z možností, jak i v rámci zákona o zadávání veřejných zakázek zajistit operativní a transparentní výběr lesnických firem a živnostníků, jsou elektronické systémy zadávání zakázek (např. DNS či minitendry). Připravují Lesy ČR také tuto variantu?
Zatím máme zkušenost pouze s elektronickými aukcemi. Ale vzhledem k objemu spravovaného majetku se nám tyto systémy nejeví pro LČR jako výhodné.
Hospodaření
Lesnické hospodaření se podle informací z výročních zpráv LČR zhoršuje (např. absolutní i relativní nárůsty holin, snižování celkového zalesnění při zvyšování těžeb a trvalý pokles výchovných zásahů). Jaké kroky chcete podniknout pro nápravu tohoto stavu?
Sanaci následků po kalamitách rozhodně nelze označit jako zhoršování lesnického hospodaření.
Trend je ale pozorovatelný od roku 2003, tedy i v letech, kdy nebyly lesy zasaženy tak významnými kalamitami, jaké způsobil orkán Kyrill.
Očekávatelnou součástí restrukturalizace a zejména protikrizových opatření by mělo být snižování nákladů. Jakým způsobem budete snižovat náklady v oblasti lesnických činností?
Především, pokud se ocitneme ve standardním systému otevřených zadávacích řízení, měli bychom se dostat k pro nás lepším cenám. Snižování nákladů v lese je možné hledat různě. Rozhodně ale nechceme omezovat např. zalesňování a ochranu mladých lesních porostů. Máme však velké rezervy např. v likvidaci klestu, který dnes můžeme dobře prodávat. Příkladem redukce nákladů může být individuální ochrana, jež musí být projektována skutečně jen v případě naprosto nutného vnášení MZD za okolností, kdy téhož nedosáhneme jinak.
Dotknou se následky letošních povodní nějak významně hospodaření LČR?
Povodně letošního roku se určitě dotknou hospodářského výsledku LČR. Nejnutnější zabezpečovací práce na vodních tocích činí k dnešnímu dni cca 23 milionů korun, což sice není ve vztahu k hospodaření podniku a vodním tokům vysoká částka, ovšem první odhadované škody a jejich náprava do stavu, který by odpovídal soudobým poznatkům a požadavkům Agentury ochrany přírody a krajiny, na vodních tocích činí více než půl miliardy korun.
Věříme, že naprostou většinu těchto prostředků získáme ze státního programu prevence před povodněmi.
Jak hodnotíte z pohledu provozní zátěže podniku i dosažených výsledků Memorandum mezi MZe a KLDS?
Doba ukazuje, že i přes veškerou rozporuplnost dvojího obchodního modelu bylo dobře, že Memorandum vzniklo. Memorandum v podstatě ukazuje, jakým směrem by se mělo další hospodaření ubírat.
Jakou část rozdílu mezi OM a P (celkem cca 450 Kč) připisujete na vrub propadu cen dříví a jakou skutečnému rozdílu ekonomické výhodnosti mezi jednotlivými modely?
Takto velký rozdíl lze skutečně částečně připsat poklesu cen dříví. Ale i bez propadu cen dříví se z výsledků Memoranda jeví lokalita P pro LČR výhodnější. LČR jsou historicky nastaveny jako správce majetku. Do odhadu se pouštět nehodlám.
Ochrana lesa
Jak hodnotíte kůrovcovou situaci v letošním roce,
které oblasti ve správě Lesů ČR jsou nejvíce postiženy a v čem vidíte hlavní příčiny této situace?
Nejdříve k příčinám. Domnívám se, že nebyly zcela doceněny důsledky kalamit, které nás postihly v minulých letech. Nejvíce ohroženy jsou právě oblasti zasažené větrnými kalamitami a Severní Morava.
Naším hlavním cílem v ochraně lesa je proto v letošním roce uvést situaci do normálního stavu. Tomu odpovídají i obranná opatření. Dosud jsme položili 370 tisíc kusů lapáků (z toho je již vzhledem k letošní extrémní časnosti rojení asanováno okolo 300 tisíc), instalovali 58 tisíc lapačů a 20 tisíc otrávených lapáků a adjustovali přes 12 tisíc stojících lapáků. Od počátku roku bylo zpracováno 174 tisíc m3 (96 % 1. pol. 2008) stojícího kůrovcového dříví a napadené živelné, z toho za červen 50 tisíc, což je 88 % proti červnu 2008. Na konci června bylo evidováno 12,5 tisíce m3 nalezeného nezpracovaného dříví, což je 56 % zůstatku loňského ke stejnému datu. I když na konečné hodnocení je brzy, celkové zlepšení v lesích v naší správě potvrzují i probíhající rekognoskační lety.
V přímém pohraničí na severní Moravě mohl k nepříznivé situaci přispět i fakt, že sousední státy proti kůrovci v minulosti nezasahovaly. Plánují Lesy ČR společný postup na mezistátní úrovni při řešení kůrovcové situace?
Nejsem si jistý, že by okolní státy proti kůrovci nezasahovaly.
Polsko a Slovensko v příhraničních oblastech podle našich informací proti kůrovcům prakticky nezasahovaly. Dokladem může být i velký objem kůrovcového dříví na Slovensku (v roce 2008 evidováno 4 mil. m3 smrkového kůrovcového dříví).
Ve svém předchozím zaměstnání jsem se pracovně zúčastnil i zásahů proti kůrovci na polské straně Beskyd. Je pravda, že z našeho pohledu bychom asi zasahovali jinak. Je to podobné jako se sousedstvím s národním parkem. My zodpovídáme za hospodaření u nás a musíme se tudíž vypořádat se situací plynoucí z jakéhokoliv sousedství, a je jedno, jestli se jedná o soukromníka či obec, vnitrozemí či hranici s cizím státem.
Nemám pocit, že bychom měli vyvolávat jednání v příhraniční oblasti, je to především na nás.
V Lesnické práci jsme publikovali právní názor Petra Dvořáka, že v případech, kdy hrozí bezprostředně vznik škody (nalétnutí kůrovce) ze sousedního lesa, je možné, aby vlastník sám provedl opatření proti vzniku hrozící škody, a to i na cizím majetku.
Jestli něco ctím, tak institut vlastnictví. A bez rozhodnutí státní správy nesmí naši lidé vkročit na cizí území s žádným zásahem.
V té souvislosti mě napadá spojení s ilegálním motorismem v lesích, kde dochází evidentně k porušování vlastnických práv. Připravují LČR nějaký postup proti těmto skupinám?
Zatím v tomto ohledu spolupracujeme např. s Agenturou ochrany přírody a krajiny v Ostravě. Kroky proti ilegálnímu motorismu jsou zejména záležitostí krajských ředitelství. Protože se však může jednat o konfliktní situace, které mohou skončit různě, musíme hodně vážit, do čeho můžeme naše lidi poslat.
Je nutné proti tomu něco dělat, ale osobně si nemyslím, že by se jednalo o prvotní úlohu lesníka. S trochou nadsázky a v souvislosti s kůrovcem můžeme totiž říci, že vliv motorkářů na stav kůrovců se limitně blíží nule.
Připravuje se novelizace vyhlášky, kterou se stanoví podrobnosti o opatřeních k ochraně lesa. Jak se stavíte k výčtu kalamitních škůdců ve vyhlášce? Neměl by se dát za situace, kdy u druhu zařazeného ve vyhlášce do kalamitních hmyzích škůdců není dlouhodobě zaznamenán kalamitní stav, a naopak chybí druh, který způsobuje kalamity, větší prostor vlastníkům lesa, kteří by se rozhodovali dle aktuální situace? Není v tomto ohledu vyhláška nepružná?
Když současná vyhláška vznikala, probíhala diskuse o klikorohu. Nakonec se tam klikoroh borový dostal. Z mého pohledu člověka, který zodpovídá za lesnické hospodaření u státních Lesů ČR, je celkem jedno, který škůdce je označován za kalamitního a který není. My jako lesníci se s tím musíme vypořádat v okamžiku, kdy se škůdce jako kalamitní chová. Nejspíš narážíte na obaleče modřínového, který je standardně kalamitním škůdcem a proti kterému se z kraje osmdesátých let masivně zasahovalo v Krkonoších a Jizerských horách, a který od té doby nevykázal kalamitní výskyt. Samozřejmě nová doba dává k dispozici nové technologie. Na druhou stranu, obaleč modřínový byl historicky v oblastech, které byly tehdy národními parky a chráněnou krajinnou oblastí a pohled na něho byl jiný. Je otázka, do jaké míry by byl dnes možný třeba letecký zásah.
Neměl by se tedy přehodnotit výčet kalamitních škůdců, kdy ve vyhlášce chybí například lýkožrout severský?
Samozřejmě ano. Ale já vycházím z toho, že moje působení nakonec stejně nikdo nebude hodnotit z pohledu včasnosti zásahů proti kůrovci, bekyni mnišce nebo obaleči modřínovému, když nám hypoteticky porosty kompletně sežere bázlivec olšový, který v danou dobu ve vyhlášce nebyl.
Dokáže podnik za současného stavu, mám na mysli neuspokojivou situaci kolem smluv na obhospodařování lesů ve správě LČR, účinně čelit hrozící kůrovcové kalamitě?
Situaci kolem smluv již nepovažuji za neuspokojivou. Základem je, že se všude pracuje. Prodleva mezi odstoupením od smlouvy a výsledkem JŘBU je v současnosti 14 dní, což nám umožňuje dostatečně pružnou reakci.
Disponujete srovnáním účinnosti využívání lapáků a lapačů a postupu aktivního vyhledávání a včasné asanace napadených stromů? Lze metodu aktivního vyhledávání a následné včasné asanace použít jako hlavní obrannou metodu s tím, že lapáky a lapače budou podpůrnými prostředky?
To je hezká představa, ale v provozu se musím spolehnout na to, že kůrovci nabídnu lokalitu, která mu bude chutnat a on se tam stáhne – to jsou lapáky a lapače. K tomu se samozřejmě připojuje i aktivní vyhledávání. Ale například nyní, kdy bylo vlhké a chladné počasí, může být kůrovec ve stromě, v porostních stěnách a strom je kompletně zelený a jeho napadení můžete zjistit pouze podle závrtů nebo drtinek. To znamená, že musíte přijít přímo ke stromu, hledat závrty a nesmí foukat a pršet, abyste drtinky našli.
Takže tato varianta je pro praxi nepoužitelná?
V provozních podmínkách a v režimu kalamity, kde se pohybujeme, je to metoda, která přichází v úvahu v letním období, pro druhé rojení. Na jaře musíme stáhnout maximum kůrovců do připravených lapáků a lapačů. Letos jsme na jaře nabídli kůrovci více než doporučenou osminu kůrovcového základu a následně jsme dřevo stáhli nebo asanovali. Nyní jsme se v podstatě zaměřili cíleně na ohniska, kde víme, že kůrovec je. A přichází čas také pro vyhledávání lokalit podle drtinek a závrtů.
Pěstování lesa
Zdravotní stav evropských lesů ovlivňuje mnoho negativních faktorů, mluví se i o vlivu globálních změn klimatu. Jak se LČR staví k otázce globální klimatické změny a možnému ohrožení porostů? Promítne se tato hrozba do strategie podniku v oblasti ochrany lesa a pěstování? A jaké konkrétní kroky jsou činěny?
Při obnově lesa se stále zvyšuje podíl meliorizačních a zpevňujících dřevin, které jsou více adaptovány na směr, kterým se změny ubírají. I v následné výchově porostů se podporují právě tyto dřeviny.
Z pohledu klimatických změn je podstatná též otázka drobných toků, které jsou v naší správě. Dnes úpravy toků zdaleka nevnímáme jako spoutání do kamenného, nebo ještě hůř do betonového koryta, ale snažíme se optimalizovat náklady konkrétních opatření s ohledy na požadavky ochrany přírody a zájmy obyvatel.
Je to samozřejmě o penězích a o umění možného, abychom dokázali například na stoletou vodu vytvořit opatření, která dokáží ochránit větší hodnoty. Ale na pětisetletou či bleskovou povodeň opatření nemohou být nikdy dimenzována.
S ohledem na zdravotní stav porostů je poukázáno na dlouhou dobu obmýtí a nutnost jejího přehodnocení. Měly by se tyto úvahy promítnout do hospodářských doporučení pro jednotlivé hospodářské soubory?
V době, kdy jsem nebyl u LČR, jsem se věnoval oblastním plánům rozvoje lesů na Ústavu pro hospodářskou úpravu lesů, které jsou nyní zhruba v polovině své platnosti. Délka obmýtí je jeden z mnoha důvodů, proč by měly být oblastní plány rozvoje lesů vyhodnoceny i pokud se týká závazných hospodářských doporučení, aby bylo možné reagovat na klimatické a další změny.
K této problematice by mělo promlouvat více stran. Je nutné říci, že oblastní plán rozvoje lesů je podstatným lesopolitickým dílem, kde by měly být vybalancovány veškeré vlivy, které vstupují do hospodaření v lese.
V souvislosti s globálními klimatickými změnami se mluví o nutnosti zvyšování podílů smíšených porostů, které budou prostorově a věkově diferencované, což znamená odklon od holosečného způsobu hospodaření. Považujete za reálné se v dohledné době od tohoto způsobu zcela odklonit nebo razantně zmenšit plochu holé seče?
Vycházím z lesního zákona a hospodářských souborů tak, jak je na nich hospodaření umožňováno. Tato otázka je opět záležitostí široké diskuse, která se zatím nevede na žádném relevantním fóru. Jestliže je nějaký požadavek ochrany přírody opodstatněný a nám to nepůsobí významné újmy, my mu samozřejmě vyhovíme.
Je z ekonomického hlediska reálné dostat se na vyšší podíl podrostního a výběrného způsobu hospodaření?
U podrostního hospodaření to reálné zřejmě bude. U výběrného hospodaření si myslím, že ve středoevropských podmínkách není důvod zvyšování jeho podílu.
Jaký je postoj LČR k introdukovaným dřevinám?
My jsme v případě introdukovaných dřevin limitováni zájmy ochrany přírody, nicméně právě i v souvislosti s klimatickými změnami si velmi dobře dokážu představit, že se otevře diskuse, které dřeviny by mohly být více uvolněny pro použití v lesnictví. To je opět úloha oblastních plánů rozvoje lesů.
Napadají vás konkrétní dřeviny?
Především modřín, douglaska, ale i kleč v chráněných krajinných oblastech.
Jedním z adaptačních opatření na klimatické změny je zvyšování podílů středního a nízkého lesa.
Rozhodně se tímto směrem neubíráme. Naším hlavním směrem je les vysoký, věkově, prostorově a druhově diverzifikovaný.
Jedním ze střetů mezi lesníky a ekology je plošná příprava půdy na Dolní Moravě. Jak budete v této otázce postupovat?
Oblast soutoku Moravy a Dyje je výjimečným územím. Domnívám se, že i na tomto území lze lesnicky hospodařit, pravděpodobně ale s jinými technologiemi než doposud.
Jak se stavíte k návrhům vzniku nových národních parků?
My máme stejný názor jako ministerstvo zemědělství, které ve stručnosti říká, že ochrana ekosystémů je dostatečně zabezpečena současnými chráněnými územími. O hospodaření v nich s námi může ochrana přírody vést diskusi a my se zájmům ochrany přírody podřídíme. Ale nemyslíme si, že je nutné vyhlašovat další národní parky.
Myslivost
Souhlasíte s tím, že je zvěř v českých lesích přemnožená?
Místy tomu tak je. Jsou oblasti, kde je množství zvěře na vzestupu, a jsou oblasti, kde je ve stavu, který lesům neškodí.
Kterých oblastí je víc?
Myslivost již nespadá do mé kompetence, takže nemám aktuální informace.
Myslivost ale významně ovlivňuje pěstování a ochranu lesů...
Škody zvěří jsou historicky problémem a jsou patrné po celém území ČR u všech vlastníků. Ale jsou různého stáří. Někde jsou staré 40 let a někde se objevují nové.
V NLP je navrženo, aby myslivecké hospodaření důsledně vycházelo z celkového stavu ekosystému, a ne ze stavů zvěře, jak je tomu doposud. Jak se k tomuto staví Lesy ČR?
Je naprosto logické, že jakékoliv hospodaření s jednou složkou ekosystému musí vycházet z posouzení celkového stavu ekosystému.
Myslíte si, že pronájem režijních honiteb přispěje ke snížení stavů zvěře?
Nemyslím si, že by pronájem několika režijních honiteb mohl významným způsobem změnit ochranu lesa. Pronájmem režijních honiteb poskytuje podnik části veřejnosti službu, kdy si více myslivců může pronajmout honitby.
Svatopluk Sýkora uvedl, že se budete snažit co nejdůsledněji vymáhat náhrady za škody způsobené zvěří. Umožňuje to současná legislativa?
My musíme vycházet jednoznačně ze stávající legislativy, která při dodržení všech termínů a všech souvisejících kroků umožňuje vymáhání škod.
Lesníci jsou v poslední době zahrnuti spíše špatnými zprávami. Máte pro ně nějakou dobrou zprávu?
Určitě – buďme optimisté!
Děkujeme za odpovědi (16. 7. 2009) Jan Příhoda, Petra Darebníková
Vybrané ukazatele lesnického hospodaření LČR, s.p.
| Rok | 2001 | 2002 | 2003 | 2004 | 2005 | 2006 | 2007 | 2008 |
| Holina k 31. 12. (ha) | 10 295 | 10 335 | 11 296 | 10 947 | 11 408 | 12 068 | 12 566 | 13 614 |
| Holina z těžby (ha) | 8 125 | 8 202 | 8 177 | 9 086 | 9 831 | 9 495 | 5 853 | 8 602 |
| Umělá obnova (ha) | 9 894 | 8 966 | 8 770 | 9 143 | 9 155 | 9 292 | 8 970 | 9 451 |
| Přirozená obnova (ha) | 2 444 | 2 471 | 2743 | 3 082 | 2 406 | 2 300 | 1 802 | 1 860 |
| Obnova celkem (ha) | 12 338 | 11 437 | 11 513 | 12 225 | 11 562 | 11 592 | 10 772 | 11 311 |
| Prořezávky (ha) | 25 558 | 22 867 | 23 797 | 21 006 | 20 379 | 18 491 | 17 712 | 19 979 |
| Probírky (ha) | 62 218 | 54 256 | 38 893 | 48 301 | 46 645 | 42 978 | 23 087 | 31 757 |
| Těžba dříví (tis. m3) | 6 933 | 7 370 | 7 435 | 7 653 | 7 741 | 9 677 | 8 882 | 8 252 |
| z toho nahodilá (tis. m3) | 1 215 | 2 066 | 4 034 | 2 606 | 2061 | 4 398 | 7 326 | 5 282 |
| Podíl nahodilé těžby (%) | 17,5 | 28,0 | 54,3 | 34,1 | 26,62 | 45,44 | 82,49 | 64,02 |
| Těžba (m3) na 1 ha porostní půdy | 5,06 | 5,45 | 5,54 | 5,70 | 5,84 | 7,35 | 6,75 | 6,25 |
Vybrané ekonomické a provozní výsledky LČR, s.p., za rok 2008
| 2006 | 2007 | 2008 | |
| Výnosy celkem (mil. Kč) | 13 936 | 12 041 | 10 867 |
| Výnosy z provozní činnosti (mil. Kč) | 10 531 | 10 769 | 9 059 |
| Tržby z prodeje dlouhodobého majetku a materiálu | 330 | 274 | 426 |
| Náklady celkem (mil. Kč) | 12 278 | 11 757 | 10 406 |
| Náklady provozní činnosti (mil. Kč) | 8 403 | 10 283 | 8 009 |
| Výsledek hospodaření po zdanění (mil. Kč) | 1 658 | 284 | 461 |
| Výsledek hospodaření před zdaněním (mil. Kč) | 2 295 | 502 | 707 |
| Provozní výsledek hospodaření (mil. Kč) | 2 128 | 307 | 733 |
| Počet zaměstnanců | 3 524 | 3 560 | 3 666 |
