Přestože se mediální obraz připravované novely zákona o myslivosti zúžil na téma možného omezení vstupu vlastníků a hlavně veřejnosti do lesa, jsou podstatou této novely mnohem závažnější omezení a nástroje, které umožňují myslivcům vydírat i samotné zemědělce. Novela mysliveckého zákona je přitom potřebná - avšak v podobě zcela jiného přístupu, než z jakých pozic je zatím připravována a obhajována.
Cílem novely mysliveckého zákona by totiž měl být více vyvážený vztah mezi mysliveckými sdruženími, honebními společenstvy a vlastníky honiteb, stejně jako mezi hospodařícími zemědělci a myslivci, a to i v zájmu myslivců samotných.
Omezení práv vlastníků honebních pozemků
Nadále totiž není udržitelný stav, kdy vlastník nemůže nejen fakticky vypovědět smlouvu o pronájmu honebních pozemků v průběhu trvání příslušné smlouvy, ale nemůže se svobodně rozhodnout o nakládání se svým majetkem dokonce ani poté, co smlouva vyprší, a je tedy možné uzavírat vztahy nové. To obnáší například možnost vytvořit si sám nebo ve spolupráci s dalšími subjekty novou vlastni honitbu, případně prohlásit pozemky za nehonební, případně si najmout profesionálního myslivce - a tak dále.
Zastánci novely budou jistě namítat, že vlastník pozemků má práva dostatečná - to je však jen teorie, s níž je praxe doslova v tisících příkladech v naprostém rozporu. Již dnes je přitom platné znění mysliveckého zákona v rozporu se základními právy, které zaručuje Ústava ČR -vzhledem k tomu, že připravovaná novela tato práva ještě oklesťuje, je zcela legitimní, aby byla na znění novely, pokud projde v dosud známé podobě, podána ústavní stížnost A vše nasvědčuje tomu, že se tak skutečně stane.
Omezuje kompetence celé společnosti
Omezení práv vlastníků honebních pozemků ale není zdaleka jediným problémem zákona, který omezuje kompetence fakticky celé společnosti ve prospěch myslivců. Například obcí, a to změnou stávajícího správního řízení, kdy lze zákaz vstupu do lesa vydat rozhodnutím úředníka opatřením obecné povahy s tím, že uvedeným rozhodnutím nabývá opatření platnost I když se následně k verdiktu může vyjádřit obec i vlastník, neznamená to, že by byl zákaz zrušen. Každopádně je změna správního řízení mnohem závažnější než samotný akt zákazu vstupu do lesa, ať již na jakoukoli dobu.
Pouze emotivní, nikoli však racionální teze ministerských úředníků spočívá v tvrzení, že zákazů bylo v minulosti vydáno málo. To ovšem neznamená, že jich nebude v budoucnosti mnoho, zvláště poté, co se mění podmínky vyhlašování. Samozřejmě tak neplatí, že nečetné výjimky postupně nepřerostou v princip - ze stromů také původně slezlo jen několik opic, zatímco ty ostatní na stromech zůstaly, přičemž ve finále svět ovládlo (zřejmě bohužel) právě těch pár stromy opustivších jedinců, kteří se ještě navíc ješitně nazvali homo sapiens.
Hlášení zemědělské činností v noci a sankce
To však stále není vše - zatím nijak nediskutované znění paragrafu 10 stanovuje zemědělcům (uživatelům honebního pozemku) povinnost hlásit 24 hodin předem myslivcům noční práce, aplikaci postřiků a de facto jakoukoli činnost a to pod pokutou 200 000 korun. Vzhledem k tomu, že tak kvůli značné administrativě mnozí uživatelé v praxi nečiní a činit nebudou, je tím dán myslivcům v případě, že by po nich někdo například požadoval kompenzace za škody způsobené zvěří nebo byl s myslivci v nějakém sporu, nástroj na vydírání kteréhokoli zemědělce nebo hospodařícího vlastníka pod hrozbou zmíněné pokuty. I když jsou mnozí zemědělci zároveň také myslivci, je zcela zřetelné, že návrh neodůvodněně zvýhodňuje jednu úzkou skupinu obyvatel České republiky před všemi ostatními, což nemá logickou ani právní oporu.
Sankce za neohlášené zemědělské činnosti vytvářejí doslova systémový nástroj pro rozvoj korupce, neboť bude jen na libovůli myslivců, komu porušení ohlašovací povinnosti budou chtít „přišít" a komu ne.
Přemnožení zvěře neřeší zákon, ale vyhláška
Na závěr snad jen poznámka k často zmiňovanému důvodu novely zákona, totiž snížit rostoucí škody zvěří na lesních, ale i polních porostech. Odhlédneme-li od skutečnosti, že míra škod je dána především způsobem hospodaření a přístupem k myslivosti jako takové, což nemá sílu změnit jakýkoli zákon, je skutečností, že přemnožení zvěře neřeší zmiňovaný zákon, ale příslušná vyhláška...
Petr Havel
