Zdroj: Respekt
Datum: 03.09.2007
Podtitulek: Jižní Evropa
Autor: Markéta Pilátová
Rubrika: Svět
Středomoří se potýká s lesními požáry. Jen jedno procento žhářů se podaří usvědčit.
Každý rok se hasiči v jižní Evropě modlí, aby celé léto či alespoň na podzim lilo jako z konve. Lesní požáry dnes nejsou ojedinělým úkazem nebo neobvyklou živelní katastrofou. Staly se součástí letní sezony. Ve Španělsku jich musí hasit ročně kolem 10 000, podobné počty lze vysledovat v Portugalsku, Itálii či na jihu Francie. V Řecku, díky nebývalému rozsahu poslední tragédie, při níž přišlo o život přes šedesát lidí, nabyl tento fenomén hrozivých rozměrů. Lesní požáry jsou přitom v celé oblasti z 90 % založeny lidmi a 30 % z nich zcela úmyslně.
Nezodpovědní a špatně placení
V Řecku bylo zatím obviněno sedm lidí, zatímco hasiči bojovali s více než 170 požáry. Takže všechny žháře neznáme. Ale zkušenosti odjinud dávají tušit, kdo za katastrofou stojí. Letos na konci července plály také lesy na Kanárských ostrovech, kde jich shořelo na 8000 hektarů. K založení požáru se nakonec přiznal lesník, jemuž měla vypršet smlouva, a tak na protest les prostě podpálil. Ve studiích vysvětlujících motivaci lidí, kteří úmyslně či neúmyslně zakládají na jihu Evropy požáry, se můžeme dočíst o nejrozšířenější kategorii - tzv. "nezodpovědných zemědělcích". Ti způsobí např. ve Španělsku, Portugalsku a Francii přibližně 31 % všech požárů, nejčastěji při čištění svých pozemků, kdy pálí suchou trávu, od níž pak chytí les. Těsně v závěsu za nimi jsou pak tzv. "kouřící pastevci", svérázný druh romantiků, kteří si rádi za letní noci zdřímnou u ohýnku, pokud možno s cigaretou v ústech. Opravdu duševně nemocní pyromani tvoří pouhých 7 % všech žhářů.
Za nejnebezpečnější a nejpestřejší skupinu jsou považováni "prospěcháři" - zapalují les na protest proti společnosti, určité instituci či zaměstnavateli, pro televizní slávu nebo prostě ze msty. Např. bývalý španělský hasič, jemuž se před dvěma lety nelíbilo, že ho přeložili do méně důležitého hasičského sboru. Charakteristické pro "prospěcháře" je, že se často přidají k hasícím lidem a pomáhají odstraňovat vlastní zlo. Portugalský lesní inženýr Ricardo Terra Santos, spoluautor knihy o lesních požárech, tvrdí, že "pokud budou existovat špatně placení hasiči, budou existovat i lesní požáry".
Uklízejte!
Ovšem podle studií EU je nejzávažnější příčinou v celém Středomoří stále silnější vylidňování venkova a s ním spojené opouštění nepříliš výnosného lesnictví. Polovina Španělska je porostlá lesy, ale ty produkují pouhých 0,5 % HDP. V létě velmi hořlavé chrastí, jež dřív lidé sbírali na podpal, dnes nikdo neuklízí. Když se nepořádek zkombinuje s nezodpovědnými zemědělci, kuřáky, trampy a prospěcháři, les nemá šanci. Často se také debatuje o zájmech developerů, proměnách spálenišť na pastviny či výhodné korupci při použití náročné techniky během hašení. Tyhle velmi těžko dokazatelné zločiny spadají do kategorie "šéf v kanceláři" a podle kriminalistů tvoří jen 2 % příčin požárů.
Usvědčit žháře je velmi těžké, ale zdá se, že pomáhá i vidina přísnějších trestů. Například ve Španělsku dnes žhář může jít do vězení až na 20 let a v zemi platí od loňska zákon, že půda po lesním požáru nesmí mít během dalších třiceti let jiné než opět lesnické využití. Zákon bude v dohledné době zavádět také Portugalsko a Itálie.
Markéta Pilátová
