O svízelném stavu lesů v Čechách a na Moravě hovořil na rozšířeném jednání Klubu zastupitelů Jihomoravského kraje za KSČM pracovník Lesoprojektu Brno ve výslužbě ing. Rostislav Boháček.
Uvedl, že kůrovcovou kalamitu přinesl do našich lesů lýkožrout smrkový, doplněný lýkožroutem severským, který dorazil do ČR z tajgy přes Polsko. Severský brouk si vybírá a skáče jen na oslabené stromy. Naopak náš původní lýkožrout smrkový bere do likvidační péče všechny stromy v okolí. Lidé nechali kůrovce přemnožit do těžko zvládnutelné kalamity. K tomu dominuje v terénu několikaleté suché klima.
»Školní lesní podnik Křtiny na Blanensku hlásí, že lesní porosty tam odolávaly suchu dva roky, letos mu už zhusta podlehly. Odborníci
si myslí, že hlavní důvod této situace je nešťastná transformace lesního hospodářství z roku 1992. O této transformaci se raději moc nemluví. Kapitáni našeho lesního hospodářství jsou potichu. Kdyby o tom něco veřejně řekli, šli by tzv. od válu. I já si myslím, že transformace je hlavní kámen úrazu,« zdůraznil Boháček.
Lesy ČR byly už při svém vzniku zbaveny svých výrobních kapacit a staly se pouze správcovskou organizací. Ve frontálním boji proti broukům kůrovce jsou Lesy ČR odkázány pouze na výběrová řízení na dodavatele práce v porostu dle zákona o veřejných zakázkách. Tento zákon se do hospodaření v lesích vůbec nehodí!
Dříve byl v terénu v polesí velký počet hájenek. Hajný chodil po lese pěšky a všiml si ledasčeho. Nyní má hajný mnoho dalších úkolů.
Aby to vůbec zvládl, musí jezdit autem a sledovat vozovku, nikoliv stav lesa. Dříve, když lesníci našli kůrovcem napadené stromy, ihned je zpracovali na dřevo a kalamitu zažehnali či zastavili. Kůrovec přitom k přírodě patří, v lese vždy byl a bude alespoň v malém množství. Dnešní zákon ale nařizuje dělat výběrová řízení zájemců o přidělení zakázek na zpracování kalamitního dřeva. Kdo nevyhraje nebo není vybrán, odvolá se k soudu a dalšího půl roku či rok se nesmí kůrovcové dříví zpracovávat. Dřevokazný brouk se může lesem lavinovitě šířit nerušeně dál. Zákonnou nemožností zasáhnout proti kůrovci účinně a včas ztrácejí lesníci mnoho času, ve kterém lýkožrout napadne velká území. Nedělá přestávku po dobu mnohaměsíčních soudních tahanic neúspěšných zájemců o přidělení zakázky na zpracování kalamitního dřeva. Místo tří napadených stromů se brzy rozšíří na deset a pak na padesát a dvě stě stromů... Lesníci proti tomu nesmějí nic dělat, jen čekat na výsledek soudního odvolání ve výběrovém řízení. Proto pak vznikají v lesích velká holá území beze stromů, které se musely zlikvidovat. Dříve, při zjištění přítomnosti kůrovce ve třech u sebe stojících stromech, se rychle vymýtily a návštěvník lesa ani nepoznal, že tam nějaký strom schází.
»Nejen já se domnívám, že je to hlavní důvod současného špatného stavu zdraví našich lesních porostů! Špatné legislativní opatření navíc podporuje vytrvalé sucho,« zdůraznil Boháček. Pokračoval, že usychají smrky, borovice, modříny... Zatím odolávají duby (i když jim už prosychají koruny), houby se rozšiřují na jilmech i jasanech. Kalamitního dřeva je na trhu mnoho, jeho cena klesá a vlastníci lesů nebudou mít z tržby dostatek finančních prostředků. Finanční rezervy na nepříznivé období se z tržby za prodané dříví nedělaly, což nyní mnohým lesníkům chybí. Návrhy drobných oprav lesního zákona nic podstatného k nápravě stavu neřeší. Kapacity na zpracování tak velkého množství kalamitního dřeva naráz v tomto státě nejsou. Lesní závody nemohou mít třikrát více těžké techniky a obslužných posádek, než mají.
Celý článek najdete v Haló novinách.
