Pavel SOUKUP, redaktor
--------------------
Znečištění životního prostředí uhelnými elektrárnami bylo velkým tématem 80. a 90. let minulého století. Díky tlaku ekologů došlo k jejich částečné ekologizaci a pozornost se tak přesunula k jiným tématům. Jenže uhelné elektrárny znečišťují životní prostředí i nadále.
Mgr. Eva JOUKLOVÁ, tisková mluvčí, Lesy České republiky, s. p.
--------------------
Problém s imisemi pokračuje, je, je to problém, se kterým se potkáváme každý rok. Nechci říct, že je to stejné, ale není to tak, že by exhalace zmizely. Prostě jsou a z toho taky vycházejí soudní znalci, ročně jsou škody vyčísleny kolem 60 milionů korun.
Ing. Milan HRACHOVINA, Lesní správa Klášterec, Lesy České republiky, s. p.
--------------------
Nacházíme se na lesním hospodářským celku Klášterec nad Ohří. Náhradní dřeviny byly vysazovány na lesním hospodářským celku Klášterec od 70. let, kdy se v Podkrušnohorský pánvi rozvinul energetický a těžařský průmysl. Vlivem imisí zde nebylo možné vysazovat cílové dřeviny, proto byla uvalena náhradní struktura dřevin, která byla vhodná pro tyto nadmořské výšky. To znamená ona odolávala i klimatu i imisním poměrům, který tehdy na náhorní plošině Krušných hor panovaly. V současné době se tyto porostní skupiny přeměňují. Takže zde tento porost, který je zastoupen ze 75 % smrkem pichlavým, břízou a modřínem, i když jsou tu přimíšený i olše, bude nahrazen v průběhu několika let cílovým hospodářským souborem, to znamená bude tady růst smrk ztepilý a buk.
Pavel SOUKUP, redaktor
--------------------
V českém právu existuje od roku 1999 vyhláška o škodách na lesních porostech. Podle této vyhlášky mají provozovatelé uhelných elektráren povinnost škody, které na lesích způsobují, uhradit.
Mgr. Eva JOUKLOVÁ, tisková mluvčí, Lesy České republiky, s. p.
--------------------
Exhalace poškozují nejen státní lesy, ale i lesy jiných vlastníků, problém je s tím, že je potřeba vysazovat náhradní dřeviny, že tady nerostou stromy, které by tady rostly, kdyby k těm exhalacím nedocházelo. To znamená je třeba vynaložit daleko více peněz na to, na nové sazenice. Nepřirůstá les, jak by přirůstal, kdyby k těm škodám nedocházelo. Ten les je dříve snícený. Nejsou to jenom ty škody ekologické a přírodní, ale i škody finanční a ty musí emitenti uhradit.
Pavel SOUKUP, redaktor
--------------------
Jenže škody provozovatelé nechtějí platit dobrovolně. Lesy se proto musejí o náhradu, kterou jim přiznává zákon, soudit. Jen k dnešnímu dni vedou Lesy České republiky 62 soudních sporů.
Mgr. Eva JOUKLOVÁ, tisková mluvčí, Lesy České republiky, s. p.
--------------------
Soudy vedeme s těmi, kteří nám dobrovolně nechtějí zaplatit to poškození lesů imisemi. Jsou ti, kteří nám to zaplatí dobrovolně a ti, kteří zkrátka se s námi raději soudí. Mezi ty patří například skupina ČEZ, Unipetrol, RPA, patří mezi ně Plzeňská teplárenská, patří mezi ně Elektrárny Opatovice, Elektrárny Chvaletice a další. Úspěšnost soudních sporů je pro nás z 80 až 100 %, většinou soud uzná celou částku, která je vyčíslená znalcem.
Pavel SOUKUP, redaktor
--------------------
Zajímalo nás, proč provozovatelé uhelných elektráren odmítají platit za škody, které prokazatelně způsobují? Oslovili jsme proto zástupce společnosti ČEZ s žádostí o rozhovor, ale k tématu v našem pořadu odmítli vystupovat. Se stejnou žádostí jsme se obrátili také na provozovatele elektrárny Chvaletice, kterou je společnost Severní energetická, ale odpovědi na naše otázky jsme se také nedočkali.
Jan ROVENSKÝ, vedoucí klimatické a energetické kampaně Greenpeace ČR
--------------------
Já si myslím, že je velmi charakteristické, že ČEZ a další velcí znečišťovatelé tu jedinou právní povinnost nahrazovat někomu škody, které způsobují svou provozní činností se snaží dneska fakticky obstruovat a trvá desítky let, než se těm poškozeným podaří z nich vymoci odpovídající náhradu škody, přičemž podle mých informací Lesy České republiky soudy nakonec vyhrávají, takže to, co ČEZ dělá, je fakticky jako obstrukce spravedlnosti a myslím si, že to docela názorně ukazuje, jaký přístup odpovědnosti za škody, které svojí činností způsobují, mají.
Pavel SOUKUP, redaktor
--------------------
Je chvályhodné, že stát dokázal uzákonit náhradu za poškození lesních porostů a velcí znečišťovatelé za škody, které způsobují, musejí platit. Jenže podle studie Centra pro otázky pro životní prostředí mají uhelné elektrárny a teplárny dnes mnohem větší negativní dopady na lidské zdraví než na přírodu. V případě lidského zdraví jdou škody do desítek miliard.
JUDr. et Mgr. Vojtěch MÁCA, Ph.D., Centrum pro otázky pro životní prostředí UK
--------------------
Ta studia vznikla v roce 2012, my jsme tehdy končili výzkumný projekt pro ministerstvo životního prostředí a třeba když vezmu příklad Prunéřova jako toho největšího znečišťovatele, tak Prunéřov Ii má celkové roční externality zhruba na úrovni 8 miliard a z toho téměř 6 miliard jsou externí náklady dopadů na lidské zdraví. Drhou nejvýznamnější položkou jsou potom dopady z emisí skleníkových plynů, to znamená dopady na změnu klimatu. A ten zbytek vlastně už je relativně malý, to jsou spíš už jednotky procent těch dopadů, a to jsou dopady na biodiverzitu, na zemědělskou produkci a materiály budov. To znamená, za těch 17 největších zdrojů, které, pro které my jsme ty externí náklady počítali, tak to v celkovém součtu bylo 51 miliard korun ročně a ten hlavní dopad na lidské zdraví byl zhruba 36 miliard korun ročně.
Pavel SOUKUP, redaktor
--------------------
Slyšeli jste dobře, negativní dopady na lidské zdraví 17 největších znečišťovatelů jsou 36 miliard korun každý rok. Tyto škody dosud nikdo neplatí.
Jan ROVENSKÝ, vedoucí klimatické a energetické kampaně Greenpeace ČR
--------------------
Z velké části se tady bavíme o negativních dopadech na lidské zdraví, takže ne úplně typicky tím odpovědným úřadem, který by to měl řešit, není ministerstvo životního prostředí, ale ministerstvo zdravotnictví. Já bych považoval za velmi záslužné a rozumné, pokud by se ministr zdravotnictví tohoto tématu ujal a pokusil se pro zdravotní pojišťovny prosadit podobný mechanismus, jaký mají dneska Lesy.
Pavel SOUKUP, redaktor
--------------------
Zatímco ministerstvo zemědělství v současnosti plánuje navýšení částek za škody na lesích, ministerstvo zdravotnictví žádnou takovou úpravu nemá. Miliardové škody za léčbu tak za ty, kteří je způsobují, dnes platíme my všichni.
Adam VOJTĚCH, ministr zdravotnictví za hnutí ANO
--------------------
My jako ministerstvo zdravotnictví tu situaci monitoruje společně se Státním zdravotním ústavem, vydáváme vlastně každoročně zprávu, která, jednu tady mám, která vlastně monitoruje ta, ta data a sloužíme jakožto opravdu dodavatel dat i pro ministerstvo životního prostředí, které je v zásadě primárně odpovědné, protože pokud chceme řešit ten problém, tak musíme řešit tu příčinu a to jsou právě ty uhelné elektrárny, i když na druhou stranu je pravda, že mnohem větší problém je doprava, případně nějaká lokální topeniště.
Pavel SOUKUP, redaktor
--------------------
Komu tedy přísluší legislativně ochrana zdraví obyvatel?
Adam VOJTĚCH, ministr zdravotnictví za hnutí ANO
--------------------
My máme ta data, která poskytujeme právě ministerstvu životního prostředí, ale my nemáme kompetenci to navrhnout, protože každej, každý resort řeší svou, svou kompetenci. My sbíráme data o zdraví obyvatel, o dopadech na zdraví populace a ta data vlastně konzultujeme s ministerstvem životního prostředí, můžeme určitě v rámci těch konzultací toto, toto navrhnout, jestli by nebylo záhodno to řešit nějakým legislativním předpisem, ale nemůžeme my sami to navrhnout, protože podle i kompetenčního zákona toto není v naší kompetenci ministerstva zdravotnictví.
osoba
--------------------
Tomuhle rozumím, mně jde o to, jakože tu iniciativu. Jako souhlasíte se mnou, nebo s těmi daty, že k tomu dochází, ale někdo vlastně musí vyvinout tu iniciativu.
Adam VOJTĚCH, ministr zdravotnictví za hnutí ANO
--------------------
Určitě, tak budeme o tom jednat. Určitě je to věc, kterou řeší hlavní hygienička a určitě nemám problém s tím, abychom to otevřeli minimálně tu debatu.
osoba
--------------------
Takže můžeme za vámi za nějaké měsíce zajet a zeptat se, jak jste dopadl.
Adam VOJTĚCH, ministr zdravotnictví za hnutí ANO
--------------------
Určitě, určitě, nemám s tím problém, rád odpovím.
Pavel SOUKUP, redaktor
--------------------
Z cest, jak donutit provozovatele platit za škody, jsou přísnější limity pro znečišťování ovzduší, pro uhelné elektrárny, které loni přijala Evropská unie. Dosud měly uhelné elektrárny celou řadu výjimek a nyní by chtěly získat další. Změnit to může novela zákona o ovzduší, kterou právě projednává Poslanecká sněmovna.
Ing. Dana BALCAROVÁ, předsedkyně Výboru pro životní prostředí PSP ČR, Piráti
--------------------
My jsme se na tu novelu dívali, zjistili jsme, že neobsahuje vlastně žádné konkrétní kroky k ochraně ovzduší, takže jsme hledali, jakým způsobem vlastně tam dodat nějaké pozměňující návrhy, které by tu situaci s kvalitou ovzduší zlepšily, takže sáhli jsme na lokální topeniště, kde tam ten zdroj znečištění ovzduší je výrazný a hlavně má lokální dopad na, na život v obcích. A druhý pozměňovací návrh směřoval na velké uhelné elektrárny, které by si mohly vyjednat výjimku ze znečišťování ovzduší a to my teda nechceme, protože je to výrazný zdroj, který se podepisuje na kvalitě ovzduší a na zdraví lidí.
Pavel SOUKUP, redaktor
--------------------
Jenže ministerstvo životního prostředí zákaz výjimek pro velké znečišťovatele nepodpořilo.
Richard BRABEC, ministr životního prostředí, hnutí ANO
--------------------
My chápeme, že z hlediska zlepšování kvality ovzduší, samozřejmě je to i naše priorita, ale měli jsme jedno velké ale, a to je to, že předkladatel, což je celkem pochopitelné, protože nemohl mít nebo nemůže mít všechny informace, tak on k tmu vlastně nedal to docela hodně důležité, a to je toriu, tedy tu dopravu o studiu, co to bude, co to bude znamenat. Jinými slovy, co za ty peníze, které to ve finále to stálo, a teďka pomiňme, zda to je vůbec technicky v tom čase možné do toho roku 2021, tak co vlastně se dostane z hlediska toho zlepšení, protože tam i naši experti vzduchaři z ministerstva životního prostředí říkají, že on, jak dobře víme, je velký rozdíl emisí a imisní situaci. Oni řekli, že tu imisní situaci toho, co reálně dneska dýcháme, to třeba má daleko menší vliv, než se možná obecně myslí a že ty kotlíky a doprava naopak daleko větší. Takže my jsme řekli ano, pojďme se o tom bavit, ale ne formou pozměňovacího návrh, takhle zásadní věci, který samozřejmě nemá ten reálnej podklad, abychom si opravdu řekli ano, bude to stát, teďka plácnu, 20 miliard jako někoho, a za to získáme něco. Kdybych těch 20 miliard měl nakrásně a mohl si je třeba vytáhnout, řekněme, na dividendách z ČEZu, tak mohl, mohl bych je třeba dát do kotlíků, další podpory kotlíků, tak si umím představit, že by to přineslo pro zdraví lidí daleko větší efekt.
RNDr. Jiří KOŽELUH, programový ředitel Hnutí DUHA
--------------------
Argument ministerstva životního prostředí, že u pozměňovacích návrhů, které by zrušily výjimky pro uhelné elektrárny, nebylo provedeno vlastně hodnocení dopadů, ekonomických dopadů tady tohoto návrhu moc neplatí, protože zároveň ministerstvo životního prostředí podávalo skrze poslankyni Fialovou za ANO svoje pozměňovací návrhy, které byly ještě míň, míň odůvodněné a tak dále, takže pokud, tak by se mělo měřit všem stejným metrem.
Jan ROVENSKÝ, vedoucí klimatické a energetické kampaně Greenpeace ČR
--------------------
Mě by velmi zajímalo, jakým způsobem by si pan ministr Brabec chtěl odpovídající dividendy ze zisků Daniela Křetínského nebo Pavla Tykače nebo Dana Dienstla, což jsou majitelé těch firem, které znečišťují ovzduší srovnatelně velkým způsobem jako ČEZ. Jako to, že by jako tímto způsobem stát zatížil jednoho z těch znečišťovatelů, konkrétně státní, státní firmu, a z ní kompenzoval dopady na životní prostředí, a zároveň by jí odpustil ty škody, které samozřejmě způsobuje a které bylo možný dál snižovat, se mi jeví jako, zdvořile řečeno, velmi nesystémové.
Richard BRABEC, ministr životního prostředí, hnutí ANO
--------------------
My neustupujeme, protože tyhle ty výjimky jsou podle té evropské směrnice vlastně možné a my jsme taky řekli, že ty výjimky, pokud by byly a dneska je jasné, že, že ta sněmovna je nějakým způsobem prostě naladěná, a proto taky, když jsme se o tom bavili, říkali samozřejmě, od nás můžete očekávat, nebo můžete očekávat od ministerstva životního prostředí, že podpoříme každou aktivitu, která bude směřovat ke zlepšení kvality. Ale ve světle právě toho, co všechno je před náma a kolik honíme zajíců, tak bychom, tak bychom samozřejmě chtěli chytit toho nejtučnějšího, který nám prostě přinese a taky možná nejpomalejšího, který nám prostě přinese největší efekt. Ty hnědouhelné elektrárny nebo ty velké zdroje, ty 150metrové komíny dneska na tu imisní situaci, oni mají spíš vliv na, řekněme, oni jsou jakýmisi základy, takovými těmi zárodky, na který se pak nabaluje, nabaluje vlastně prach. Ty takzvaný prekurzory, prekurzory prachu, ale v těch reálných opravdu zásadních zdraví škodlivých látkách jako je třeba benzo(a)pyren karcinogenní, který se právě na ten prach váže, tak tady je jednoznačně prokázáno, a to uznává, to uznává i Hnutí DUHA, Greenpeace a další, že ten vliv lokálních topenišť a dopravy je dramaticky větší než právě vliv těch velkých zdrojů.
RNDr. Jiří KOŽELUH, programový ředitel Hnutí DUHA
--------------------
Pokud se podíváme na to, které zdroje jak přispívají třeba k emisím prachu v ovzduší, tak ty uhelné elektrárny a teplárny v tuhle chvíli stále jsou největší zdroj látek, které se v ovzduší mění dále na prach. Takže rozhodně to není zdroj, který by byl vyřešen a je potřeba se mu dále věnovat.
Ing. Dana BALCAROVÁ, předsedkyně Výboru pro životní prostředí PSP ČR, Piráti
--------------------
Ty uhelné elektrárny se podílejí vlastně třetinou na znečištění hlavně polétavým prachem a ten má největší dopad na zdraví lidí, takže si myslím, že je to velký, je to velký zdroj znečištění a je potřeba ho prostě řešit a řešit ho, pokud možno, hned.
Richard BRABEC, ministr životního prostředí, hnutí ANO
--------------------
Víte, ten problém je v tom, a jako já tvrdím, že je potřeba být přísný na všechny, ale přihlédnout trochu i k tomu, v jaké, do jaké situace se oni dostali třeba i tím, že oni měli určité investice provést do roku 2016, do konce roku 2016. Oni je provedli a teď se vlastně o rok, rok a půl pozdě, později po nich chce, aby vlastně prováděli další, které přinesou relativně malý rozdíl. A oni celkem oprávněně říkají - kdybyste si vzpomněli dřív a řekli, že ten limit nemá mít 200 miligramů a má být 175, tak my bychom tu naší investici udělali už rovnou na ten, na ten přísnější limit, ale vy nás vlastně tímto způsobem byste nutili, aby my jsme udělali další investici, která v podstatě je takřka dvakrát dražší než ta původní a to mi připadá jako docela fér argumentace, že všichni očekávají od toho státu, že on bude předvídatelný a tady teda, upřímně řečeno, příliš předvídatelný nebyl.
Jan ROVENSKÝ, vedoucí klimatické a energetické kampaně Greenpeace ČR
--------------------
To je velice jednoduché. Jak ČEZ, tak další provozovatele elektráren se prokazatelně, intenzivně a velice aktivně podíleli toho procesu projednávání a domlouvání nebo vyjednávání těch nových imisních limitů v Evropské unii. Oni věděli, že se ta nová regulace chystá a mohli klidně s instalací těch technologií počkat a instalovat je najednou, aby splnili vlastně oba dva ty stupně. Část z nich to udělala, část z nich jako čeká a začne s tím vlastně až teďka, část z nich si prostě vsadila na to, že ta nová regulace nebude a upřímně řečeno, ta sázka jim nevyšla a jako jejich špatný úsudek si myslím, že by rozhodně svým zdravím neměli platit obyvatelé České republiky.
RNDr. Jiří KOŽELUH, programový ředitel Hnutí DUHA
--------------------
O těch limitech, které teď vlastně začaly platit minulý rok v srpnu a mají být vlastně implementovány do srpna 2021, ti elektrárny provozovatelé věděli už dávno předtím. Koneckonců účastnili se velmi aktivně toho vyjednávání, dokonce proběhla taková kauza, že za Českou republiku na jedno jednání jeli zástupci firmy ČEZ místo zástupců ministerstva životního prostředí, takže oni měli velký vliv na to, na to jednání, dlouho věděli, že ty limity budou a dokonce je výrazně ovlivnili. Z toho také plyne, že ty limity jsou třeba slabší, výrazně slabší než limity pro nové uhelné elektrárny v Číně. Takže ten argument, že by o tom nevěděli a nemohli se na to připravit, vlastně neplatí.
Ing. Dana BALCAROVÁ, předsedkyně Výboru pro životní prostředí PSP ČR, Piráti
--------------------
Já si myslím, že provozovatelé mají docela dost času, má to platit až od roku 2021, takže ty technologie dneska už jsou tak vyspělé, že ty změny netrvají prostě desítky let, ale oni jsou schopný ty opatření realizovat. Mají na to finanční prostředky. Je předpoklad, že se budou uhelné elektrárny utlumovat, ale vlastně vůbec nevíme kdy. Je možný, že tady budou ještě fungovat desítky let a vlastně za tu dobu vyprodukují tolik znečištění, že je opravdu to řešit teď a řešit to prostě razantně. Ministerstvo životního prostředí se dle mého chová jako ministerstvo průmyslu. Prostě nekope za ochranu životního prostředí, za zdraví lidí, ale kope vlastně za ty zdroje znečištění
