Projekt Lípy republiky mapuje příběhy památných stromů ve středních Čechách
STŘEDNÍ ČECHY V Hostíně u Mělníka vysadili tamní obyvatelé před padesáti lety lípu ke kulatému výročí vzniku Československé republiky. Šlo o velkou slavnost. Součástí ceremonie byl tehdy i lampionový průvod a sázení se symbolicky zúčastnil tehdejší nejstarší a nejmladší občan městečka.
Lípy vysazené na počest našeho státu začaly mapovat skupiny odborníků v rámci projektu Lípy republiky a vyzývají obyvatele, aby jim s tím pomohli. Některé stromy totiž nejsou vůbec označené a spolehnout se dá jen na pamětníky. Jenže ty už leckde nejsou. „Máme tady lípu, o které se říká, že je památeční, ale nikdo neví, kdy byla přesně vysazená. Určitě není staletá, možná má pětatřicet let. Pamětníky nemáme a kroniku nám vzala velká voda," lituje starosta Štěchovic u Prahy Miloš Čapek.
Navzdory sovětským okupantům
Naopak příběh Václava Hocha, který jednu takovou lípu zachránil, se jistě zapíše do historie. V roce 1968 totiž spolek včelařů v Příbrami připravoval slavnostní zasazení památné lípy, jenže po okupaci vojsk Varšavské smlouvy představitelé Národního výboru akci zakázali.
„Strom už byl objednaný. Na výborové schůzi jsem se přihlásil, že ho vyzvednu, rozštípám a spálím a na důkaz, že jsem ho zničil, přinesu rozsekané korunní větvičky," vypráví Václav Hoch. Místo toho strom se synem, který byl v té době skaut, tajně vysadili v nedalekých Bratkovicích. „Vše jsme drželi v tajnosti, protože všichni úředníci, státní zaměstnanci i volení zastupitelé na všech úrovních kolaborovali s okupanty Varšavské smlouvy. Ti, co nekolaborovali, byli vyměněni a perzekvováni," poznamenává pamětník. „Před dvěma roky jsem se byl informovat na odboru životního prostředí městského úřadu v Příbrami o možnosti vyhlásit tu naši lípu za památný strom. Ale bylo mi sděleno, že je moc mladý a že nikoho nezajímá. Asi jsem historii stromu republiky zveřejnil moc brzo," dodává Václav Hoch.
Aby historie bratkovické lípy nezapadla v zapomnění, poslal svůj příběh organizátorům projektu Lípy republiky 1918–2018, kteří mapují stromy vysazené jako připomínku významných výročí. Zatím jich nasbíraly ve Středočeském kraji čtyřiadvacet – tu nejstarší vysadili lidé už před sto lety, nejmladším je pouze deset let, například z roku 2008 je lípa v Louňovicích pod Blaníkem. Příběhy všech 24 stromů jsou umístěny na webu.
„Lidé se stále ozývají, posílají nám své tipy. Rádi bychom, aby se neztrácelo ono poselství. Existuje už jen několik pamětníků těch nejstarších stromů a byla by škoda, aby příběhy zmizely nadobro," říká garant projektu Lípy republiky Aleš Rudl, který pracuje v Národním památkovém ústavu jako specialista na památky krajinářského umění.
Lípa Gorbačovka
Ve skanzenu Polabského muzea v Přerově nad Labem na Nymbursku rostou hned tři památné stromy, o jejichž historii málokdo ví. Asi staletá, padesátiletá a třicetiletá lípa nejsou označené.
„V roce 1919 nechala postavit obec pomník ve tvaru mohyly se jmény padlých obyvatel na návsi a s ním zřejmě vysadila i lípu. Když se pak v roce 1967 založil skanzen, tak se vlastně dostala do areálu, místo se pak oplotilo v osmdesátých letech," popisuje Jana Hrabětová z muzea s tím, že v roce 1968 vysadili novou výroční lípu u staročeské chalupy.
„Když jsem tu začínala pracovat, tak můj muž zasadil lípu Gorbačovku. Bylo to někdy kolem sametové revoluce. Roste na parkovišti před skanzenem. Je to spíše recese, legrace, možná si to lidé ani nepamatují," říká Hrabětová.
„Matka" všech lip roku 1968 roste na Petříně
Nápad zmapovat ke 100. výročí založení Československé republiky památné lípy vznikl podle Aleše Rudla v roce 2013, kdy pátral po významných stromech Prahy. Zapojil veřejnost a podařilo se mu objevit ústřední lípu republiky na Petříně vysazenou jako první k 50. výročí vzniku státu, která se stala „matkou" dalších památečních lip tohoto roku po republice.
„Chci se zaměřit na Středočeský kraj, protože Prahu už zmapovanou mám. Ve spolupráci se Středočeským krajem chystáme publikace o nejzajímavějších stromech," doplňuje Aleš Rudl s tím, že zároveň iniciují výsadbu nových stromů. I díky nim se tak nové lípy chystají zasadit například v Lysé či Týnci nad Labem, Příbrami, Mladé Boleslavi nebo Kolíně.
„Jedním z cílů projektu je také dát odborný návod na to, jak správně vybrat místo, provést výsadbu, abychom mohli poselství předat dalším generacím. Nemá cenu sázet strom u silnice, kudy za pět let povede chodník," přibližuje Rudl, který doufá, že objevených stromů bude velká řada.
„Samozřejmě budu na místa vyjíždět a nové záznamy ověřovat, fotografovat, i proto je blízkost Prahy výhodná," dodává.
Ke stému výročí nový strom
Dalším projektem, který se zabývá zajímavými stromy, je web Stromy svobody 1918–2018. Jeho patronem je starosta Říčan Vladimír Kořen. Tady mají – mimo jiných – zaznamenanou lípu vysazenou v roce 1919 v Brandýse nad Labem. Jak se píše ve zdejší kronice, i tady šlo o velkou událost. Na Komenského náměstí před školní budovu se sešlo mnoho obyvatel, školních dětí a vystoupil pěvecký spolek Bojan.
V Kolíně vyzývá k hledání „Stromů svobody" tamní radnice, jejíž pracovníci v archivu zjistili, že ve městě měly hned dvě lípy republiky, první je z roku 1946 a roste u 2. základní školy. Druhá z roku 1968 už bohužel v ulici Na Pršíně není. Město hledá pamětníky, protože stromů může být víc, a také chystá lípu novou. „Iniciativa Stromy svobody vyhlásila na říjen akci spojenou s výsadbou stromů, do které bychom Kolín rádi zapojili. Hledáme vhodný prostor a budeme rádi za nápady veřejnosti," říká Martin Gregor z odboru životního prostředí.
