Ministerstvo obrany pokračuje v představování svých podniků: Náplní Vojenských lesů a statků je především hospodaření na resortních pozemcích či ostraha objektů. Jde zejména o stávající či dřívější vojenské výcvikové prostory a další vybrané objekty.
Co s vykáceným dřevem, řešila armáda už za Rakousko-Uherska, když v roce 1905 vzniklo vojenské cvičiště u Milovic ve středních Čechách. První samostatné vojenské dřevařské podniky vznikají ve dvacátých letech minulého století. Z nich se pak v roce 1928 ustanovila jedna instituce Vojenské lesní podniky. Po druhé světové války již státní podnik hospodaří ve 12 vojenských prostorech. Od rozdělení československé federace v roce 1993 dostává název Vojenské lesy a statky ČR (VLS) se sídlem v Praze.
Přestože od té doby již několik vojenských výcvikových prostorů zaniklo či se zmenšilo, podnik na těchto územích stále hospodaří. Takový je osud i loni zrušeného Vojenského újezdu Brdy, kdy sice přešly některé pozemky na obce či jiné subjekty, větší část území však zůstala ve správě VLS. A tak některé z 2 200 zaměstnanců najdeme také v bývalém vojenském výcvikovém prostoru Ralsko a v současných vojenských újezdech. Jednotlivé divize nesou jméno podle svého sídla: Hořovice, Horní Planá, Karlovy Vary, Mimoň, Plumlov a Lipník nad Bečvou. Kromě nich má VLS ještě Divizi zemědělské výroby, kterou tvoří tři zemědělské správy Květušín, Bražec a Herlotovice, Divizi ostrahy a služeb a Správu lesních školek.
Celkem tak VLS hospodaří na 126 tisících hektarech lesní půdy, což představuje přibližně pět procent lesní půdy v České republice, 6 600 hektarech zemědělské půdy a 446 hektarech vodních ploch. Ročně přitom vyprodukuje zhruba milion kubíků dřeva, dva tisíce kusů skotu, přes milion litrů BIO mléka a 120 tun ryb. Přibližně polovinu své produkce přitom VLS dodává prostřednictvím volných trhů. Dříví VLS je tak obchodováno přes prezenční a elektronické aukce. Zemědělská výroba podniku je zase zařazena do systému ekologického zemědělství.
Nejde jen o zisk, ale také o obnovu lesa
Hospodaření v lesích však není zdaleka jen o hospodářském zisku, ale také o údržbě a obnově lesa. Ročně lesníci zalesní průměrně 1 600 hektarů holin. Ostatně v lokalitách VLS je vyhlášeno 58 zvláště chráněných území: 1 národní park, 11 chráněných krajinných oblastí, 3 národní přírodní rezervace , 5 národních přírodních památek, 9 přírodních rezervací a 29 přírodních památek. Do těchto oblastí také VLS vydávají povolenky k vjezdu, s výjimkou vlastních výcvikových prostor, kde je nutné obracet se na újezdní úřady.
Jednotlivé divize spravují celkem 24 honiteb, kde vykonávají právo myslivosti a redukční odlov. Týká se to hlavně zvěře spárkaté, normována je zvěř jelení, srnčí, dančí, mufloní, v honitbách nad 1 000 hektarů zvěř černá. Dále provozuje VLS dvě chovné obory: u divize Mimoň pro spárkatou zvěř, chod bažantnice zajišťuje divize Lipník nad Bečvou. V Ralsku také usilují o návrat zubrů do volné přírody.
"V loňském roce jsme také dokončili první projekty z programu Živá voda VLS. Jedná se o obnovu malých rybníčků, lesních nádrží, tůní i studánek, které mají primárně zvýšit objem životadárné vody v krajině, podpořit druhovou rozmanitost přírody a dát zvěři z okolí nové napajedlo a obojživelníkům místo k životu. A také podpořit vodo-ochranné funkce lesů. V první etapě do nich chceme investovat bezmála 100 milionů korun, přičemž větší část této investice by měly pokrýt dotace z evropských strukturálních fondů," popisuje jednu z aktivit podniku jeho ředitel Josef Vojáček.
Hlavní část investic je naplánována do oblastí trpících nedostatkem srážek, jakým je hlavně vojenský újezd Libavá v Oderských vrších, ale také Drahanská vrchovina, kde se rozkládá vojenský újezd Březina. Vrátit krajině historická vodní díla chce státní podnik také na Šumavě, Ralsku a Doupovských horách.
Ostraha, lesní pedagogika a turistika
Zaměstnanci VLS se také podílejí na šlechtitelském programu, jehož podstatnou součástí je zakládání semenných sadů. Správa lesních školek přitom ročně vyprodukujeme přibližně 9 milionů sazenic pro výsadbu ročně, z toho 6 milionů jehličnatých a 3 miliony listnatých dřevin. Spolupracuje přitom s katedrou genetiky a fyziologie lesních dřevin FLD České zemědělské univerzity v Praze. Činnost tohoto špičkového vědecko-výzkumného pracoviště finančně podporuje také Technologická agentura České republiky.
Další aktivitou podniku je lesní pedagogika, kterou hojně využívají školy či organizátoři dětských táborů, a podpora turistiky.
Poslední divizí podniku je Divize ostrahy a služeb, která zaměstnává zhruba polovinu zaměstnanců podniku. Podílí se na střežení 114 objektů či areálů a zajišťuje v některých důležitých objektech v Praze i mimo ni vnitřní a vnější úklidové práce.
Další informace o historii a činnosti VLS jsou uvedeny v příloze. Na webových stránkách podniku najdete také tipy na výlet (turistické trasy, cyklostezky, naučné stezky, včetně šumavského rekreačního zařízení Olšina).
Hospodářské výsledky
Státní podnik hospodařil v roce 2015 s historicky rekordním kladným výsledkem před zdaněním a tvorbou rezerv ve výši 602,2 mil. Kč. V porovnání s rokem 2014 je to zlepšení o 27 %, za poslední dva roky hospodářský výsledek vzrostl celkem o 60 procent. Výkony podniku překračují 2 mld. Kč. VLS hospodaří s majetkem v celkové hodnotě 9 mld. Kč.
