Ohrožené lesy v rukách Senátu
Nadcházející týdny rozhodnou, zda se české lesy krok za krokem začnou připravovat na změnu podnebí, anebo bude chřadnout i jejich příští generace. Žádná další obdobná šance vyvést naše lesy z krize v tomto volebním období jistě nepřijde, jediné dostupné řešení proto nyní může učinit Senát České republiky.
V posledních měsících se čím dál více expertů shoduje, že příčina dnešního kolapsu lesů tkví ve fixaci českého lesnictví na pěstování smrku v podmínkách, jež pro něj nejsou vyhovující. „Hlavně musí skončit jednosměrná orientace na zisk a pěstování lesů s cílem produkce. Přejdeme -li na pěstování lesů zaměřených na jejich odolnost, krátkodobě bude produkce i ekonomický profi t z tržeb za dříví nižší, ale lesy nám díky tomu zůstanou a jenom tak budou profi t přinášet trvale," potvrzuje tento pohled i odborný lesní hospodář a soudní znalec Dušan Utinek. Přesto existuje jen velmi malá ochota odpoutat se od zažitého modelu lesnictví.
Přizpůsobit se lesu
Historické důvody zakládání smrkových monokultur – ať už máme na mysli zájem zvýšit zalesnění země, snahu nějak naložit s nevyužívanými pozemky v Sudetech nebo dřívější zájem o dolovinu, tedy dřevo využívané v dolech pro výdřevy – pochopit jistě lze. Mnohem hůř jde již porozumět tomu, proč se úředníci ministerstva zemědělství v posledních dekádách nesnaží citelněji proměnit podobu lesnického hospodaření, která nyní po celé republice viditelně selhává. Nevyzývají je k tomu jen desetitisíce lidí shromážděných pod řadou petic. Proměnu lesnictví vyžaduje i Národní akční plán adaptací na změnu klimatu, Zásady státní lesnické politiky či Národní lesnický program II. O této nutnosti už dlouho mluví i samotné ministerstvo, aktivní kroky k řešení příčin dnešní krize ale samo nenabízí.
Celý článek najdete v A2.
