Petra Procházková redaktorka MF DNES ZLÍNSKÝ KRAJ Platany to dělají pravidelně, většinou ale není důvod věnovat opadávání jejich kůry větší pozornost. Jenže teď se ze stromů namísto šupin loupou velké kusy. A památná platanová alej v Bystřici pod Hostýnem, vysazená v roce 1850, vypadá jako dílo zkázy.
„Lidé se báli, že platany hynou, ale tak to není. Stromy jsou v dobré kondici," uvedl bystřický starosta Zdeněk Pánek. Jen reagují na tropické teploty, které teď panují.
„Rozdíl oproti jiným rokům je to velký a pozorují ho na mnoha místech v zemi. Odlupování kůry u platanů je ale přirozené, nejedná se o žádnou chorobu ani o škůdce," ujistil Tomáš Svačina z městského odboru životního prostředí.
Mimořádnou péči vyžaduje i Květná zahrada v Kroměříži, barokní unikát zapsaný na seznamu památek UNESCO. Zahradníci vyrážejí už v pět ráno a spotřebují v těchto dnech až o patnáct kubíků vody více, než bývá v létě běžné. Zalévá se i v Podzámecké zahradě. Mladou výsadbu je ještě možné zvládnout, horší je to se starými stromy, kterých je v zahradě na tři tisíce.
„Výrazně poklesla spodní voda. S tím nedokážeme nic udělat a neumíme tedy zabránit jejich úhynu," řekla mluvčí Národního památkového ústavu Dagmar Šnajdarová.
Při dlouhodobém suchu totiž stromy ztrácejí obranné mechanismy proti chorobám a škůdcům. I v historickém parku tak řeší problém s kůrovcem, ale také mnoha dalšími škůdci, kteří napadají ovocné či okrasné dřeviny. „Pěstování některých druhů rostlin už je prakticky neudržitelné. Platí to třeba u krušpánku, což je pro zámecké parky tradiční rostlina," dodala Šnajdarová.
Kropí se ulice měst
Potíží, které teploty způsobují, je celá řada. Roste koncentrace přízemního ozonu, což může mít vliv na zdraví. Lidé navíc podceňují pitný režim a naopak přeceňují své síly. Nejohroženější skupinou jsou děti, senioři a lidé dlouhodobě nemocní. „Každý si musí nalézt, respektive stále nalézat své optimální množství tekutin. Pít je navíc nutné dřív, než se dostaví pocit žízně. Ten se totiž objevuje až v okamžiku počínající dehydratace," upozornil primář interního oddělení Krajské nemocnice Tomáše Bati Jiří Latta.
Snížit pocit vedra pomáhá i kropení ulic. V centru Zlína s ním začali před pár dny, i když problém zatím nedosahuje loňských rozměrů.
„Zdá se, že prožíváme velmi horké období, ale loni bylo sucho daleko horší. S vodou na tom ale nejsme dobře, to je potřeba si uvědomit a chovat se podle toho," poznamenala krajská radní odpovědná za životní prostředí Margita Balaštíková.
Aktuálně platí na osmi řekách v kraji stav sucha. Postihuje malé toky, jako je Rusava nebo Juhyně, ale i Vsetínskou Bečvu, Vláru či Moravu v úseku u Spytihněvi. Nižší hladinu mají rovněž přehrady.
Zatím ale nenastala loňská situace, kdy bylo několik obcí najednou odkázaných na cisterny s pitnou vodou a napříč krajem platily zákazy čerpat povrchovou vodu. Včera k tomu přistoupil jen Vsetín, který zakázal odebírat vodu z Vsetínské Bečvy, Jasenky, Rokytenky, Vsetínského náhonu či Jasenického a Semetínského potoka včetně přítoků.
Baťův kanál suchu vzdoruje
Zlínský kraj však má i místa, která jsou schopná suchu odolávat. Příkladem je Baťův kanál se systémem plavebních komor a jezů.
„Je to velmi důmyslná stavba, která si udržuje stálou hladinu potřebnou pro provoz. Nepamatuji, že by byla někdy v minulosti omezená plavba na kanále kvůli suchu," potvrdil ředitel společnosti Baťův kanál Vojtěch Bártek.
Extrémní horko musí řešit také zaměstnavatelé. Namátkou řidiči Dopravní společnosti Zlín–Otrokovice mají na konečných stanicích k dispozici balenou vodu, zároveň ale vozí zásoby s sebou. Kabiny řidičů jsou klimatizované i v těch vozech, kde schází chlazení pro cestující, a jsou v nich zabudované i chladničky.
Potravinářská firma Hamé zavedla ve výrobních provozech takzvané adiabatické chlazení. „Když to zjednoduším, tak v zařízení proudí voda a přes tu se vhání proud vzduchu, který vodu rozprašuje do prostoru. Následně se odpařuje, což vede ke snížení teploty o několik stupňů," popsal mluvčí Petr Kopáček.
Lidé z největšího podniku v kraji, Continental Barumu, prožili část veder mimo závod. V tomto týdnu totiž měli celozávodní dovolenou.
Letošní srpen dost možná překoná pět let starý rekord, kdy bylo na území Zlínského kraje 37,8 stupně Celsia. Zaznamenala jej měřicí stanice ve Starém Městě 8. srpna 2013.
„Byla to absolutně nejvyšší teplota v kraji. Ani v žádném červenci nebylo tepleji," sdělil Peter Hruška z Českého hydrometeorologického ústavu v Brně. Opačný extrém je podstatně starší. V roce 1951 ve Vizovicích naměřili 1,2 stupně.
