"Zákon o ochraně přírody a krajiny je nejspíš vyžene z domovů. „Škoda mluvit. Je smutné, že jen málo poslanců slyšelo na naše názory. Většina dala na názory aktivistů, kteří měli na kampaň peníze," hodnotí Václav Vostradovský, starosta obce Kvilda, který zároveň odpovídá na otázky Deníku. Proti zákonu jste stejně jako vaši kolegové, starostové šumavských obcí, protestoval. Jaký bude mít zákon dopad na Kvildu a její obyvatele? Může mít i katastrofický. Nejhorší pro nás jsou bezzásahové zóny, kde máme vodní zdroje, na které navazuje přívod vody pro Kvildu. Pokud se prostor obnaží, může se stát, že vodu budeme mít maximálně po naše lidi, ale už ne pro tisíce turistů, kteří k nám jezdí. Také možná nedostaneme šanci dostat se tam pro případ opravy. Poukazoval jsem na to a dával jsem i přesné zaměření trasy, slíbili mi, že to zapracují do map. Je to více než rok a nemám v ruce nic. Když mluvíte o turistech, jaký bude mít dopad zákon na ně? Pokud bude málo vody, tak může být omezen provoz v ubytovacích zařízeních. Když ne letos, tak příští se budou upraveny běžecké stopy. To, co je teď povoleno, už být nemusí. Tím se správa parku netají. Správa parku měla peníze na provoz i z těžby dřeva. Teď těžbu omezí... Následovat bude propouštění lidí. Už tak je těžké tu práci najít. A pokud budou těžit, kde mohou, určitě to k tomu nenajmou lidi od nás, ale velké firmy. A chybějící peníze na provoz půjdou ze státního rozpočtu. Což fakticky znamená, že experiment šumavské divočiny zaplatíme všichni. Ještě existuje nějaká šance rozhodnutí poslanců zvrátit? Jaký bude další postup šumavských starostů? Budeme postupovat soudně. Připravujeme právní rozbor, podáme ústavní stížnost. Naděje umírá poslední, ale jsem velmi skeptický. Šumavu sežere kůrovec a jediný rušivý element na Šumavě je člověk. A došlo i ke zmaření investic státu. Proč myslíte, že dojde na propouštění lidí? Správa parku a další lesní správy je zaměstnávají. Pokud bude padesáti procentní bezzásahovost, tak práci mít nebudou. Už nemluvím o místních lidech, kteří musejí za prací jinam. I to je jeden z důvodů, proč se obec Kvilda a další vylidňují. Nejzásadnější je ovšem to, jak bude park fungovat finančně. Už teď je v mínusu, je v mínusu. Šumava je jediný národní park, který žije skoro ze sedmdesáti procent z těžby dřeva. Těží se bezhlavě a dál se bude těžit, jen na jiných místech, aby měla správa parku na provoz. Poslanci sice řekli A, ale nedali B, tedy, kde park vezme na provoz. Jediné co jí zbude tak bude státní rozpočet a každý z nás zaplatí to, co si vymysleli aktivisté a vůbec neslyšeli na hlas obcí. Jaký zákon by tedy byl pro šumavské obce přijatelný? Ten původní zákon byl úplně jinak nastaven a senátní návrh upravoval jen vady. Ten byl sice kompromisem, ale přijatelným. Nikdo ovšem neřekl, zkusme se zamyslet nad připomínkami. Senátoři si je nevymysleli, oni s námi na rozdíl od poslanců komunikovali. Proč myslíte, že budou ztraceny investice státu? Proinvestovaly se miliony do výsadby listnatých stromů, které mají vrátit Šumavě život. Ty najednou budou v bezzásahové zóně."
Komentáře
"V 21. století zmizela bývalá úcta k potravinám. V době supermarketů, kde jsou k dostání levné potraviny z celého světa, ztratila česká vesnice jako zaměstnavatel a výrobce potravin původní význam. Od zemědělství je vesnice už odtržena, zemědělská práce a tradiční vesnická řemesla, které venkovské obyvatelstvo bez rozdílu věku po mnoho staletí spojovaly, zmizely, dnešním obyvatelům mnoho neříkají, byly nahrazeny rozmanitými povoláními, názory a zájmy. Lidé se také změnili, vyměnili, rozdělili, neznají se, nestýkají se jako dříve, kdy viděl jeden druhému do talíře, a neřeší společně problémy, jen se míjejí v autech a kutálejí své kuličky. Ze zemědělské vsi se stalo něco jako ubytovna a rekreační panelák naležato, s nepřirozeně vyholenými trávníky, bazény a živými ploty. Mladí lidé z vesnic už definitivně převzali názor, že vesnice je dobrá jen k letní rekreaci, obdivují maloměšťáctví, pohodlnou práci, městské prospěchářství, sobectví a blahobyt a hledí se dostat co nejvíce do městského ruchu. Na vesnicích zůstávají jen staří,"
Je to zkrátka obecný společenský trend doby, se kterým nikdo nic moc neudělá. Nejedná se tedy o nějaké "vyháhění lidí z domovů" jako důsledek bezohledného zásahu vyšší státní moci.
Zabývat se, třeba i společně se sousedy, tradiční řemeslnou výrobou, chovem zvířat a drobným zemědělstvím a prodejem produktů snad ale lidem nikdo nebrání?!? Tedy když pominu např. EET, ale to už je o něčem trošinku jiném, než je téma článku. Dost lidí si na tom živnost naopak založilo - a to i na území NP.