Masivní požáry v Austrálii způsobily přírodní katastrofu téměř apokalyptických rozměrů. Hrozí, že se budou opakovat? A jak dokážou požáru odolat naše lesy?
„Australského lesa je poměrně málo a je vázán na pobřeží, zbytek kontinentu je poušť. Takže když shoří oblast o velikosti Anglie nebo větší než Portugalsko, je to doopravdy velký zásah," vysvětluje Václav Cílek. Současně dodává, že kromě Austrálie hořelo také v Řecku, ve Finsku, Švédsku i v Rusku nebo Indii a Indonésii. Začíná jít o globální problém, poukazuje.
Plameny, blesky, vítr a kroupy
„První důvod je ten, že lesy jsou většinou nečištěné, mají hodně podrostu, který se nezpracovává. Druhá a možná ta nejhlavnější příčina je sucho, které bylo v případě Austrálie pekelné," dodává. Navíc dým z rozsáhlých požárů se kumuluje ve vysokých mracích, které vypadají jako po výbuchu sopky.
Po jejich obvodu, na rozhraní teplého a studeného vzduchu, vznikají blesky, které třeba o třicet kilometrů dál zapálí další kus lesa, popisuje geolog a ekolog. „Proti tomu je člověk skoro úplně bezbranný," dodává. Dalším jevem, který v Austrálii pozorovali, byla ničivá ohnivá tornáda.
S požáry souvisí i silný vítr a následné silné bouřky s kroupami, které zasáhly kontinent po mnohaměsíčním suchu a způsobily další nedozírné škody.
Buk nehoří prakticky vůbec
Riziko požáru s pokračujícími suchými roky a letními vlnami veder roste i u nás. Šíření lesního požáru v našich podmínkách mohou zabránit jen pásy listnatých dřevin, které ohni vzdorují lépe než smrkové monokultury, vysvětluje Cílek. V tomto směru je kůrovcová kalamita nejlepší protipožární ochrana, dodává s nadsázkou.
Celý článek najdete zde.
