DOKSY / Kůrovec se nezastaví před ničím. Ani před mimořádně hodnotným územím národní přírodní rezervace Břehyně - Pecopala u Doks. Téměř panenská krajina, kde se před pěti lety usadili i díky její nedotčenosti vlci, přijde o část svých smrků. Zjistilo se, že jsou prolezlé lýkožroutem smrkovým a lesklým. Situace je na hraně kůrovcové kalamity.
„Ano, vznikne tu několik pasek. Musíme nechat odtěžit asi pět tisíc kubíků dřeva. Jsou to stovky smrků. Zásahy proti kůrovci jsme tam prováděli už loni, ale vlivem suchého počasí došlo k dalšímu poklesu spodních vod a situace se ještě zhoršila," smutně konstatoval šéf Správy CHKO Kokořínsko – Máchův kraj Ladislav Pořízek.
Aktuálně vydala Agentura ochrany přírody a krajiny povolení ke kácení kůrovcového dříví. Kácení je rozděleno na dvě vlny - první běží do 10. února, druhá končí 15. března. Musí se to stihnout před příchodem jara, dokud kůrovec ve dřevě jen přezimuje. Pokud by nastalo velmi časné a teplé jaro, vylíhne se dřív a dokáže se za sezonu až čtyřikrát rozmnožit, ačkoliv starší učebnice uváděly maximálně tři cykly. Pak by ohrozil další smrky.
Právě ochrana těch hodnotnějších smrčin v Břehyni je i důvodem, proč se v rezervaci kácí. Napadené smrky v části rezervace přiléhající ke Břehyňskému rybníku totiž patří do oblasti v takzvaném kulturním lese, tedy lese založeném lidmi za účelem produkce dřeva. Nemají velkou hodnotu a jejich ztráta nezpůsobí lesu újmu. Cílem je uchránit lesnicky vzácnější rašelinné podmáčené smrčiny v jižní části území, kde se netěží. Smrky se zde nechávají bez lidského zásahu a odpovídají zdejší dřevinné skladbě.
„To jsou velmi cenné původní smrčiny. Pokud se nám kůrovec dostane až sem, může dojít ke zničení přirozených smrkových porostů a narušení celé rezervace," varoval Pořízek.
Kůrovec napadá téměř výhradně suchem stresované stromy. Pořízek podobné zásahy v rezervaci nepamatuje. „Je to z naší strany poslední pokus, jak zabránit kůrovci, aby se dál šířil. Pokud neuspějeme, postrádá smysl další kácení a les ponecháme přírodním procesům," naznačil ředitel CHKO.
Po vykácení se prostor musí do dvou let opět zalesnit. Smrky už se sem nevrátí, v plánu jsou listnaté dřeviny, například olše. Nahrazování „živořících" smrků na stanovištích výrazným kolísáním hladiny podzemní vody, jež vede k jejich závažnému oslabování a následnému napadání kůrovci, vhodnějšími druhy dřevin, by mělo vést ke vzniku stabilnějších lesních porostů i biologicky zajímavých stanovišť.
Kácení v národní přírodní rezervaci však Ladislav Pořízek nevnímá striktně negativně. „Příroda nám tím naznačuje, na kterém místě ještě člověk může pěstovat smrk. Ukazuje se, že naši předci, kteří je sázeli, to ještě nevěděli a my se s tím musíme vypořádat," dodal.
Boj s kůrovcem se děje i mimo režii CHKO Kokořínsko - Máchův kraj. Správa CHKO také finančně podporuje některé činnosti spojené s pěstebními pracemi, například výsadbu listnatých dřevin a jedle bělokoré, oplocování výsadeb. Takováto finanční podpora vede k motivaci vlastníka lesa hospodařit ve chráněných územích způsobem přírodě bližším, ale zároveň i kompenzuje některá nákladná opatření činěná v zájmu ochrany přírody.
TOMÁŠ LÁNSKÝ
