Hlavní ekolog Českomoravské myslivecké jednoty Jiří Zbořil v rozhovoru pro Deník:
Rozhovor
Olomoucký kraj – Bouře ve sklenici vody, nebo vážná hrozba omezení pohybu v přírodě? Vypadá to spíše na to první. Po kritizovaném zákazu vstupu do lesa mohou úřady sáhnout dávno. Někdy se to děje, například před Vánoci či po kalamitě, a nevypadá to, že by toho někdo zneužíval. Při rozumném využívání se dokonce zdá možnost zákazu vstupu do přírody jako oprávněná a v určitou dobu také pochopitelná. Funguje například v sousedním Rakousku. „Tam existují klidové zóny a nikoho nenapadne, aby do nich vkročil," vysvětluje v rozhovoru pro Deník Jiří Zbořil, místopředseda olomouckého okresního mysliveckého sdružení a hlavní ekolog Českomoravské myslivecké jednoty.
* Proč je zapotřebí novelizovat zákon o myslivosti?
Platný zákon nabyl účinnosti 1. července 2002 a podle něj funguje dnešní myslivost. Téma novely se otevíralo už mnohokrát. V podstatě s každou změnou vlády se o to snažily lobistické skupiny různých stran. Současný ministr zemědělství Jurečka hovořil už během kampaně o tom, že má vizi otevřít zákon o myslivosti, a to z jednoho hlavního důvodu, kterým jsou vysoké stavy spárkaté zvěře a s tím související vysoké škody na zemědělských plodinách.
* Problém s divočáky na polích je značný. Ale škody v lese?
Na řadě míst působí problémy jelen lesní, sika japonský jako nepůvodní druh, někde také daněk a další druhy. Stavy spárkaté zvěře jsou vyšší jak u nás, tak v Evropě.
* Jak je to s kritizovaným zákazem vstupu do honiteb? Proč takové opatření a dokonce pod třicetitisícovou sankcí?
Je to vytržené z kontextu. Chtěl bych zdůraznit, že toto ustanovení je v zákoně čtrnáct roků! Už v současné normě je napsáno, že obecní úřad obce s rozšířenou působností může v době hnízdění nebo kladení mláďat dočasně omezit vstup do honiteb.
* Něco takového by mělo být v zájmu všech, nebo ne? Myslím, vytvořit živočichům, zvláště těm chráněným, podmínky pro vyvedení další generace?
Bavíme se o tom, aby měla zvířata maximální možný klid v tomto období. Av tomto období může obecní úřad zakázat veřejnou vyhláškou vstup do konkrétních částí honiteb.
* Děje se to? Zakazuje se vstup?
Výjimečně.
* Na Olomoucku? Ze stávajícího zákona o myslivosti byl zakázán vstup do přírody?
Ani jednou.
* Kde byste si takový zákaz v době hnízdění a kladení mláďat uměl představit?
Ve výjimečných lokalitách. Například na Libavé v oblasti s výskytem tetřívka jeřábka.
* Novela ovšem tento zákaz rozšiřuje...
Jde o potenciální omezení, které se vztahuje i na dobu jinou, například období rozmnožování. Například období říje.
* Kdy lze nejlépe zasáhnout do stavů spárkaté zvěře?
Novela by dala možnost obecním úřadům, kde znají lokální problematiku, umožnit například po dobu dvou týdnů zakázat vstup pro veřejnost, aby byly co nejlepší podmínky pro redukci přemnoženého druhu zvěře.
* Kdo by zákaz vydával?
Kompetentní osoba na obci s rozšířenou působností, která zná lokální podmínky a její rozhodnutí bude podloženo argumenty: počty zvěře, škody a podobně.
* Ale co veřejnost, která přírodu využívá jako zdroj odpočinku?
A bohužel se k ní často nechová tak, jak ukládají platné právní předpisy. Často nezná přírodní zákonitosti, nezná zákon o lesích, zákon o ochraně přírody a krajiny a další úpravy. Někteří dokonce přírodu za účelem zisku plodin drancují. Bavíme se o právech, ale jsou také povinnosti směrem k přírodě.
* Někde v zahraničí omezují zákazem vstup do lesů? Využívají se takové zákazy?
Například v Rakousku nebo v Německu je naprosto běžné, že v daných obdobích, a je tím právě období rozmnožování a období intenzivního lovu, vznikají takzvané klidové zóny. Jsou to části honiteb, kde zvěř má klid a není stresována a kvůli stresu pak nepůsobí následné škody. Všichni tyto zóny respektují, turisté i myslivci. Nikoho by nenapadlo, aby tam vkročil.
* Myslivci mají přírodu pronajatou a platí za pronájem honitby?
Řádně platí státu nebo vlastníkům honebních pozemků. Bývají to nemalé peníze. Pro činnost mají přírodu pronajatou. Za přísně daných podmínek.
* Jak by mohl vypadat takový zákaz vstupu do honitby na Olomoucku kvůli lovu přemnoženého druhu zvěře?
Uměl bych si představit takové omezení například v oblasti Litovelského Pomoraví, kde jsou problémy s přemnoženou dančí zvěří.
* Po jakou dobu by omezení trvalo a v jakém rozsahu?
Třeba od 1. října do 30. listopadu, což je období dančí říje a období nejintenzivnějšího lovu. Jednalo by se o jádrové zóny výskytu zvěře, což jsou oblasti,kam lidé v podstatě nechodí. Podobně bychom mohli zmínit některé rizikové lokality na Jesenicku s jelení zvěří, kde páchá škody. Ve vybraných zónách, nešlo by v žádném případě o globální, rozsáhlé zákazy, které jsou pro veřejnost méně dostupné, ale pro lovce výhodné právě proto, že se tam zvěř vyskytuje. Tam bych zákaz vnímal jako opodstatněný. Vždy by se však mělo rozhodovat tak, aby zákaz neobtěžoval veřejnost, aby argument u veřejnosti obstál.
* Jak by se lidé dozvěděli, že do této části lesa od zítřka nesmějí vkročit?
Veřejnou vyhláškou na úřední desce a samozřejmě v terénu, aby lidé věděli, že v jádrové zóně probíhá intenzivní lov. Jde o ochranu samotných návštěvníků lesa. Chci zdůraznit, že nejde o zákazy, ale o nástroj řešení problémů, které s sebou nesou vysoké stavy spárkaté zvěře.
