Jak se dříve těžila borová smola a k čemu vlastně mohla být dobrá? Dozvíte se to v severo plzeňských Lomanech u Plas
Lomany – Titulem jediné na světě titulem se může pyšnit jen málokteré české muzeum. To, které najdete v severo plzeňských Lomanech u Plas, k té hrstce ovšem patří. Muzeum těžby borové smoly připomíná tradiční řemeslo, jímž bylo severní Plzeňsko vyhlášené.
Jak se asi mohla smola těžit, ptáte se? A k čemu byla dobrá? V bývalé hájovně, o niž pečuje a kterou průběžně rekonstruuje vnučka hajného knížete Metternicha paní Jana Čiháková, dostanete více než názorné odpovědi. Nejen že se dozvíte, jak se borovice nařezávaly a jak se na stromy připevňovaly kelímky, do nichž se pak smola řinula. Všechny používané propriety a dokonce i kmeny, ze kterých se těžilo, uvidíte na vlastní oči.
Smola měla mnoho využití. Utěsňovala sudy, přidávala se do střelného prachu, izolovala cívky... Také z toho důvodu zažila její těžba velký rozmach hlavně za druhé světové války, kdy se z Plzeňska vyvážela do Německa. Kromě toho se ale smolou jako kalafunou mazaly smyčce a byla užitečná i při výrobě parfémů.
Vždy kolem 28. září se u lomanského muzea koná Svatováclavská pouť a hájovna je jedno z nejoblíbenějších zastavení na naučné stezce věnované vynálezci Ludvíku Očenáškovi.
Od plaského kláštera se k muzeu dostanete autem či na kole po pětikilometrové cestě po silnici nebo pěšky či na kole po stejně dlouhé trase parkem a lesem.
