Důvodem vyhlášení CHKO Beskydy v roce 1973 byly její výjimečné přírodní hodnoty, zejména zbytky původních pralesovitých lesů s výskytem vzácných karpatských živočichů a rostlin. Pozoruhodné jsou také druhově pestré louky a pastviny, unikátní povrchové i podzemní pseudokrasové jevy.
Beskydská krajina má dosud mimořádnou estetickou hodnotu, která vznikla historickým soužitím člověka s horami. Význam chráněné krajinné oblasti, jejíž rozloha je 1160 km2, je podtržen vyhlášením 59 maloplošných zvláště chráněných území. V rámci budování evropské soustavy chráněných území Natura 2000 byla celá CHKO navržena jako Evropsky významná lokalita a v roce 2005 zde byly zřízeny hned dvě ptačí oblasti – Beskydy a Horní Vsacko.
Mezi maloplošná zvláště chráněná území v CHKO patří sedm národních přírodních rezervací (NPR), 28 přírodních rezervací (PR), 24 přírodních památek (PP).
Beskydy, to je nejen krajina horských hřebenů, hlubokých údolí, zurčících potoků a říček, rozlehlých lesů, rozkvetlých strání a starobylých dřevěnic. Je to i krajina, která u nás nemá obdoby, neboť zde končí a zároveň dosahuje nejvyšších nadmořských výšek na našem území karpatský horský oblouk – zelená páteř střední Evropy.
Mezi nejvýznamnější přírodní hodnoty CHKO patří zejména původní pralesovité porosty s výskytem vzácných karpatských druhů živočichů a rostlin. Dosud zde najdeme druhově pestré a esteticky mimořádně působivé louky a pastviny. Unikátní jsou povrchové i podzemní pseudokrasové jevy.
Přírodní hodnoty Chráněné krajinné oblasti Beskydy zdůrazňuje 59 maloplošných chráněných území, vyhlášení dvou ptačích oblastí (PO Beskydy a PO Horní Vsacko) a územní překrytí CHKO se stejnojmennou evropsky významnou lokalitou.
Původní a dochované prostředí území CHKO Beskydy je v současnosti ovlivňováno mnoha faktory, z nichž některé lze označit za zásadní. K nim se řadí zejména lesnictví, zemědělství, turistika a cestovní ruch, výstavba a urbanizace území a myslivost. K těmto základním faktorům se řadí i další vlivy, které se v území CHKO projevovaly buď v minulosti a nyní jsou méně významné. Jde o imisní zatížení porostů, vznik sportovních areálů, povodně aj.
Podnebí Beskyd ovlivňuje jejich poloha v centrální části Evropy a oblast Beskyd podle klimatického členění České republiky patří do kategorie oblastí chladných. Pouze malé území v jižní části Valašska náleží do kategorie mírně teplé oblasti.
Teplota závisí především na nadmořské výšce daného místa, se vzestupem výšky o 100 metrů klesá zhruba o půl až 1 °C. Nejnižší hodnoty teplot má proto Lysá hora, průměrně 2,6 °C, zatímco nejníže položené oblasti mají průměr okolo 7 °C. Nejchladnějším měsícem je leden a nejteplejším červenec. Na nadmořské výšce jsou závislé i srážky. Lysá hora, jako nejvyšší vrchol Beskyd, patří s průměrem 1390,8 mm za rok ke srážkově nejbohatším lokalitám na území celé České republiky. Nejvíce srážek spadne v červnu až srpnu, nejméně v únoru a březnu. Významnou formou srážek je sníh, průměrná délka souvislé sněhové pokrývky je na hřebenech 150 až 180 dní. Beskydy pak patří k oblastem s nejbohatší sněhovou pokrývkou v rámci celé ČR. Častým jevem, vítaným návštěvníky zotavoven a středisek ve vyšších polohách, jsou zimní teplotní inverze, vznikající akumulací těžšího chladného vzduchu v údolích a kotlinách. Na hřebenech hor svítí slunce, zatímco v údolích je zamračeno.
