logo Silvarium tisk

JAROSLAV OBERMAJER, ředitel Regionálního pracoviště Střední Čechy AOPK řekl v rozhovoru pro Příbramský deník:

Rozhovor Deníku

Příbram – Střední Brdy, ještě do konce roku jako vojenský újezd, jsou nyní součástí Chráněné krajinné oblasti Brdy. Nejen o ochraně brdské přírody, o způsobu, jak zachovat bezlesí na bývalých dopadových plochách, jsme si povídali s Jaroslavem Obermajerem z Agentury ochrany přírody a krajiny (AOPK), který je ředitelem Regionálního pracoviště Střední Čechy, pod níž spadá Správa CHKO Brdy.

* Na webu AOPK je seznam maloplošných chráněných území – v jižních Brdech je jich osm, což je stávají stav a na území vojenského újezdu je 18 „naturových" lokalit. Znamená to, že se nové „maloplošky" nebudou vyhlašovat? Jejich seznam je v návrhu dost početný...

Se zvýšením ochrany některých částí CHKO Brdy formou vyhlášení přírodních rezervací nebo památek v dalších letech počítáme. Rovněž ministerstvo počítá již v příštím roce s přípravou vyhlášení národních přírodních rezervací a památek, právě v překryvu s evropsky významnými lokalitami. Vyhlašování „maloplošek" má smysl na území CHKO především tam, kde je pro specifický předmět ochrany potřeba zajistit podrobnější úpravu podmínek ochrany než vyplývají z vlastní existence CHKO a její zonace.

* Milovníky Brd asi bude zajímat, jako to bude s dodržováním režimu v CHKO Brdy. Bude režim hlídat stráž? Nebo jen vjezd aut bude hlídat Policie ČR?

Pro dohled nad dodržováním ochrany přírody jistě využijeme možnosti ustanovit Stráž přírody. Již v letošním roce se na nás obracela řada zájemců o tuto činnost. Ustavení stráže je však spojeno také s velkou odpovědností a proto budeme v roce 2016 postupně školit a prověřovat zájemce tak, abychom vybrali takové spolupracovníky z řad veřejnosti, kteří budou svoji práci vykonávat s dostatečnou odborností a odpovědností. Ani tak se však nevyhneme tomu, abychom nevyužívali pomoci Policie ČR, s kterou jsme si již domlouvali způsob spolupráce na prosincovém jednání v Jincích.

* Stálé dokola připomínané téma v médiích – kdy se začnou značit další trasy cyklostezek a tras pro pěší. do kdy předpokládáte, že bude vše vyznačeno? Je už jasné, jak bude naloženo s pěchotním srubem na Jordánu?

Značení může začít hned od začátku roku, před vyznačením každé trasy však musí nejprve být ze strany Správy CHKO vydán souhlas s vybranou trasou. Abychom minimalizovali riziko neudělení takového souhlasu, tak jsme předem společně s Vojenským újezdním úřadem připravili návrh tras, který byl předán také Klubu českých turistů ((KČT). Nyní očekáváme, že KČT předloží žádost s vyznačením konkrétních tras, kterou si projedná s vlastníky pozemků a po udělení souhlasu může začít značení v terénu. Pěchotní srub u Jordánu by se měl stát jedním z ústředních míst připravované naučné stezky, která má být kromě přírodních hodnot věnována rovněž historii českého dělostřelectva.

* V jakém časovém horizontu se začne budovat Dům přírody a infocentra?

Již letos počítáme se zahájením přípravy expozic v informačních centrech a muzeích – například v Hořovicích, Jincích, Příbrami, Rožmitále pod Třemšínem, Spáleném Poříčí a Strašicích. Obsahově se budeme podílet také na aktivitách Vojenských lesů a statků, které připravují návštěvnické centrum v Obecnici a hlavně Dům přírody na zámečku Tři trubky. Příprava Domu přírody Brd je však poměrně náročná a bude trvat určitě delší dobu, podle zkušeností z jiných regionů příprava zabere 1 až 2 roky a vlastní realizace další rok. Každopádně první představení záměru Domu přírody Brd je plánována už nyní v lednu při setkání odborné skupiny, která posuzuje pro každý Dům přírody všechny kroky – od původní myšlenky až ke dni uvedení do provozu.

* Jsou už po okrajích Brd vybudovaná odstavná parkoviště?

Vojenské lesy a statky budou odstavná parkoviště postupně zpřístupňovat, ale pro ta největší, která budou mít i nějaké zázemí, je nutno zpracovat projektovou dokumentaci a získat stavební povolení.

* Omezí existence CHKO těžbu dřeva v Brdech, na což si stěžují návštěvníci brdských lesů už delší dobu.

Problém není ani tak v tom, kolik dřeva se v CHKO vytěží, jako v tom, na kterých konkrétních místech k těžbě dochází a jaký je k tomu použit způsob. Pokud se dobře podíváme na lesní porosty v Brdech, tak je třeba si uvědomit, že převažují smrkové porosty a naopak chybí větší zastoupení dřevin jako je jedle, buk, ale i dub. Pro zlepšení kvality lesa jako celku je nutné provádět postupnou obnovu lesa, která se bez těžby neobejde. Rovněž naší snahou bude, aby v lesích byl více kladen důraz na další funkce lesa, než jen produkce dřeva. V Brdech se jedná o mimořádně citlivou záležitost vodního režimu, kde právě dobrý stav lesa může být jedním z nejlepších opatření jak při ochraně před povodněmi, tak i v období delších časových úseků s nedostatkem srážek.

* Uvažuje se tedy při obnově lesa s vyšším zastoupením listnáčů a také melioračních dřevin?

Tak jak jsem již v předchozí odpovědi zmínil, Správa CHKO Brdy bude vždy uplatňovat požadavky na zlepšení stavu lesa. Vyšší zastoupení listnáčů je jedním ze základních předpokladů.

* Jakým způsobem bude udržováno bezlesí na cílových plochách? V této souvislosti se hovořilo o možnosti pást krávy na Padrti, aby nezarostla. Je AOPK pro podobný způsob údržby bezlesí? Poslední dobou je moderní na podobná místa reintrodukovat velká zvířata, u nás dávno vyhynulá...

Péče o bezlesí je pro Brdy kardinální ochranářskou otázkou. My máme k dispozici celé spektrum činností, které by měli nebo mohli probíhat ve prospěch udržení bezlesých enkláv. V roce 2015 jsme zpracovali návrh postupu pro jednotlivé lokality, kdy pro každou je navržen konkrétní postup obsahující výčet možných opatření. Všechna opatření pro údržbu bezlesí jsou ve své podstatě zásahy, které narušují postup sukcese – tedy vývoje společenstva k rovnovážnému stavu – v našich středoevropských poměrech tedy k lesnímu ekosystému. Proto máme připravenu celou škálu takových opatření – jedná se o vyřezávání dřevin, pastvu ovcí a koz nebo dobytka, ale například i řízené požáry nebo pojezdy technikou k narušování vegetačního povrchu. Z pohledu veřejnosti to může vypadat jako nesmyslné – chránit přírodu tím, že ji částečně ničím, ale je třeba si uvědomit, že svojí pestrost může příroda uplatnit jen díky tomu, že k občasnému narušení dojde a v přírodě jevy jako požár nebo povodeň vznikaly vždy přirozeně a daly tak prostor pro druhy, které v lese v konkurenci ostatních neobstojí.

* Jak bude fungovat myslivost? Kdo bude stanovovat plány lovu a chovu zvěře?

Na myslivost je třeba pohlížet jako na další hospodářskou činnost. Správa CHKO může ovlivňovat myslivost pokud při ní dochází k poškozování přírody, nebo takové poškození hrozí. Pokud něco takového nastane, pak je důvod pro to, aby Správa CHKO Brdy ve spolupráci s orgánem státní správy myslivosti směřovala svoje požadavky na uživatele honiteb.

* Víme, v jak žalostném stavu jsou silnice, které patřily armádě. Uvažuje se o jejich opravě?

Na území zrušeného vojenského újezdu zůstávají všechny komunikace v kategorii účelových komunikací a bude je spravovat podnik Vojenské lesy a statky. Předpokládá se, že pro tyto účely budou komunikace rovněž udržovány a opravovány. S využitím komunikací jako silnic pro veřejnou dopravu se dosud nepočítá. Území CHKO Brdy je cenné především také tím, že zde neexistují ve větší ploše prvky klasické urbanizované krajiny a proto bude snaha tento stav udržet co nejvíce, tak aby CHKO nabídla lidem místo, kam si lidé můžou od civilizace jít na chvíli odpočinout.

Psaní komentářů k článkům na serveru Silvarium.cz zůstává přístupné pro všechny čtenáře. Pro vkládání komentářů je nutná registrace pomocí e-mailu. Pravidla diskusí na Silvarium.cz (Kodex diskutujícího) a stručný návod jak se registrovat naleznete zde.

Poslední komentáře

Anketa

Měl by stát přispívat na ekosystémové funkce lesů?

Naši partneři

Lesy ČR VLS UHUL ČLS LOS DYAS.EU PEFC LESmedium.SK Lesnicko-dřevařská komora ČR Arcibiskupské lesy a statky Olomouc s.r.o. Agrární komora ČR Projekt LARIXUTOR

Naše další weby

Sociální sítě