Na území České republiky se nachází více než dvě tisícovky mokřadů, přičemž čtrnáct z nich patří mezi celosvětově nejvýznamnější. Jsou to například šumavská, krušnohorská a krkonošská rašeliniště, třeboňské rybníky a rašeliniště Slavkovského lesa a jizerská rašeliniště Horní Jizera. Tato mimořádně cenná místa zadržují vodu v krajině, příznivě ovlivňují podnebí, jsou domovem mnoha vzácných rostlin a živočichů. Za poslední století u nás ale bohužel mokřadů ubylo kvůli zemědělské velkovýrobě.
Zlepšit situaci naštěstí pomáhají programy na obnovu funkcí krajiny a evropské dotace. V současné chvíli mohou například zájemci žádat o podporu projektů na podporu přírody a krajiny z Operačního programu Životního prostředí. Na projekty pro zlepšení vodního režimu v krajině mohou získat až stoprocentní podporu. Připraveno je pro ně 760 milionů korun.
Na záchraně mokřadů se však podílejí i další evropské dotační programy. Například Správa Národního parku Šumava připravila mezinárodní projekt na ochranu rašelinišť a podporu vodního režimu v krajině již v roce 2016. Tento projekt nese název „Přeshraniční revitalizace rašelinišť na podporu biodiverzity a vodního režimu na Šumavě a v Bavorském lese" a v září 2016 byla podána žádost o přidělení dotace na jeho realizaci v rámci evropského dotačního programu LIFE -prioritní oblast Příroda a biodiverzita. „Hlavním cílem projektu je zlepšení přírodního stavu a revitalizace rašelinišť, podpora zadržování vody v krajině, podpora biotopů pro vzácné naturové druhy a celkové zvýšení podpory veřejnosti pro obnovu rašelinišť a vodního režimu v krajině," říká Iva Bufková ze Správy Národního parku Šumava. Správa Národního parku Šumava je hlavním garantem a nositelem projektu a příjemcem podpory. Dalšími partnery projektu jsou NP Bavorský les, Jihočeská Univerzita České Budějovice a Bund Naturschutz Bayern e. V. Stěžejním blokem projektu je podle Ivy Bufkové realizace opatření na ochranu a obnovu rašelinných a mokřadních biotopů přímo v terénu, a to na celkové ploše 2 242 ha. Tato opatření zahrnují například revitalizaci 1 200 ha odvodněných rašelinišť, obnovu průmyslově těženého rašeliniště, obnovu přibližně 70 ha rašelinných lesů a 150 ha druhově bohatých rašelinných luk a také zlepšení stavu biotopů vzácných druhů, ke kterým patří tetřívek a střevlík Menetriésův. Velká pozornost bude věnována celkové obnově vodního režimu krajiny a některých mokřadů v okolí sídel na bavorské straně. Důležitou součástí projektu je monitoring a vyhodnocení úspěšnosti prováděných opatření a také komplexní program a blok aktivit pro veřejnost. V rámci projektu například budou mít návštěvníci i místní obyvatelé možnost přímo se zapojit do záchrany poškozených rašelinišť a mokřadů. Připravený LIFE projekt naplňuje cíle dlouhodobé koncepce národního parku Šumava, podle které se postupuje již od konce 90. let. Do dnešní doby tak bylo v regionu revitalizováno přes 600 ha odvodněných rašelinišť a téměř 5 km napřímených vodních toků.
Šumava je významnou mokřadní oblastí. Mokřady zaujímají téměř 1/3 rozlohy národního parku. Asi nejznámějšími a nejvýznamnějšími šumavskými mokřady jsou rašeliniště. Celkem je zde kolem 6 000 ha rašelinišť (cca 10 % území) a vyskytují se po celém území národního parku. V oblasti šumavských plání zaujímají dokonce kolem 25 % rozlohy území a ve Vltavském luhu až 70 %. To jsou podíly srovnatelné se severskými zeměmi a Šumava je tak jedním z nejbohatších rašeliništních regionů ve střední Evropě.
