Majitelé lesů v České republice ještě stále likvidují polomy, které způsobily v minulém roce vichřice. Situaci jim komplikuje nejen nutnost vypořádat se současně s pokračující kůrovcovou kalamitou, ale také s nedostatkem pracovníků a výrazným převisem nabídky dřeva nad poptávkou, která snižuje jeho cenu na trhu. Státní podnik Lesy České republiky, v jehož lesích od loňského srpna vítr poškodil asi 2,8 milionu metrů krychlových dřeva, by chtěl toto dřevo vytěžit do konce června. Jak uvedla mluvčí podniku Eva Jouklová, k těžbě ještě zbývá zhruba 900 tisíc metrů krychlových.
Loni v srpnu vítr Lesům ČR poškodil 320 tisíc metrů krychlových dřeva, následně největší škodu nadělal říjnový orkán Herwart, při němž padlo asi 1,6 milionu metru krychlových dřeva. Přes zimu zasáhl vítr asi 260 tisíc metrů krychlových a zatím poslední velkou škodu nadělala vichřice v polovině března, která poničila asi 600 tisíc metrů krychlových dřeva.
Roční objem těžby Lesů ČR se pohybuje kolem osmi milionů metrů krychlových.
Orkán Herwart nejvíce dřeva poškodil v horských oblastech Karlovarského kraje a na Vysočině v okolí Nového Města na Moravě. Březnová vichřice nejvíce stromů zlomila, nalomila nebo vyvrátila v Olomouckém kraji.
Souběžně s likvidací větrných kalamit se lesníci soustřeďují na likvidaci kůrovcové kalamity, která v Česku trvá od roku 2016. Loni Lesy ČR vytěžily 2,57 milionu metrů krychlových kůrovcového dříví. Kůrovcovou kalamitou jsou nejpostiženější lesy na severní Moravě v okolí Bruntálu, Města Albrechtice, Šternberků a Opavy. „Řadu poškozených stromů z větrných kalamit využijeme k pokládání lapáků, tedy obranných opatření proti kůrovci," řekla mluvčí Lesů ČR Eva Jouklová. Výdaje na boj s kůrovcem chtějí Lesy ČR letos zvýšit o čtvrtinu na 192 milionů korun. Podnik letos plánuje položení 250 tisíc lapáků z pokácených stromů a 45 tisíc feromonových lapačů. Podnik také chystá nákup téměř dvou tisíc insekticidních sítí, což je nový způsob ochrany dřeva před kůrovcem. Pro rychlejší likvidaci kůrovce také každý ze čtyř lesních závodů Lesů ČR zřídil na severní Moravě vlastní detašované pracoviště s vlastním polesím. Podnik připravuje také nákup dvou harvestorových souprav, což jsou stroje na těžbu dřeva. Soupravy v budoucnu umožní rychlejší zpracování i větrných kalamit.
Ani vlastníkům lesů ve Zlínském kraji se stále nepodařilo odstranit veškeré škody, které způsobil orkán Herwart, a v lesích zůstávají tisíce metrů krychlových kalamitního dříví. Práce na jeho likvidaci potrvají zřejmě až do letních prázdnin. Přitom Zlínský kraj patřil mezi regiony, které byly orkánem zasaženy nejméně.
Lesnímu družstvu obcí sídlícímu v Přibyslavi zbývá dotěžit něco přes desetinu polomů po říjnové vichřici. Družstvo patřilo k nejpostiženějším v kraji. Vichr v jeho lesích rozložených na Ždársku a Havlíčkobrodsku poškodil asi 40 tisíc metrů krychlových dřeva, což přibližně odpovídá objemu běžně těženému za rok. Zpracování plánuje .družstvo dokončit v červnu, než se začne rojit kůrovec.,Ale to chtějí všichni. Tím pádem je obrovský přebytek dřeva na trhu," řekl ředitel družstva Jiří Svoboda.
V Libereckém kraji se už podařilo odstranit většinu stromů polámaných a vyvrácených po loňském orkánu. V kraji orkán loni poškodil kolem 150 tisíc metrů krychlových dřeva. Zhruba čtvrtina z toho se musela odtěžit ve státních lesích spravovaných Lesy ČR. Podle krajského ředitele Ludvíka Řičáře se ještě pracuje ve vyšších polohách Jizerských a Lužických hor, kam se v zimě nemohli dostat kvůli sněhu. V Jizerských horách se netěžilo ani v některých místech, kde je magistrála pro běžkaře. Těžba stromů poškozených orkánem se podle Řičáře v těchto dnech dokončuje.
Horší kvalita dřeva
Zhruba půl roku od orkánu Herwart se lesníkům v Karlovarském kraji podařilo zpracovat většinu dříví z kalamit. Zpracování méně kvalitního dříví ale vlastníkům lesů způsobilo škody za desítky milionů korun. Karlovarský kraj byl z pohledu škod na lesích jedním z nejpostiženějších v republice.
Podle ředitele krajského ředitelství Lesů ČR Miroslava Roznera se na odklízení následků a kalamitního dříví začalo ihned pracovat, v horských oblastech toto zpracování ztěžovala vysoká sněhová pokrývka. Za pět měsíců se však povedlo odstranit více než 66 procent, na dalším se průběžně pracuje.
„Poškozené dříví má ale sníženou kvalitu a jeho cena je o několik stokorun nižší, tedy se zpracováním kalamitního dříví jsou spojené i ekonomické ztráty v řádu desítek milionů korun, doplnil Rozner.
Klesající cena dřeva má vliv i na hospodaření městských lesů v Litomyšli. Situace se zhoršuje druhým rokem. Trh je přesycený. Přebytek dřeva je kvůli větrným a kůrovcovým kalamitám i v okolních státech, řekl vedoucí odboru městské lesy Petr Novák. Obtíže mají i jiné lesní podniky. „Nabídka je výrazně vyšší než poptávka ve všech segmentech. Má to výrazný vliv na cenu. Začínají být odbytové problémy, dříví je těžké vůbec umístit na trhu. Pily nestačí přísun zpracovávat," řekl Novák. Předseda regionální organizace Sdružení vlastníků obecních lesů Radomír Charvát .očekává, že někteří majitelé lesů se mohou dostat do existenčních problémů. Dřevo prodávají za nižší a nižší ceny, utratí rezervy z minulých let a nezbude jim například na obnovu techniky a nezvládnou zvyšovat mzdy zaměstnancům. . Vlákninové dřevo na výrobu papíru stálo před dvěma lety 1000 korun za kubík, teď se prodává za 600 korun. Cena smrkové kulatiny klesla z 2450 na 1900 korun. Dřevozpracující firmy ani nechtějí dřevo odebrat," řekl Charvát
S výrazným převisem nabídky dřeva nad poptávkou a nedostatkem pracovníků se potýká dřevařská firma Uniles, uvedl její ředitel Petr Jelínek. Přetlak dřeva poznamenal celý loňský rok. Ve třetím čtvrtletí se propadla cena u smrkových kulatin až o 15 procent. Situace se oproti podzimu nyní ještě zhoršila vlivem vichřice z počátku letošního roku. „Celkově odhadujeme výši kalamity ve střední Evropě kolem 20 milionů metrů krychlových dřeva," uvedl Jelínek.
Cena všech druhů dřeva z jehličnanů v prvním čtvrtletí ještě poklesla a aktuálně se pohybuje na úrovni desetiletého minima. Cena smrkové kulatiny kvality B/C na odvozním místě se podle Jelínka pohybuje kolem 1900 korun za metr krychlový, což je zhruba o 200 korun méně než loni ve stejném období.
Škody v parcích
Desítky milionů korun zaplatí Národní park Šumava za zpracování dřeva v lesích po polomech způsobených loňskými vichřicemi. Celkem musí zpracovat 150 tisíc metrů krychlových dřeva a předpokládá se, že to proběhne do konce června. V srpnu vichřice polámala v parku 120 tisíc metrů krychlových dřeva, v říjnu asi 40 tisíc. Lesníci zde již zpracovali 110 tisíc metrů krychlových, nicméně náměstek ředitele parku Jan Kozel řekl, že správa parku vynaloží kvůli polomům navíc desítky milionů korun. Za posledních jedenáct let to byla nejrozsáhlejší událost tohoto typu na Šumavě.
Na území Krkonošského národního parku zbývá po vichřicích zlikvidovat asi 20 tisíc metrů krychlových dřeva. Správci parku vyčíslili celkové škody asi na 27 tisíc metrů krychlových dřeva. Dřevo chtějí zpracovat do konce června, aby se nepřemnožil kůrovec. KRNAP zapojuje do manipulace se dřevem v těžko přístupném terénu kromě specializovaných firem s lanovkovými systémy i místní chovatele koní, kteří se na práci v lese zaměřují. Nikde jinde nejsou tyto alternativní způsoby při práci v lese tak využívány, řekl náměstek ředitele správy parku Václav Jansa. „Lanovkovými systémy zpracujeme asi jednu třetinu ročního objemu těžeb," dodal. •
