logo Silvarium tisk
Kraj Liberecký
Jakub Bartosz

Vědci zjistili, že od poslední doby ledové se příroda v okolí Doks skoro nezměnila. Pravěcí lovci, básník Mácha i dnešní turisté jdou stále stejnými borovými lesy.

Vědci se podívali nově na Máchův kraj a překvapivě našli tajgu. Kdo chce zažít na vlastní kůži atmosféru severské tajgy, už nemusí cestovat daleko na Sibiř nebo Aljašku. Tajga je k mání i v Česku, a dokonce v nižších polohách. Máchův kraj, oblast mezi Doksy, Českou Lípou, Stráží pod Ralskem a Bakovem nad Jizerou, je podle vědců ostrovem tajgy ve světovém měřítku nejvíce vysunutým k jihozápadu.

Doposud končila tajga v Lužici

„Na základě zjištění z více nezávislých metod lze konstatovat, že místní krajina je izolovanou součástí tajgy,” popsal probíhající výzkum Dokska Jiří Sádlo z Botanického ústavu v Akademickém bulletinu. Podle vegetační mapy Evropy se tajgová vegetace vyskytuje souvisle od uralské hranice s Asií po Skandinávii a do střední Evropy zasahuje jen místy. „Dosud končila na polském pomezí v Lužici. Náš výzkum však ukazuje, že ostrovem této vegetace ve světovém měřítku, vysunutým nejvíc k jihozápadu, je právě Doksko,” upřesnil Sádlo. V Česku jsou oblasti splňující některé parametry tajgy, ale leží ve vyšších polohách na Šumavě nebo v Jeseníkách. „V nadmořské výšce jako Doksko je to překvapující,” říká Tomáš Chuman, geoekolog Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.

Co dělá z Dokska tajgu? Kromě převládající borovice je tu v pouhých asi třech stech metrech nad mořem původní dřevinou smrk, jehož výskyt v tak nízkých polohách Čech byl donedávna pokládán za druhotný. V porostu se smrk střídá s borovicí a také olše s otevřenými rašelinami.
Podle dosavadního výkladu podobu Dokska určilo hospodářské využití lesa, vojenský prostor a těžba uranu. Bory vznikly po vytěžení původních listnatých porostů a násilném vysazení jehličnanů. To je však podle Sádla potřeba přehodnotit. „Spojení místních živých systémů se považovalo za souhru okolností z říše paradoxů,” říká Sádlo. Jedním z nich je podivná směsice teplomilných a horských druhů. „Kombinace má svou logiku. Obojí jsou ve skutečnosti druhy kontinentálního rozšíření.”
Jedním z důkazů o „tajgovitosti” okolí Doks je také výskyt jeřába popelavého, kriticky ohroženého druhu. Ojediněle se zde vyskytuje i popelivka sibiřská, jejíž rozšíření naznačuje už samo jméno, nebo ostřice velkonohá. „Objevuje se zde dobrých 2 800 kilometrů od nejbližších výskytů na Urale,” podotýká Sádlo.

Vědci se při aktuálním výzkumu krajinného vývoje Dokska zabývají tamější biologickou rozmanitostí a reakcí evropské krajiny na změny klimatu nebo osídlení.
V krajině mezi Doksy, Českou Lípou, Stráží pod Ralskem a Bakovem se totiž během předchozích jedenácti tisíc let zastavil čas. „Na Doksku se během holocénu, což je období od konce poslední doby ledové, nic zvláštního nestalo. Ve střední Evropě je to docela mimořádné,” upřesnil Jiří Sádlo.

Většina české krajiny se totiž mění vlivem kolonizačních vln a klimatu. „Oblast borů, skal a rašelin trvá v původní podobě, jakou získala už v časném holocénu. Stejným písčitým borovým lesem stoupá k Bezdězu mezolitický lovec, Mácha i dnešní výletník,” dodal vědec. Doksko představuje muzeum lesů z doby raného holocénu, které jsou zároveň obdobou nynějších severských lesů pevninské Evropy. „V této oblasti se lesy zachovaly díky živinově chudým písčitým nebo rašelinným podkladům téměř bez hlinité složky,” upřesnil Sádlo.
S biology a botaniky spolupracují archeologové, kteří interpretují například pyly a makrozbytky v rašelinách. „Tajga Bezdězska je skutečně unikátní,” říká Petr Meduna z Archeologického ústavu Akademie věd.

„Krajina si udržela svou nedotknutelnost”

Podle něj se člověk tento kraj snažil kolonizovat, například ve vrcholném středověku, kdy byla na sklonku druhé třetiny třináctého století založena tři královská města Bezděz, Doksy a Kuřivody.
Plán se sice uskutečnil, ale... „Města existovala a existují dál, jenže skomírala; ostatně stačí je navštívit i dnes. To je pro nás zajímavá událost: přes všechnu,státní podporu se kolonizační boom nezdařil. Stručně řečeno, krajina zvítězila, udržela si svou nedotknutelnost,” upřesnil Meduna.

 

 

 

Psaní komentářů k článkům na serveru Silvarium.cz zůstává přístupné pro všechny čtenáře. Pro vkládání komentářů je nutná registrace pomocí e-mailu. Pravidla diskusí na Silvarium.cz (Kodex diskutujícího) a stručný návod jak se registrovat naleznete zde.

Poslední komentáře

Anketa

Souhlasíte s pokutami pro myslivce za nesplnění minimální hranice lovu určené státem?

Naši partneři

Lesy ČR VLS UHUL ČLS LOS DYAS.EU PEFC LESmedium.SK Lesnicko-dřevařská komora ČR Arcibiskupské lesy a statky Olomouc s.r.o. Agrární komora ČR Projekt LARIXUTOR

Naše další weby

Sociální sítě