Název: Šumava otevře "zakázaná" místa
Zdroj: Mladá fronta Dnes
Datum: 28.08.2007
Autor: JAN GAZDÍK
Rubrika: Z domova
Redaktor MF DNES se dostal do dosud uzavřené zóny národního parku. Správci Šumavy zde chtějí provázet turisty
Modrava - Divoká a lidem dosud nepřístupná příroda se zanedlouho otevře na Šumavě. Její návštěvníci tak poznají místa, kvůli nimž je národní park světově jedinečný.
"Lidé nemohou získat k šumavské přírodě vztah, když před nimi ty nejcennější části parku zavřeme," naznačuje jeho nový ředitel František Krejčí cestu, kudy by se měl rozvoj chráněných částí Šumavy ubírat. MF DNES tak jako první nahlédla do nového projektu, který veřejnosti zanedlouho předloží Správa Národního parku Šumava.
Krejčí odmítá své předchůdce kritizovat, nabízí nicméně zcela odlišnou koncepci rozvoje chráněných částí Šumavy. A už o poznání zdrženlivěji dodává: "S jinými představami o rozvoji Šumavy souvisí i příchod nových lidí."
S botanikem do tundry
A jak to uvnitř tohoto "zeleného trezoru" vypadá? Výsledek celodenního putování dosud uzavřenými zónami parku je jednoznačný: nejezděte za panenskou divočinou do Skandinávie či Kanady, počkejte si na otevření Šumavy. Rokytská či Modravská slať nabízejí navíc natolik ojedinělá místa, že jsou místy srovnatelná se skandinávskými či zaoceánskými rezervacemi. V té šumavské pak budou skupiny turistů doprovázet vyškolení průvodci, kteří lidem vysvětlí, jak se téměř netknuté části přírody v minulosti vyvíjely či jaké byly důsledky postupného osidlování dříve těžko proniknutelných šumavských hvozdů.
"Turisté si budou moci určit, jakého průvodce vlastně chtějí. Zda botanika, zoologa, ekologa, geologa nebo znalce na historii osídlení Šumavy. Dosud uzavřené oblasti nejen uvidí, navíc jim budou i rozumět," vysvětluje ředitel Krejčí.
Mrtvý, nebo živý les?
Stojíme uprostřed ještě nedávno mrtvého lesa, k jehož zkáze přispěl kůrovec. Správa parku se však i přes katastrofický pohled na suché smrky rozhodla, že to nechá na přírodě. Dnes mrtvý les ožívá. Suché stromy slouží nové vegetaci jako zdroj důležitých živin a částečně i ochrany před sluncem. A hlavně: těžbou nebyl narušen životně důležitý vodní režim půdy: pramínky potůčků nevyschly, protože nebyly rozježděny, čímž půda i pro nový les zachovává dostatek vláhy.
"Pohled na umírající stromy může někoho odpuzovat či dokonce pobuřovat. Ale tím, že necháváme přírodu sobě samé, ji vracíme do původní podoby. Já se naopak právě v takové přírodě cítím dobře a odpočinu si v ní," říká František Krejčí.
Uznává však, že i kvůli pohledu na umírání statných stromů vypadá takový les drsně a občas i nebezpečně. Ale do pravých úhlů vytěžený, zpracovaný a nově osázený les prý jen málokomu něco řekne.
Túry do lidmi dosud jen minimálně dotčených částí Šumavy jsou zajímavé bez ohledu na počasí. Kouzlo horské přírody prý vyniká naopak právě při mlžných oparech, nízkých mracích, dokonce i v dešti. Kvalitní boty či vodu odpuzující bunda s kalhotami pak jsou tady podmínkou.
Rezervace bez šikany
I když vedení parku nehodlá slevovat z ochranářských kritérií, která umožňují vznik nových staveb jen v přesně odůvodněných případech, zároveň mu záleží na tom, aby Šumava přitahovala novými nápady.
"Vím, že je to běh na dlouhou trať, ale rádi bychom se jednou provždy odstřihli od praxe, kdy správa parku měla punc organizace, která jen šikanuje lidi. Jsme tu kvůli nim i ochraně přírody. Tím jsou také dány mantinely," vysvětluje ředitel Krejčí. A vypráví o průvodci nad jiné kvalifikovaném, jehož odborný výklad turistům měl podstatnou vadu. Pokaždé se stočil na jediné: lidem by navždy zakázal vstup do unikátních šumavských rezervací. Od průvodcovství byl tento odborník rychle odstaven.
Domy o zlatu, skle či dřevě
K nové tváři Šumavy, která by měla přitáhnout více turistů, patří i nově zřizovaná návštěvnická centra. To první - dřevařský dům na Modravě - bude otevřeno v sobotu. Šesti miliony na něj přispěla Evropská unie, která návrat krajiny do někdejší podoby a připomínání její historie považuje za jednu z priorit.
Lidé se v "dřevařském domě" na Modravě dozvědí vše o dřevě - přesněji o stromech na Šumavě. Ať již o původních pralesích, Schwarzenberském kanálu, který spojuje Vltavu s Dunajem a jímž se plavilo ze Šumavy dřevo do Vídně, nebo o tom, jak odhadovat stáří stromů. Dřevomodeláři si pak mohou v dílně vyrobit pod dohledem odborníka suvenýr, který jim Modravu připomene. Dřevařský dům pamatuje kromě toho i na odpočinek a občerstvení turistů.
Historie Šumavy je podle modravského starosty Antonína Schuberta pro návštěvníky stále velkou neznámou: "I proto jsme ten dům postavili."
Šumava trpí podle Schuberta dodnes studenou válkou, při níž ztratila identitu. Starousedlíci byli vystěhováni a mnohé vesnice srovnány se zemí. Bude prý ještě nějaký čas trvat, než si lidé v Česku uvědomí její hodnotu.
Časem by tak například v Prášilech mohl vzniknout dům o výrobě papíru na Šumavě, v Rejštejně zase o sklu (vyráběla se tam zrcadla), jinde o těžbě zlata (dobývalo se i v Horské Kvildě), košíkářství či malbě na sklo. A počítá se i s dílnami. Podobná návštěvnická centra přinášejí lidem zábavu a zaplní čas, když počasí túře nepřeje.
Volám ještě řediteli Krejčímu kvůli upřesnění několika detailů, většinu dne ho však zaměstnává jiný projekt - "zoo program". Chce totiž lidem ve speciálních výbězích ukázat původní zvěř Šumavy: rysa, vlka, vydru či jelena. Vždy s ohledem na místa jejich výskytu. Vlka mimochodem jeden z lesníků minulý týden u řeky Křemelné zahlédl.
***
"Turisté si určí, jakého průvodce vlastně chtějí. Zda botanika, zoologa, ekologa, geologa či znalce osídlení." ředitel šumavského parku František Krejčí
Foto popis: UNIKÁTNÍ PŘÍRODA. Lidem by se v chráněné oblasti Šumavy v okolí řeky Vydry měla zpřístupnit i místa, kam se dříve chodit nesmělo.
Foto Autor - Foto - PROFIMEDIA. CZ
Monitoring médií
- úterý 16. červenec 2024
- Jednání k vypořádání připomínek vůči plánovanému NP Křivoklátsko bylo zrušeno (ČTK)
- CENIA se podílí na budování přeshraničního systému včasného varování proti lesním požárům (MŽP)
- Požár po pálení klestí: ve Skuhrově nad Bělou zasahovaly tři hasičské jednotky (rychnovsky.denik.cz)
- Lesní správa Český Rudolec likviduje následky bouře v okolí hradu Landštejn (jcted.cz)
- Bouře působí miliardové škody, důsledná dokumentace je klíčová (ct24.cz)
- Myslivci přijdou o vliv a bude to dobře, míní šéf lesnické organizace (Hospodářské noviny)
- Novou naučnou stezkou provedou hajný Viktor s mnichem Fortunátem (Olomoucký deník)
- Kdo zaplatí nadbytečné kontroly odlesňování? Nikdo se nehlásí (ekonomika.iDNES.cz)
- Až poznáme, co krajina uměla před odvodněním, začneme vodě její prostor navracet. Lukáš Linhart vysvětluje, proč je dobré mít mokřady (ekolist.cz)
- MŽP svolalo jednání k NP Křivoklátsko, podle starostů ze dne na den (ČTK)
Poslední komentáře
-
Jakub Hruška: Česká krajina zažívá krizi biodiverzity. V přírodě ubývá hmyzu, ptáků, v podstatě všeho (novinky.cz)
Tento vědec hrozí kůrovci a že za další desetiletí opět vše sežerou...že ... -
Naše lesy nesežral kůrovec, ale klimatická změna, tvrdí entomolog Hulcr (ČRo - plus.cz)
Pindy a pindy... vědci lesy nezachrání, může to být jen motivovaný ... -
Ve státech EU se zvyšují požadavky na odložení EUDR
" V důsledku toho stojí v současnosti dřevozpracující průmysl před ... -
Ovlivňuje borovice lesní růst douglasky tisolisté?
Taky dobrý čtení. -
Ovlivňuje borovice lesní růst douglasky tisolisté?
Fakt by to měl celý přečíst každej, kdo o ní začal snít. Nikde jinde ... -
Ovlivňuje borovice lesní růst douglasky tisolisté?
Douglaska nepřežívá pod 900 mm ročních srážek. Kolik že naprší u ... -
Ovlivňuje borovice lesní růst douglasky tisolisté?
A úplně "ideál" 8) je pak sadit douglasku na borové lokality. 8) " ... -
Ovlivňuje borovice lesní růst douglasky tisolisté?
A pár foteček, pro ty, co jí plánují sadit.