Starosta Antonín Schubert z Modravy zaútočil (Pod tlakem ekoaktivistů, LN 7. 6.) velmi tvrdě na novelu zákona o ochraně přírody a krajiny (ta se má týkat všech národních parků v ČR – tedy i Šumavy). Kdo dlouhodobě zná jeho názory, nemohl být překvapen. Mne zaskočilo, že kromě útoků na „ekoaktivisty" obsahoval text řadu omylů.
Novela zákona je prý „podkopání základů demokracie": Zákon o ochraně přírody a krajiny, jako jeden z mála v ČR, již od roku 1992 svěřil obcím v § 71 rozsáhlé pravomoci.
Mimo jiné účast na všech správních řízeních, která vede správa národního parku. Na tom se nic nemění. To, že nebudou moci vetovat zónaci, plány péče apod. (jako to na Šumavě některé obce činily v posledních deseti letech), rozhodně neznamená „podkopání demokracie". Rozhodnutí správ národních parků bude soudně přezkoumatelné.
Omyl druhý – národní park „neohrožují developeři": Rozsáhlý stavební boom, který probíhal v posledních 25 letech především v intravilánech obcí na území národního parku, by jednoho dne měl skončit. Jinak se totiž stane, že národní park zastavíme budovami a přírodu vystěhujeme. V čele tohoto boomu stály obce, přivedly do národního parku desítky a stovky podnikatelů z vnitrozemí. Ti zde nastavěli ubytovací kapacity, aniž v parku bydlí. Nic proti tomu. Šumava byla z hlediska ubytovacích možností „podvyživená". Nicméně nyní začala hrozit fáze stavební „obezity".
„Neomezená moc" správ národních parků je omylem třetím: Starosta Schubert se postavil do role nepolitické. Tvrdí, že se jen snaží, aby obec Modrava byla dobrým místem pro život. V pořádku. Zastupuje názory 72 trvalých obyvatel obce Modrava a je jejich voleným představitelem. Drtivou většinu rozsáhlého katastru obce vlastní stát zastupovaný správou národního parku. On je tím, kdo musí určovat, co se na těchto pozemcích bude dít a v jakém rozsahu na nich bude chránit přírodu. Tento stát se rozhodl pro národní park, který má určité národní i mezinárodní parametry. Národní park obci Modrava nijak neškodí. Samospráva musí respektovat stát.
Omyl čtvrtý – „ekoaktivisté" protlačují nový zákon: Pracoval jsem několik let ve státní správě a mám relativně bohatou zkušenost z přípravy legislativy (v letech 1998–2006 jsem byl členem legislativní rady vlády). Nikdy jsem žádný tlak ze strany ekoaktivistů neviděl. Naopak. I oni jsou vůči novele kritičtí, protože podle nich jde tato novela příliš na ruku obcím. Zdá se tedy, že MŽP předložilo relativně vyvážený návrh. Navrhlo jednotný model pro všechny parky na území ČR a připravilo jeho kompromisní podobu. Na tom není nic špatného.
Závěr článku pana Šuberta vítám. Je opravdu třeba zveřejnit informace, zda Národní pak Šumava nebyl zneužíván jako „finanční dojná kráva". Na jednom z předních míst je třeba zveřejnit dotace obcím na území NP, které obdržely od státu a Státního fondu ŽP za posledních 25 let. Budou jistě nemalé. Na čističky, infrastrukturu, ochranu životního prostředí i rozvoj. Dále dotace podnikatelům do jejich penzionů a hotelů z prostředků evropských i domácích.
To, že obce nebudou moci vetovat zonaci, plány péče apod., neznamená „podkopání demokracie". Rozhodnutí správ národních parků bude soudně přezkoumatelné.
O autorovi| SVATOMÍR MLČOCH advokát
