redaktor
--------------------
Divoká příroda a v chráněných územích láká stále více návštěvníků. Na hranici Národního parku Bavorský les se příroda vyvíjí bez zásahu člověka už desítky let. Současná stabilita byla v historii i zde vykoupena bouřlivými diskusemi.
prof. Dr. Anton FISCHER, bývalý děkan Lesnické fakulty Technické univerzity v Mnichově
--------------------
Lýkožrout je vždycky problémem. Pokud pečujete o území s lesním ekosystémem. Mnozí jsou přesvědčeni, že je dobré tu mít kůrovce, protože pomáhá ekosystému vrátit se do přírodního stavu. Někteří lidé ovšem samozřejmě tvrdí, že lýkožrout ekosystém ničí. Základem pro správné vědecké rozhodnutí je politická vůle, vláda, která rozhodne - ano, víme, že jde o přírodní proces, chceme ho podpořit a v této podpoře setrvat, ne proti vůli lidí, ale v souladu s nimi. V našem Bavorském národním parku jsme měli to štěstí, že taková politická stabilita nastala a od roku 1970 jsme měli pouze tři ředitele parku. Taková politika pak společně s administrativou mohou rozvíjet plán dlouhodobého řešení kůrovcových kalamit způsobem, který je pozitivní pro přírodní ekosystém a přijatelný pro veřejnost. Obojí společně je důležité.
redaktor
--------------------
Na české straně je to zcela naopak. Za dobu existence parku se vystřídalo 15 ministrů životního prostředí, kteří v rozhodnutích o šumavské přírodě předváděli často veletoče. Už desátým ředitelem parku je přírodovědec Pavel Hubený. Vede park ve chvíli, kdy do parlamentu míří další zákon slibující Šumavu uklidnit.
redaktorka
--------------------
Co považujete za úplně nejdůležitější v té novele zákona 114?
Mgr. Pavel HUBENÝ, ředitel Správy NP Šumava
--------------------
Nejdůležitější považuji ten, že ta zóna C je o managementu, že je tady konečně zákon, který jasně říká - existuje území v národním parku, který je třeba ponechat samovolnýmu vývoji bez zásahu. To nikde doteďka nebylo nikde jasně napsaný a v té novele to je. Ideální by bylo, kdybychom se mohli domluvit na nějaký dlouhodobý strategii v regionu a ve kterých by ta správa prostě šla pořád jedním směrem jednoznačně zřetelně, aby tam nebyly takový ty kroky, uděláme bezzásahovost a za rok zase z tý bezzásahovosti ustoupíme, to prostě není dobře pro les, ani pro personál, pro nikoho. Takže my vycházíme z těch managementových ploch, který platily posledních několik let. My říkáme - tyhle ty chceme zafixovat, chceme je udržet a chceme v dalších 15 letech připravit, řekněme, dalších 25 % území proto, aby za 15 let se mohlo říct nebo mohlo rozhodovat o tom, jestli se rozšíří bezzásahovost nebo nerozšíří.
redaktor
--------------------
Proti připravené novele, kterou na jaře přijala česká vláda, ovšem ostře vystupuje Svaz šumavských obcí.
Ing. Antonín SCHUBERT, starosta Modravy, předseda Svazu obcí NPŠ
--------------------
Novela zákona 114 o ochraně přírody a krajiny je pro mě dost smutným příběhem, protože my jsme prosazovali samostatný zákon o Šumavě. Šumava má specifika, které nemá žádný jiný národní park v České republice. Už jenom to, že tady stojíme na území obce a tento barák, všechny baráky, který tady jsou ve všech obcích, jsou součástí přírody národního parku, čili jsou součástí toho hlavního cíle národního parku, a to je zpralesnění, to je přeci nesmysl. Nemůžeme nechat zpralesnit tady tyhle ty budovy, nemůžeme nechat zpralesnit náves, nemůžeme nechat zpralesnit prodejnu, ani mateřskou školu, ani školku.
doc. RNDr. Jakub HRUŠKA, CSc., Česká geologická služba, člen Rady NPŠ
--------------------
V novele zákona 114 žádnou oporu pro takový tvrzení jako neshledávám, to je podle mě jako blábol s odpuštěním.
redaktorka
--------------------
Tohle opravdu z něčeho vyplývá? To si myslíte, že chce prosadit ministerstvo nebo někdo jiný?
Ing. Antonín SCHUBERT, starosta Modravy, předseda Svazu obcí NPŠ
--------------------
No, to je základní strategický cíl, který je stanoven v paragrafu pro národní parky v novele zákona.
Mgr. Richard BRABEC, ministr životního prostředí
--------------------
Víte, pan starosta Schubert vzhledem k tomu, že toho o tom parku, koneckonců je to jeho bývalý zaměstnanec, což možná málokdo ví, tak vzhledem k tomu, kolik o tom parku ví, tak občas říká věci, které tak zásadně nejsou pravda, že to prostě nemůže být omyl, protože on dobře zná ten zákon, on dobře zná tu novelu. Já jsem s panem starostou Schubertem strávil mnoho hodin debat, které byly velmi přátelské a pokud někdo říká něco takovéhleho, tak je to samozřejmě opravdu zjevná nepravda a je na ní X důkazů, protože to zpralesnění, to znamená, že by šlo o divočinu, vlastně bezzásahovou, bezzásahovost, tak naopak tato novela přináší naprosto revoluční princip a je to moratorium na jakéhokoliv změny zonace a zdůrazňuji a říkám zcela otevřeně, že my nepředpokládáme zvýšení té první zóny nebo té bezzásahové zóny oproti tomu stávajícímu stavu. Tam se bavíme o nějakých 22-23 %, to je v podstatě dnešní stav a teprve po uplynutí minimálně 15 let se dá začít hovořit o tom, co s tou zonací dál. Tak to já si myslím, že je přesně to, co ty obce chtěly a co chtěly i kraje. Stabilitu, stabilitu a předvídatelnost, jak se v tom parku budeme chovat.
redaktor
--------------------
Otázkou také je, která území mají být nepřístupná veřejnosti. Novela obsahuje velkou novinku, ruší zákaz vstupu do prvních zón. Místo toho by měla být v odůvodněných případech vyhlašování klidová území,
Ing. Antonín SCHUBERT, starosta Modravy, předseda Svazu obcí NPŠ
--------------------
My jsme položili základní otázku ministerstvu životního prostředí, jestli stávající výměra první zóny je v něčem rozdílná s připravovanými klidovými zónami. A dostali jsme odpověď, že v zásadě ne. Čili je to jakýsi bianco šek. Tady souhlasíme s nějakými klidovými zónami, který budou, nevím jak veliké. Podle znění novely může být klidně znepřístupněno 100 % národního parku.
Mgr. Richard BRABEC, ministr životního prostředí
--------------------
Ta klidová území opravdu budou opatřením obecné povahy, do kterých obce budou moct hovořit, budou je klidně moct nechat soudně přezkoumat a naopak my chceme otevřít tu Šumavu tomu šetrnému turismu a pustit lidi, kam doteďka nemohli, protože třeba je tam první zóna, která je doteď nepřístupná jinak než po značených stezkách, ale je tam celá řada míst, kde prostě už to nechrání ty kriticky ohrožené druhy ať už živočichů nebo rostlin a správa národního parku na základě odborného posouzení bude muset zdůvodnit ta klidová území, proč a třeba v jakých částech roku tam někoho pustí, nebo naopak nepustí.
Ing. Antonín SCHUBERT, starosta Modravy, předseda Svazu obcí NPŠ
--------------------
Považuji za velmi nebezpečný populismus ze strany pana ministra, že říká veřejnosti, že je bez problémů pustí do první zóny. Ty první stávající první zóny obsahují nejen velmi nebezpečné plochy s odumřelým stromovým patrem, kde na člověka může padnout strom, může zakopnout, zabít se, to je jedna věc, ale druhá věc je, jako to pustíme lidi do bažin? To je tam potom budeme tady jako zachraňovat nebo složitě zjišťovat, kam ten člověk teda vstoupil a kde se potencionálně mohl utopit?
Mgr. Richard BRABEC, ministr životního prostředí
--------------------
Určitě ne, to je taky naprosto lichý argument, když se podíváte dneska, jak je třeba značená ta první zóna, tak tam také není každých 10 metrů tabulka pozor I. zóna nebo je tam ostnatý drát a co si budem povídat, počet strážců na velikost národního parku zdaleka není takový, abychom rojnicí ochránili celé území. To znamená, že ti lidé tam vstupují na vlastní nebezpečí, tak je tomu i dneska prostě, protože ani dneska jim nikdo nemůže zakázat, aby tam šli, oni tam prostě mohou jít. A jsou oblasti i druhé zóny, které jsou třeba ..., mohou být nebezpečné, jsou tam, jsou tam vývraty, prostě jsou tam nebezpečná místa, takže to je skutečně argument, který určitě neobstojí.
doc. RNDr. Jakub HRUŠKA, CSc., Česká geologická služba, člen Rady NPŠ
--------------------
To, že se v novele zákona počítá s tím, že budou přístupné první zóny, je podle mě v pořádku, a to ze dvou důvodů, za prvé ty první zóny budou zvětšeny a nebudou už zaujímat marginální část 12 % národního parku, ale budou zaujímat nejméně v současné době zhruba 25 %, a to už je velká část toho území. A já si myslím, že aby se nemohlo vstupovat na tak velkou část území, už je příliš mnoho. Jeden z hlavních důvodů, proč je často potřeba do těch cenných území nevstupovat, je přítomnost tetřeva hlušce, a ten je na to rušení citlivý v určitých částech roku. Čili já jsem přesvědčen o tom, že vytvoření klidového území na jaře a začátkem léta a otevření toho prostoru dejme tomu v pozdním létě a na podzim zpět, je naprosto v pořádku a že to bude fungovat.
MVDr. Jaromír BLÁHA, expert programu Lesy Hnutí Duha
--------------------
Ta zásada je správná, divočinu samozřejmě je potřeba zpřístupnit lidem. Ta regulace pohybu u turistů, návštěvníků národního parku musí nicméně zohlednit potřeby i ostatních druhů, které mají v tom parku přežít, stejně tak není možné asi úplně otevřít rozsáhlé oblasti rašeliniště davům turistů, zvlášť když Šumavu navštíví ročně 2 miliony lidí, představte si, jak by vypadaly rašeliniště, když by tam denně prošlo 200-500 lidí. Takových oblastí, kde je potřeba nějakým způsobem regulovat návštěvnost, tak je podle našeho odhadu zhruba 20 %. Jestliže ale správa národního parku a ministerstvo životního prostředí v plánu péče navrhuje ponechat přírodě pouze nějakých 23 nebo 24 % rozlohy parku přírodě a přitom víme, že na 20 % parku musí být pochyb návštěvníků nějakým způsobem usměrněný, tak pak říkat, že otevíráme divočinu lidem, je blamáž. Proto, aby tahle myšlenka skutečně fungovala, tak je potřeba nechat přírodě, nechat divočině alespoň polovinu národního parku. Je to národní park a ten požadavek přece není nijak přemrštěný nechat polovinu národního parku přírodě a polovinu národního parku pro šetrné hospodaření místních lidí.
redaktor
--------------------
O rozsah území věnovaných přírodě se na Šumavě bojuje už 20 let a velký spor pokračuje i o to, jak pečovat o nižší polohy, kde se proti kůrovci dlouhodobě zasahuje. Za předchozích ředitelů Stráského a Mánka se začala omezovat přeměna umělých smrkových monokultur. Současné vedení tento přístup nemění.
Petr JEŠÁTKO, lesník a bývalý lesní inspektor NPŠ
--------------------
Naprosto se zanedbává výsadba listnatých sazenic, jedle, holiny se nezalesňují i po největších kalamitách během několika let byly holiny zalesněny, dneska vykazuje park 430 hektarů holin. A co je horší, že se sází minimum jedle. Jedle v plánech péče byla vždycky preferovaná. Když si vezmu plán péče z roku 2000, kde byl i současný ředitel členem vedení, tak slova - jedle bělokorá - nadcházejících 30 let maximálně využít pro přirozenou obnovu a podsadby jedle na všech stanovištích jejich původního výskytu, kde to vývojové stádium lesního ekosystému a porostní poměry dovolí. Důležitá věc, v horizontu zhruba 50 let hrozí riziko ubývání reprodukčních zdrojů. To znamená, že se tady se bojuje o záchranu šumavský jedle a současný vedení naprosto hazarduje s tím a naprosto to ignoruje.
MVDr. Jaromír BLÁHA, expert programu Lesy Hnutí Duha
--------------------
Jde o nižší polohy, kde by normálně rostl smíšený lesy, to znamená, smrky, buky a jedle. V těch vysokohorských polohách se příroda obnovuje sama, prostřednictvím kůrovce zase tam vyrůstají horské smrčiny, protože buky a jedle tam růst nemohou. Nicméně v těch nižších polohách buky a jedle chybí a tam, kde se samy nezmlazují, tak tam je potřeba je uměle vnášet, dodávat, vysazovat.
Petr JEŠÁTKO, lesník a bývalý lesní inspektor NPŠ
--------------------
Jsme v sedmý a šestým vegetačním stupni, kde to není horská smrčina osmivegetační stupeň, kde převládá smrk, ale tady byly vždycky smíšený porosty, ale v minulosti tady byly uměle založený smrkový monokultury, a proto se snažíme už 25 let to přeměňovat. Smrk sem nalítne sám a doplňujeme to jedlí, bukem a javorem klenem. Ovšem musíme jít v předstihu dostatečným, aby se ta jedle, buk dostala do výšky a ten smrt vidíte, že je v podúrovni a bude čekat a bude furt v podúrovni a bude mezi sebou dělat diferenci.
redaktor
--------------------
Jen o několik metrů dál můžeme porovnat, jak v těchto místech vypadá přirozená obnova.
Petr JEŠÁTKO, lesník a bývalý lesní inspektor NPŠ
--------------------
Jsme ve stejným smrkovým porostě, kde stejně kůrovec žral, akorát o několik let později a podívejte se, co za námi vzniká, opět smrková monokultura, sice z přirozené obnovy, ale zase smrková monokultura, takže je to opět toho, co chceme.
redaktorka
--------------------
Je vám v poslední době vytýkáno, že omezujete třeba podsadby, že omezujete takové ty rekonstrukce původního lesa, jaké jsou tedy vaše plány v tomhle směru?
Mgr. Pavel HUBENÝ, ředitel Správy NP Šumava
--------------------
Omezovat, omezovat tyhle ty zásahy, protože my jsme se dostali do situace, že víme, že ta schopnost tý regenerace lesa je sama o sobě tak veliká, že za prvé těma zásahama, který my děláme, ovlivňujeme minimum. Za 20 let my jsme vysázeli maximálně 3 % toho, co tady vidíte okolo růst, to je zanedbatelný množství. Takže ta naše snaha, my víme, že ta naše snaha není úplně efektivní a že neodpovídá vynaloženým prostředkům, jedna věc. Druhá věc je, že zkoumání toho, jak se ten les chová, nás vede k přesvědčení, že přirozená obnova přesně dělá to, co ta příroda chce. Pokud tam do toho území ten buk prostě nikdy pořádně neproniknul, tak je nesmysl ho tam sázet, protože, když ho tam teďka vysadíme, tak on zajde, jo, jsou to vyhozený prostředky.
Petr JEŠÁTKO, lesník a bývalý lesní inspektor NPŠ
--------------------
Tady ještě v roce 2010 před nástupem pana Stráského se dělaly podsadby na ploše 50,85 hektarů. V roce loňském 2014 už to bylo pouze 11,84. V roce 2010 se vysázelo listnatejch sazenic, který slouží k té přeměně, 558 500. V roce loňském 185 200. Tady vidíte, že je naprosto zanedbávaná pěstební činnost, přeměna smrkovejch monokultur a pokud chceme vytvořit ze zásahovýho území na Šumavě další semeniště kůrovce do příštích let, ekologicky labilní porosty, místo ekologicky stabilních porostů, tak pokračujme v téhle té péči.
redaktor
--------------------
Po letech soudních sporů a přešlapování na místě nyní nemá Národní park Šumava ani platný plán péče, což situaci komplikuje. Každopádně parlament bude mít už brzy šanci stanovit pro všechny národní parky jednoznačná pravidla, jak v zásadách péče o les, tak třeba i v další kontroverzní oblasti, pravidlech výstavby na území jednotlivých zón.
MVDr. Jaromír BLÁHA, expert programu Lesy Hnutí Duha
--------------------
Bylo by dobře, kdyby ke konsensu došlo a ten návrh ministerstva životního prostředí k tomu vykročil, není to konfrontační návrh, jako byl ten předchozí návrh senátorský, který chtěl ten národní park prakticky zlikvidovat. Ty předchozí návrhy v podstatě rozšiřovaly stavební zóny v národním parku, místa, kde teď už mají skoupené pozemky různí, různé developerské firmy, spekulanti s pozemky a tak dále. Jedno z pozitiv toho současného návrhu ministerstva je právě to, že dává jasná pravidla pro další zástavbu národního parku tak, aby nedocházelo k výstavbě ve volné krajině a v podstatě reguluje i ta stavební pravidla kolem obcí.
Mgr. Richard BRABEC, ministr životního prostředí
--------------------
Věřím, že tento základ té novely zákona 114 je fakt historickou možností, jakým způsobem bychom zájmy těch hlavních skupin mohli dát dohromady a až by to nakonec jako mělo klapnout.
Ing. Antonín SCHUBERT, starosta Modravy, předseda Svazu obcí NPŠ
--------------------
Tak já nevím, já si myslím, že se v té frašce bude ještě dlouho pokračovat i na tom projednávání té sněmovny.
doc. RNDr. Jakub HRUŠKA, CSc., Česká geologická služba, člen Rady NPŠ
--------------------
Parlament je naprosto nepredikovatelné těleso a v systému, kde každý jednotlivý poslanec může přinést pozměňovací návrh, se obávám velkého, velkého tlaku na to, aby se výměnou za jiné politické službičky měnily paragrafy tohoto zákona, toho se tedy obávám velmi.
