Letošní turistická sezona se v Národním parku Šumava vydařila lépe než ty předchozí. Návštěvníky láká i suchý les. Nejvíc ale táhly příběhy ze seriálu Policie Modrava a nový výběh vlků v Srní.
ŠUMAVA Třiatřicet tisíc lidí se za dva měsíce od otevření vydalo pozorovat smečku vlků do návštěvnického centra na Srní. Skoro 100 tisíc lidí už prošlo informačním centrem na Kvildě. O čtyři tisícovky víc lidí, než loni vyšlo na Poledník.
Už z těchto čísel je jasné, že letošní letní sezona v Národním parku Šumava byla mimořádně úspěšná. A o dost překonala návštěvnost posledních let. Přímo do přírody se vydalo na 900 tisíc turistů.
Počet lidí se na Šumavě zvýšil plošně. Jen na některých územích, například Stožecku, zaznamenali strážci parku nebo pracovníci informačních center pokles počtu turistů. „Tento pokles ale není nijak dramatický. A naopak v okolí Prášil nebo na Modravsku jsme zaznamenali jasně stoupající trend. Můžeme tak říci, že za poslední tři roky má návštěvnost Šumavy jasně vzrůstající tendenci," říká mluvčí Správy NP Šumava Jan Dvořák.
Stejně jako v jiných letech byla i letos mimořádně úspěšná nabídka, která láká na prezentaci šumavského Zooprogramu. K té navíc letos přibyla také dvě centra, která na Kvildě přibližují návštěvníkům život jelenů a na Srní umožňují návštěvníkům vstoupit přímo do výběhu vlků.
Tato místa přilákala desetitisíce lidí i přesto, že byla otevřena až v druhé polovině letošní letní sezony. Kromě nich návštěvníci mířili třeba do pstruží líhně v Borových Ladech nebo oblíbeného Sovince. Pozorování života zvířat přilákalo v letošním roce na Šumavu celkem 135 tisíc návštěvníků.
Informační centra NP Šumava zaznamenala nejvyšší počet návštěvníků za poslední tři roky. Nejvíc lidí přijelo na Kvildu, příliš nezaostával ale ani Stožec, Idina Pila nebo Kašperské Hory. „Z mého pohledu se jednalo o nejsilnější sezonu za posledních deset let. Kvilda má výhodu, že je na Šumavě prakticky tranzitní obcí. V letošním roce jsme například rozšířili nabídku našeho muzea a galerie a z jejich návštěvnosti vyplývá, že do nich přijde víc lidí než do srovnatelných zařízení v Prachaticích nebo Sušici. Máme z toho samozřejmě radost," podotýká kvildský starosta Václav Vostradovský.
Podle něj z toho plyne pro obec například více peněz z parkovného. Ty mohou dále využít třeba při přípravě lyžařských stop. „Jediné, co letošní sezonu pokazilo, bylo to sucho. Kvůli němu totiž vůbec nerostly houby. A právě na možnosti houbaření se velká část návštěvníků také těší," přemýšlí Vostradovský.
Turisté dali jihu Čech přednost před exotikou
Podle ředitele Správy NP Šumava Pavla Hubeného je těžké určit, co přesně za zvyšujícími se počty návštěvníků stojí.
„Je možné na to nahlížet z několika pohledů. Pokud bychom třeba sledovali vztah s plochou odumřelého lesa, pak bychom došli k závěru, že na Modravsku rostla plocha odumřelého lesa mezi roky 2010 a 2013. V této době ale rostla i návštěvnost Modravy. V současné době roste plocha odumřelého lesa nejrychleji na Prášilsku, kde meziročně roste návštěvnost nejvíc," líčí Hubený.
Dalším faktorem podle něj může být i charakter zimy, která byla nejstudenější mezi lety 2012 a 2013. V tu dobu také kulminovala návštěvnost v okolí Modravy. „Návštěvnost regionu určitě ovlivňují také drobné atraktivity jako například vyjížďky v kočárech tažených koňmi, které letos úspěšně fungovaly právě na Prášilsku, ale i na Železnorudsku a v okolí Srní," dodává Pavel Hubený.
Na Šumavu ale mohou táhnout i jiné důvody. To se ukázalo letos v létě, kdy mnoho návštěvníků mířilo do západní části Šumavy i proto, že mu velkou reklamu udělal seriál Policie Modrava. To potvrdil také tamní starosta a šéf svazu šumavských obcí Antonín Schubert. Podle něj ale mířili lidé na Šumavu i z dalších důvodů.
„V první řadě se daří ekonomice. Díky tomu lidé chtějí a mohou více utrácet za zábavu a rekreaci. K té bylo v letošním roce extrémně příznivé počasí bez výkyvů a ve vyšších polohách se navíc lidé vyhnuli i tropickým vedrům. Sezona se velice protáhla. I penziony, které jsou obvykle v listopadu zavřené, jely ještě nedávno naplno. A samozřejmě za to může i neklid v tradičních přímořských destinacích, jako je Tunis, Řecko nebo Egypt. Lidé proto dávají přednost dovolené doma," doplňuje Schubert.
