Stejně jako spolu v našem mozku komunikují desítky miliard nervových buněk, neuronů, prostřednictvím chemických látek i elektrických impulzů, děje se to samé i v rostlinné říši. „ Stromy v lese mají prorostlé kořeny a navíc jsou pod zemí propojeny spletí vláken hub ," říká
kybernetik a lesník Pavel Vlk.
- Co přiláká dlouholetého inženýra-kybernetika ke studiu lesnictví?
Je to návrat ke kořenům kybernetiky. Vědy, která se zabývá popisem systémů, jejich stabilitou, principy řízení a předávání informací v živých organismech a ve strojích. Les také funguje jako systém – společenstvo živočichů a rostlin. Velmi mě zajímají vztahy mezi organismy, a navíc mám lesy rád.
- Jak les funguje z vašeho pohledu?
Každé společenstvo je otevřený systém, navázaný na další nadřízené i podřízené systémy, které se vzájemně ovlivňují. Les jako systém má schopnost změnám buď odolávat, nebo se jim přizpůsobit. Změnami myslím požáry, vichřice, sucho i napadení hmyzem. Když odolá, po čase se vrátí do původního stavu. Nebo se během stovek let přizpůsobí a vyroste znovu v jiné druhové skladbě. V přírodě nepřežívá z dlouhodobého hlediska ten nejsilnější, ale ten, kdo se dokáže přizpůsobit.
- Ve své bakalářské práci se věnujete experimentu na téma komunikace lesních dřevin. Čeho se týká?
Pracuji na ní s odborníky České zemědělské univerzity , kde studuji. Vzhledem k předchozímu vzdělání jsem se pustil do velmi málo probádané oblasti, a to je měření elektrických potenciálů rostlin. O komunikaci rostlin chemickými látkami toho bylo napsáno už hodně. O komunikaci elektrickými signály, které se šíří rostlinou a možná i přenášejí kořenovými srůsty, naopak velmi málo. Stromy nemají žádnou síť neuronů jako živočichové, ale přesto v jejich pletivech k předávání informací dochází.
Celý článek najdete zde.
