Správa Krkonošského národního parku zahájila včera ve Vrchlabí prodej vánočních stromků z krkonošských lesů, které jsou obhospodařovány ekologicky šetrným způsobem podle standardů mezinárodní organizace Forest Stewardship Council. Stromky byly vyřezány v rámci výchovných zásahů, které přispívají ke stabilitě lesa.
Než stromek ozdobí přes Vánoce vaši domácnost, jsou za tím roky práce. V Česku se každoročně prodá více než milion stromků. Na vánoční trh z lesů putují pouze stromky z takzvaného prořezu, při němž se uvolňuje prostor jiným stromkům. Většina stromků, které ozdobí vaše domovy, pochází z plantáží, kde se pěstují přímo pro vánoční čas.
Ladislav Kec pěstuje stromky na 25 hektarech Středočeského kraje u Staré Boleslavi. Tenhle chlapík s mozolnatýma rukama, bez e-mailu a sociálních sítí lesem doslova žije. Není divu, je pokračovatelem lesnického rodu. Pěstování stromků se věnuje už 17 let. Stejně jako v lesní školce je základem sadba.
Takže sesbírat semena, dát je vyluštit do semenářského závodu a nasít do řádků na poli. Pak podřezat, vyzvednout a nasázet znovu. A to je jen dvouletá fáze. Na hektaru je zhruba pět tisíc stromků. Průběžně je potřeba vysekávat trávu, aby stromky neutiskovala. Znamená to denně ujít za sekačkou i 25 kilometrů.
Typickým českým stromkem je smrček, na druhém místě borovice, kterou nezdobí téměř nikde jinde. Nejrůznější typy jedlí jsou moderní, ale už to není ryze český vánoční strom. „Je úsměvné, když po mně někdo chce kanadskou jedli. Tu u nás prostě neseženete. Nikdo ji v Kanadě neuřízne a letadlem nepřiveze," říká Kec.
O tom, kdy nám stromek doma opadá, rozhodují tři skutečnosti: druh stromku, kdy byl pokácen a jak se o něj staráme. Nejrychleji opadá smrček, jedle a borovice vydrží podstatně déle. Pro velkoprodeje jsou stromky káceny už v říjnu, v případě dovozu ze zahraničí i v září. Po přechodu do teplého prostředí bytu jehličí opadá už během několika dní.
