Tak jako u povodní se měly vyhlašovat stupně pohotovosti i v případě sucha. Takové nařízení by se mohlo objevit ve věcném záměru novely vodního zákona, kterou připravují ministerstvo životního prostředí, ministerstvo zemědělství a Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka. Stát si chce také letos modelově vyzkoušet na pilotním projektu na Rakovnicku, jak by fungovala státní správa při ohrožení suchem.
Jak uvedl ředitel Výzkumného ústavu vodohospodářského TGM Mark Rieder, stupně by byly stejné jako povodňové, tedy normální stav, stav připravenosti na sucho - bdělosti a pohotovosti, a krizový stav - nebezpečí a nouze. „Je to přesná obdoba toho, co je u povodní. A dokonce je to navrženo i tak z hlediska procesního, organizačního, víceméně přesně stejně jako u těch povodní," řekl Rieder. Ústav se dlouhodobě zabývá opatřeními proti suchu, v současnosti spolupracuje na přípravě vodního zákona. Podle ministra životního prostředí Richarda Brabce se má v novele zákona objevit celá „hlava o suchu" stejně tak, jako jsou tam povodně. „Novela bude obsahovat ale i celou řadu dalších změn," řekl ministr. Obce, které mají již nyní zpracované protipovodňové plány, tak budou mít i plány pro zvládání sucha. „Starosta obce řekne: Nebudeme napouštět bazény, nebudeme mýt auta, čistit ulice, protože to není nezbytně nutné. Postupně od těchto drobných opatření by to šlo až k ekonomickým opatřením," doplnil náměstek ředitele ústavu Petr Bouška.
Pokud by občan odebíral více vody, tak by si výrazně připlatil. K příkladům velkých ekonomických omezení patří zákaz odběrů vody pro pivovary či průmyslové podniky. Odběry vody by mohly být omezené i v energetice. Úplně na konci by podle Riedera nastala omezení pro zásobování obyvatelstva pitnou vodou.
Sledování a prvotní informace o tom, který ze stavů nastává, by vydával Český hydrometeorologický ústav, podle toho by pak jednotlivé orgány v krajích postupovaly. V případě krize by situaci řešil vládní ústřední krizový štáb. Stupeň bdělosti tak podle Riedera charakterizuje zemědělské sucho, stupeň pohotovosti pak hydrologické sucho a pokles hladin. Pakliže dojde ke krizovému stavu, jde o socioekonomické sucho, jež má dopad na lidskou společnost a ekonomiku. K nejohroženějším regionům patří Rakovnicko, střední Polabí a jižní Morava. Se suchem se nyní potýká severní Morava.
Všechna omezení jsou podle Riedera nepříjemná z hlediska ekonomických dopadů. Zemědělec, který podniká a potřebuje vypěstovat ředkvičky, proto nebude mít tak velkou úrodu, když nebude moci zavlažovat. „A to je nejmenší možná škoda," poznamenal. I když byl rok 2015 v České republice společně s rokem předchozím nejteplejší od roku 1775, krizový stupeň nahlášen nebyl. A to i přesto, že někde již docházelo k omezení dodávek pitné vody, zejména v obcích závislých na lokálních vodních zdrojích. Dosavadní meteorologické předpovědi ale nasvědčují tomu, že sucho bude pokračovat i letos. Rieder je přesvědčen, že by se minimálně musel vyhlásit stupeň pohotovosti a někde i krizový. To ale nyní kvůli chybějící legislativě nejde.
Zkouška systému
Připravenost na sucho by měl již letos stát otestovat na Rakovnicku. Zjištění z tohoto modelového projektu by se pak zapracovala do zmíněné novely zákona o vodách. Samospráva v Rakovníku podle Riedera sama zavedení modelového scénáře chce. Region je jednou z nejohroženějších oblastí, sucho tam dlouhodobě snižuje například výnosy plodin. Oblast také trpí požáry, město zakázalo během loňských letních měsíců vstup lidem do lesů.
„Myslím, že by to bylo povodí Rakovnického potoka. Musíme se pohybovat v rámci ucelených povodí, abychom to mohli vyzkoušet," uvedl Rieder. Ředitel předpokládá, že letos bude dostatečné sucho, aby se model mohl vyzkoušet. Opatření se totiž připravovala několik let. Výzkumníci budou nadále zjišťovat, jak zlepšit vsakování vody či zda by se mohla více jímat voda z řek v obdobích, kdy jsou plné. Problémy se suchem je podle nich zapotřebí řešit v horních částech povodí toků. Znamená to vybudovat v přírodě menší „nádržky" na drobných vodních tocích, které by pomáhaly nadlepšovat průtok v době sucha. K tomu by měly pomáhat i obnovené remízky, průlehy, tedy protierozní opatření na orné půdě, která rozdělují dlouhý svah na řadu kratších, zachycují povrchový odtok a umožňují jeho vsak, nebo změnit osevní postupy.
„V tuto chvíli by se měly realizovat čtyři nádrže, z čehož dvě jsou na Rakovnicku, ale jsou to skutečně naprosto malé vodní nádrže, nicméně s velkým dopadem," poznamenal Rieder.
Vláda v loňském červenci schválila koncepci, která by měla vést k lepšímu hospodaření s vodou. Podle dokumentu by receptem na boj proti suchu mělo být lepší zavlažování, využití dešťové vody, šetření s vodou a její zadržování. Dokument obsahuje přes padesát úkolů pro ministerstva a úřady, počítá i se zvýšením poplatků za odběr podzemní vody.
Dlouhotrvající sucho a horko loni způsobovaly komplikace po celé zemi, pro ČR to byl společně s rokem předchozím nejteplejší rok za posledních 240 let. Silně podprůměrné bylo i množství srážek. Vědci očekávají, že podobně teplých a suchých let bude přibývat. Ministerstvo zemědělství proto hodlá od letošního roku spustit dotační program na udržení vody v krajině. Poskytne podporu na výstavbu, obnovu nebo odbahnění rybníků.
Sucho a ochrana přírody
Podle ministra životního prostředí by sucho mohlo ovlivnit i připravovanou novelu zákona o ochraně přírody a krajiny, která zásadně upravuje pravidla pro všechny čtyři tuzemské národní parky. Brabec, jehož úřad normu předkládá, počítá s tím, že otázka různých opatření proti suchu se určitě při diskusi o zákonu objeví.
Ministr předpokládá, že do budoucna by se měly obnovit některé zaniklé splavovací nádrže, tzv. klauzy. Ty nyní ministerstvo posuzuje z hlediska dopadů na životní prostředí. Sucho může ovlivnit ale i režim hojně diskutovaných bezzásahových zón v národních parcích. „V kritických situacích by bylo možné zasahovat do tamního vodního režimu, aby se voda udržela," řekl. Taková opatření představují například rozsáhlé revitalizace rašelinišť a mokřadů.
Různé zásahy do nejpřísněji chráněných zón by se ale nemusely líbit ekologům. Organizace Hnutí Duha již nyní upozorňuje, že tento návrh novely obsahuje i velmi problematická ustanovení pro ochranu lesů a divoké přírody. Například v nejpřísněji chráněné takzvané přírodní zóně podle ekologů umožňuje „pod záminkou preventivních opatření" především proti požárům ponechat a udržovat asfaltové cesty nad rámec turistických a cyklistických stezek a také budovat vodní nádrže.
„Opravdu nevíme, jakým způsobem se bude dále vyvíjet klimatická změna. Pokud tam skutečně budou velké dopady z pohledu sucha, pak na Šumavu, ale i na další národní parky mohou být zásadní," oponuje ministr. Česká republika může podle něj v příštích 20 letech čelit obrovským problémům, ať už jde o lesnictví, nebo zemědělství.
„Můžeme se dostat do situace, kdy tady budou usychat tisíce hektarů smrkových monokultur a nikdo s tím nic nenadělá. Toto nebezpečí musíme predikovat," míní Brabec. Na ministerstvu se proto v těchto dnech sejdou ředitelé národních parků, aby o suchu jednali. „Budu chtít slyšet jejich strategie péče o lesy," řekl ministr.
Dodal také, že Šumava v současnosti není připravena na 50 procent bez zásahu. Oponuje tak snahám ekologů, kteří na rozloze tohoto národního parku požadují z poloviny divočinu. Reálná rozloha bezzásahovosti je ale podle Brabce kolem 22 až 23 procent. To ale ekologové kritizují, tvrdí, že toto číslo je rezignací na ochranu nejcennější šumavské přírody.
Nyní se podle Brabce bude zjišťovat, jak bezzásahové oblasti a první zóny na sucho a vlny veder reagují. Správa NP Šumava podle jejího šéfa Pavla Hubeného zatím revitalizovala na území parku 600 hektarů odvodněných mokřadů, k jejichž odvodnění došlo ve druhé polovině 19. století a během 20. století. Podle Hubeného zbývá revitalizovat 1500 hektarů. Rozsáhlá revitalizace mokřadů a rašelinišť bude klíčovým opatřením Správy NP v boji proti suchu na Šumavě.
Škody v lesích
Extrémně suchý a horký loňský rok napáchal jen v lesích na území jižních Čech škody, které lesníci nepamatují. Vlivem velkého tepla uschly lesníkům stovky tisíc sazenic a mají tak škodu v řádech milionů korun. Sucho také způsobilo enormní nárůst množství kůrovce. Pokud se bude podobný rok opakovat, může již v lesích způsobit katastrofu. Uvedli to zástupci lesních společností či příspěvkových organizací, které hospodaří v lesích v jižních Čechách nebo na jejich hranici.
„Situace s nezdarem zalesnění se nedá srovnat s žádným rokem, který si pamatujeme. Nedostatek vláhy byl opravdu limitujícím faktorem zalesňování. Loňské počasí mělo nejvýznamnější vliv na zalesňování a vývoj škůdců lesa," uvedla mluvčí společnosti Lesy ČR Eva Jouklová. Státní podnik Lesy ČR každý rok v jižních Čechách běžně sází zhruba 3,8 milionu sazenic, obhospodařuje zhruba 111 tisíc hektarů lesa. Loni museli lesníci ještě před vysazením reklamovat téměř 96 tisíc sazenic. „Kvůli nepříznivému počasí uhynulo i dalších 190 tisíc kusů sazenic, ty budou znovu vysazeny na náklady Lesů ČR," podotkla mluvčí. Škoda se podle ní vyšplhala přes tři miliony korun.
Oslabení smrkových porostů suchem způsobilo ve státních lesích na jihu Čech nárůst podkorního hmyzu, zejména kalamitních škůdců lýkožrouta smrkového a lýkožrouta lesklého. „Zatímco v roce 2014 jsme asanovali 22 000 metrů krychlových kůrovcového dříví, za leden až listopad 2015 to bylo již 70 000 metrů krychlových," uvedla Jouklová.
Vojenským lesům, které se v jižních Čechách starají téměř o 17 tisíc hektarů lesa, loni uschlo 440 tisíc sazenic všech druhů dřevin. „Je to 42 procent z našeho celkového objemu zalesnění pro rok 2015," uvedl mluvčí podniku Jan Sotona.
Tisíce sazenic odumřely také v lesních školkách, které provozuje Národní park Šumava. Podle mluvčího správy parku Jana Dvořáka ale lesníci výraznější ztráty neevidují. „Je však možné, že se vláhový deficit panující v celé republice projeví na výsadbách z roku 2015 v jarním období roku letošního," dodal.
