Šumava – Přirozené zmlazení lesů po kůrovcové kalamitě, je větší, než v případě umělé výsadby a obnovující se les nemá negativní vliv na vodní poměry, tvrdí na základě výzkumů vedení Národního parku Šumava (NPŠ).
"
„Na hektaru plochy je díky přirozenému zmlazení více mladých smrků, než kolik by se jich vysázelo v případě uplatnění klasických lesnických postupů," uvedl mluvčí NPŠ Jan Dvořák.
„Ve sledované lokalitě mezi Roklanem, Luzným a Černou horou se za posledních deset let hustota zmlazení razantně zvýšila, v průměru ze 2290 ks/ha až na 4890 ks/ha. Ukázalo se také, že vliv pionýrských dřevin, jako bříz nebo jeřábů, není tak významný, jak se předpokládalo. Do tří let je přerostou smrky. Těžba s odvozem dřeva následovaná umělou obnovou v těchto polohách nezlepšuje přírodní stav, ale naopak uměle mění přirozený vývoj lesů," popsal výsledky výzkumu náměstek ředitele NPŠ Martin Starý.
„Na tomto území rostou osamocené smrky, které mají hlubokou korunu, na druhou stranu jsou tam k vidění shluky neprostupného mlází. Tím vzniká různě vysoký a různověký les, který si vytvoří sama příroda, a nevzniká výšková monokultura," doplnil ředitel NPŠ Pavel Hubený.
Podle výzkumu hydrobiologa Správy Národního parku Bavorský les Burkharda Beuderta les, ve kterém kvůli kůrovci odumřelo vrchní stromové patro a kde funguje přirozená obnova nemá negativní vliv na odtokové poměry. „Naměřili jsme o 10 až 20 procent vyšší přítoky vody, protože tam nedochází k vypařování z půdy stoupající vody přes průduchy v jehlicích. Tím zatím vliv kůrovce vyrovnává změny odtokových poměrů zapříčiněné klimatickými změnami," tvrdí Beudert.
Správa NPŠ už od konce devadesátých let kvůli zadržování vody v krajině obnovuje lesníky kdysi odvodněná rašeliniště. „Za dobu existence parku bylo znovu zavodněno zhruba 600 hektarů rašelinišť. Zadržíme tak mnohem více vody, než kdybychom třeba stavěli malé rybníčky," vysvětlil Hubený.
