Lesy v Krušných horách ničí kloubnatka smrková. Houba parazituje na smrku pichlavém. Podle lesníků už napadla téměř každý tento strom od Křímova na Chomutovsku až k Tisé na Ústecku. Krušnohorské lesy trpěly před třiceti lety kvůli znečištěnému ovzduší. Houbě se teď daří paradoxně díky tomu, že je vzduch výrazně čistší.
„Pupen je ten konečný výhon, kterým strom přirůstá. Pokud je zdravý, tak přirůstá, má zdravé jehlice a je zelený. Pokud se dostaví kloubnatka, tak nenaraší a strom přestane přirůstat," ukazuje zdravý a napadený pupen na jedné větvičce smrku pichlavého lesní správce Pavel Rus. Kloubnatka se objevila v Krušných horách už před sto lety. Nikdy ale nepůsobila takovou spoušť. Dokud továrny v Podkrušnohoří vypouštěly škodliviny, hlavně síru, kloubnatka neměla šanci.„Nebylo dokonalé odsíření továren, které byly dole a pouštěly do ovzduší velké množství síry, tak takové houbové a plísňové onemocnění nemělo šanci. To, že se dostavila kloubnatka v takové míře jasně ukazuje, že odsíření je perfektní. Vyčistilo se ovzduší a kloubnatka zjistila, že smrk pichlavý je přesně ten druh, který jí chutná. V podstatě my nemáme zdravého jedince v lese," vysvětluje Pavel Rus.Smrk pichlavý byl v 80. letech pro Krušné hory záchranou. Smrk pichlavý byl do lesů v Krušných horách přivezen z Ameriky, jako druh odolný ekologické zátěži. V 70. a 80. letech minulého století zachraňoval ekosystém tehdy zdevastovaných lesů v Krušných i Jizerských horách.Nikdo netušil, že přiláká kloubnatku, která dokáže smrk zahubit do sedmi let. Lesy České republiky proto musí smrky pichlavé postupně vykácet a nahradit je původní dřevinou. Popisuje krajský ředitel státního podniku Zdeněk Růžek. „Nepatří sem především smrk pichlavý a borovice kleč. Snažíme se je nahradit tím, co sem patří, tedy bukem a hlavně smrkem ztepilým. To jsou dřeviny pro tento výškový stupeň," popisuje krajský ředitel státního podniku Zdeněk Růžek.Obměna stromů v Krušných horách potrvá ještě 20 let. Obměna stromů v Krušných horách trvá už 20 let a stejnou dobu ještě trvat bude. Lesy ČŘ už zaplatily za výsadbu nových stromů zhruba dvě a půl miliardy korun. Podle vedení státního podniku jde na obnovu Krušných hor většina peněz, které firma vydělá.„Díky tomu, že se vytváří tolik zisku, tak se ta obnova dá dělat v takovém rozsahu a s takovou péčí, s jakou se dělá," dodává Růžek.Krušné hory tak po devastaci zapříčiněné špatným ovzduším na konci minulého století musí čelit katastrofální epidemii kloubnatky smrkové. Její následky se podle lesníků dají odstranit a kloubnatka navíc napadá jen jeden druh stromu.S kyselou půdou coby pozůstatkem škodlivin a hlavně síry v ovzduší před třiceti lety ale Krušné hory bojují dodnes. V červnu proto skončí první etapa vápnění Krušných hor, pokračovat se bude až do roku 2020.
