Smrkům odzvonilo, naše práce se mění
Náklady na naši práci jsou často vyšší než výnosy ze dřeva, říká znojemský lesník Zdeněk Trojan
Doba smrková kvůli suchu a kůrovci skončila. Ve znojemských lesích se smrk ztepilý loni těžil nejvíc, ale vysadilo se ho jen tolik, co neobvyklé třešně ptačí. Z více než osmdesáti procent se zalesňovalo listnáči, převážně dubem letním.
Podobná situace vládne v celém kraji. „Je tak jen otázkou času, kdy smrkové porosty starší sedmdesáti let už nebudou k nalezení. A brzy tomu tak bude i s těmi mezi padesáti a šedesáti lety. Práce a hospodaření lesníků tak už nevypadá jako dřív," oznamuje ředitel Městských lesů Znojmo Zdeněk Trojan.
* Kromě toho, že se lesy mění na pohled, proměňuje se v nich i druhová skladba zvířat a okolních rostlin?
Samozřejmě, že s tím souvisí i změna druhové skladby podrostu a částečně i živočichů, převážně hmyzu a bezobratlých. Co se týká lesní zvěře, tak u ní v druhové skladbě rozdíl nezaznamenáváme, změna prostředí ale zvěř jistě ovlivňuje. Vykácené plochy jsou plné světla. Řešíme bleskový nárůst ostružiníku a maliníku. To jsou skvělá místa pro černou zvěř, prase divoké. Otázkou tedy není změna druhového zastoupení zvěře, ale její počty.
Celý článek naleznete v deníku.
Smrkům odzvonilo, naše práce se mění (Mladá frornta DNES)
Monitoring médií
- pátek 19. červenec 2024
- České vrtulníky už bojují s požáry v Bulharsku, potvrdili hasiči (ČTK)
- Reportáž z Bulharska: Lesní požár vypálil vesnici, jinou před plameny chrání sami obyvatelé (novinky.cz)
- Plzeň ošetří injektáží speciálních přípravků ke kořenům devět stoletých stromů (ČTK)
- Kriticky ohrožené tučnici české se na Shnilých loukách na Českolipsku opět daří (ČTK)
- Kampaň se satirickým slovníkem má upozornit na spektrum dopadů klimatické krize (ČTK)
- Lesníci v Jeseníkách spolupracují s dobrovolníky z Hnutí DUHA sedmým rokem (TZ LČR)
- Ochrana Krušných hor bez CHKO nestačí, tvrdí starosta. Věřím v odpovědnost lidí, namítá lesník (ČRo - plus.cz)
- Disturbance – jev, který zajišťuje bohatství (zahradaweb.cz)
- Pomůžete sčítat černé čápy? Ochranáři vědí v Orlických horách o třech hnízdech (nachodsky.denik.cz)
- Koně v Mezně do lesa neposílají, slouží jim dálkově ovládaný lanový naviják (Mělnický deník)
Poslední komentáře
-
České vrtulníky už bojují s požáry v Bulharsku, potvrdili hasiči (ČTK)
A nikde žádný smrkový souše. :sad: https://www.youtube.com/watch?v=TuhElrrQRzs ... -
ASZ ČR požaduje jasné rozlišování státních a soukromých lesů (asz.cz)
Jsem starý vlastník lesa asi jako vy, paměť už tak neslouží, ale před x ... -
ASZ ČR požaduje jasné rozlišování státních a soukromých lesů (asz.cz)
Obávám se, že Vaše odpověď je přesně ve stylu "vlastníkům lesů lesáky a ... -
ASZ ČR požaduje jasné rozlišování státních a soukromých lesů (asz.cz)
Připomínek ASZ bych se rád zastal, jsou vcelku rozumné a u OLH a plateb ... -
„Raději začneme včelařit.“ Myslivci se obávají pokut, které jim chce rozdávat stát (novinky.cz)
Tak páni myslivci včelařte a věřte, že včelky vyžadují péči, což vám ... -
Kladivo na myslivce (MF DNES)
Tak pod "pokličkou našich nimrodů", jak je možné, podobně jak u kůrovců ... -
ASZ ČR požaduje jasné rozlišování státních a soukromých lesů (asz.cz)
Ale ano, dále je upravováno na krajích a ty často požadují platný ... -
Jakub Hruška: Česká krajina zažívá krizi biodiverzity. V přírodě ubývá hmyzu, ptáků, v podstatě všeho (novinky.cz)
Panu profesoru rodinný les nesežral kůrovec, pan profesor rodinný ...
Komentáře
https://neviditelnypes.lidovky.cz/klima/klima-sila-vetru.A200202_221418_p_klima_wag
Důvod je jednoduchý. Oblačnost, ze které prší, se neobjeví tak, že vznikne nad mořem a pak je přenášena, přičemž slábne, až se vyprší / vysněží. To platí pouze pro oblasti v těsné blízkosti moře. Nad pevninou vzniká úplně jinak.
Chladnější a vlhčí (v zimě naopak teplejší a vlhčí) oceánský vzduch se postupně nasouvá nad suchou a prohřátou / vychlazenou pevninu. Jedná se o tak protikladné vzduchové hmoty, že na jejich kontaktu vzniká atmosférická fronta, a to tak, že vlhký vzduch se postupem nad pevninu zpomaluje a "houstne", až z něho začínají vypadávat srážky.
Větrník nevětrník, jakmile se vlhký vzduch dostane nad suchou pevninu, fronta musí vzniknout, a je unášena příslušným větrem. Množství deště, které z ní spadne tam či onde, je s jistým zjednodušením přímo úměrné teplotnímu a vlhkostnímu gradientu v dané oblasti, se zohledněním návětrné / závětrné strany, nadmořské výšky atd. Proto např. v létě padá více srážek ve vnitrozemské ČR, než v přímořské Anglii či Francii.
Pokud se navíc ve střední Evropě v létě neustále obnovují tlakové výše, tak prostě pršet nemůže, jak jsem poukázal už u diskuse k vlivu lesnatosti, která je samozřejmě důležitá, ale má jen pomocnou funkci.
Stejně tak je to s větrníky. Příčiny jsou zkrátka mnohem hlubší a kdo dnes tvrdí, že zná důvod, proč se jednou neustále obnovují tlakové výše, zatímco jindy se udělá osa tlakových níží Irsko - západní Rusko, ten prostě a jednoduše lže.
Má praxe z hor ukazuje trochu něco jiného a tak se tedy raději přikloním k uvedenému článku a jeho závěrům.
Ono to není p. Pelíšku tak jednoznačné a v dnešních pohnutých časech stačí málo.
Z mnoha malých střípků - velké střepy ....
AŤ ŽIJE ZDRAVÝ A PROSPERUJÍCÍ LES.
Jsem rád, že to nebudu vidět......