Poškozené dřevo musí co nejdříve z lesů pryč.
Písek – Blíží se doba, kdy lesní porosty znovu ohrozí lýkožrout smrkový, lidově zvaný kůrovec. Koncem dubna dospělí brouci vylétnou ze zimovišť a napadnou poškozené nebo poražené stromy. Zavrtají se pod kůru a samičky nakladou vajíčka na nové pokolení. Lesáci jsou v pohotovosti, což platí i o zaměstnancích Lesů města Písku (LMP).
„Lýkožrout nejvíce škodí smrkům, které jsou vlivem už několikaletého sucha značně oslabené a proti kůrovci málo odolné. Městské lesy postihla velká vichřice v říjnu loňského roku a od té doby ještě třikrát. Jen při říjnové vichřici padlo přes osm tisíc kubíků stromů. Vedle plánované těžby děláme nahodilou, protože poškozené stromy musí z lesa co nejdříve pryč," zdůraznil jednatel LMP Václav Zámečník.
Těžbu zajišťují vlastními silami i za pomoci smluvních partnerů z řad firem a soukromníků.
Při těžbě polomů lesáky nejvíce zdržuje to, že nejde o souvislou lokalitu, ale o stromy padlé jednotlivě nebo v malých skupinách.
S odbytem dřeva nemají Lesy města Písku (LPM) problémy. Kromě České republiky mají odběratele také v Rakousku a Německu. Horší to už je s kvalitou.
„Pokud je strom napadený, původně bílá část dřeva se pod kůrou zapaří a zmodrá. Za takové dřevo platí odběratelé méně," vysvětlil jednatel LMP Václav Zámečník.
Právě proto, že smrk v období dlouhodobého sucha je nejčastěji napadán kůrovcem, v píseckých lesích se jeho výsadba postupně omezuje. Podle slov Václava Zámečníka ho však zcela vynechat nelze. Postupně smrk nahrazují duby, buky a dalšími listnáči a zkoušejí také třešeň.
Škůdce Na smrku žije kolem dvaceti druhů kůrovců, ale jen asi šest jich dokáže lesníkům způsobovat vrásky na čele. Nejobávanějším je právě lýkožrout smrkový. Napadá smrkové porosty většinou v polohách nad 600 metrů nad mořem.
