Projekt Letem světem práce může usnadnit starším žákům orientaci ve výběru povolání
Ždírec nad Doubravou
Povídat si se zajímavými lidmi dozvědět se o kladech a záporech různých profesí měli možnost těsně před vánočními prázdninami žáci základní školy ve Ždírci nad Doubravou v rámci projektu Napříč školou – Letem světem práce.
„Jedná se o vůbec první ročník tohoto projektu,kterého se účastní dvacet skupin školáků. Projekt má dvě linie. Jednak chceme žákům v předvánočním čase zpříjemnit pobyt ve škole v době, kdy se už většinou neučí. Vzhledem k tomu, že skupiny jsou složené z dětí různého věku, dává jim to možnost se navzájem poznat. V neposlední řadě by tento projekt mohl starším žákům usnadnit orientaci při výběru budoucího povolání," vysvětlil ředitel školy Ota Benc.
Technické obory zpět do školy
Psycholožka Tereza Lapešová má ve škole ve Ždírci na starost takzvané kariérní poradenství. Jak konstatovala z vlastní zkušenosti, mají děti někdy o svém budoucím povolání zkreslené představy. Hasič nebo záchranář pro ně symbolizuje dobrodružství, práce v zemědělství nebo řemeslný obor považují někdy za něco nezajímavého až podřadného. Mezi deseti „statečnými", kteří si přišli s dětmi o své práci povídat, byl například starosta města Jan Martinec, ředitel pily Stora Enso, vedoucí prodejny, pyrotechnik, hasič, zemědělec nebo zdravotník. Žákyně Dominika Štefáčková se nejvíc těšila na besedu se zdravotnickým záchranářem. „Myslím, že tahle profese je hodně důležitá. Záchranář pomáhá lidem. Jednou bych chtěla takovou práci dělat," svěřila se školačka.
„Sladit budoucí výběr povolání s potřebami trhu práce je stále těžší. Strojírenské profese chybějí. Bylo by ideální, aby se na školy vrátily technické obory," konstatoval starosta Jan Martinec. V tomto případě například ždírecká pila učinila obrovský krok vpřed. „Podařilo se nám zahájit projekt výchovy budoucích zaměstnanců dřevařských oborů. V rámci projektu umožníme dvěma žákům ze ždírecké školy studium na některé dřevařské škole, stipendium činí 27 tisíc korun na rok. Předpokladem je, aby budoucí studenti měli ve škole velmi dobré výsledky. Po studiu je u nás zaměstnáme," prozradil ředitel pily Pavel Urban. Podle jeho názoru by se zaměstnavatelé měli vrátit k modelu z první republiky, kdy si některé firmy svoje budoucí zaměstnance a učně vychovávaly už od základní školy.
Zástupci jednotlivých profesí besedovali se žáky asi třicet minut. Během besedy měli školáci možnost poznat dotyčnou profesi ve smyslu kladném i záporném. Například pro starostu Jana Martince nebylo setkání se školními dětmi ničím neobvyklým. „Školáci k nám přicházejí na úřad poměrně často. Pořádáme pro ně prohlídku úřadu, seznámíme je s prací úředníků a chodem radnice," upřesnil starosta.
Práce s lidmi někdy hodně stresuje
„Myslím, že se školákům moje profese nebude v budoucnu zdát až tak atraktivní, aby se jí chtěli věnovat. Přesto, že je také potřebná. Je to hlavně práce s lidmi, což může být někdy zajímavé, ale někdy poněkud stresující. Navíc ani plat není moc vysoký. Školáky zajímalo ale hlavně to, jak moc a často se u nás v obchodě krade," svěřil se se svou zkušeností z debaty s dětmi vedoucí prodejny COOP Jiří Kolář.
Velmi atraktivní se naopak mohla školákům na první pohled zdát profese pyrotechnika, které se věnuje Milan Bosák z Pardubic. Ovšem i tato profese má stinné stránky. „Práce je to zajímavá. Vaším povoláním je ochrana života, zdraví a majetku jiných lidí, ale nemá to nic společného s akčním filmem. Je to práce náročná na čas. Máte velkou zodpovědnost, při každém zásahu vám stoupá adrenalin. Protože nikdy nevíte, zda v tom opuštěném kufříku před vámi je jen pyžamo a zubní kartáček, nebo skutečná výbušnina. Taková práce určitě není pro lidi, kteří chtějí mít v práci hlavně klid a pohodu," podotkl pyrotechnik.
